Všichni určitě znáte Kinder vajíčka, čokoládová vajíčka s překvapením. Ta byla poprvé vyrobena v 70. letech 20. století v Itálii. Věděli jste ale, že o cca 100 let dříve vznikla v Rusku poprvé také taková vajíčka s překvapením, sice ne čokoládová, ale zato z těch nejdražších materiálů, zlata, drahých kamenů nebo slonoviny?
A celé to měl na svědomí Peter Carl Fabergé. I přes své ne rusky znějící jméno se tento klenotník narodil v polovině 19. století v Petrohradu rodičům francouzského původu, kteří se do Ruska přestěhovali z oblasti dnešního Německa.
Mistr klenotník a vznik legendy
Turisté si kupují vajíčka jako suvenýry
Tak jako k Velikonocům patří neodmyslitelně barevná vajíčka, tak k Rusku patří tyto vzácné klenoty, které se už v době svého vzniku staly jedním ze symbolů bohatství a slávy tehdejšího carského Ruska. Jejich osud je podobně komplikovaný a vzrušující jako samotné ruské dějiny.
Peter Carl Fabergé se narodil roku 1846 v Petrohradu rodičům dánsko-francouzského původu. Jeho otec vlastnil v Petrohradu zlatnickou dílnu, kde malý Peter Carl trávil velkou část svého dětství, a tak už od samého začátku byla jeho budoucí kariéra jasná. Jeho práce se dostala do širšího povědomí při velké výstavě v Moskvě roku 1882, kde si jej všiml samotný car Alexandr III. Zanedlouho získal Fabergé zakázku, která mu měla zajistit slávu a nesmrtelnost.
Sám ruský car si totiž u Fabergého objednal nezvyklý klenot, zlaté velikonoční vejce, jako dárek pro svoji milovanou ženu, carevnu Marii Fjodorovnu. Klenot jí měl připomenout rodné Dánsko, kde v královské pokladnici byl podobný šperk, a také odvést myšlenky od problematické politické situace. Vejce bylo vytvořeno ze zlata, navenek však bylo bíle posmaltováno, aby vypadalo jako obyčejné vejce.
Jakmile bylo otevřeno, naskytl se pohled na zlatý „žloutek“, který ukrýval miniaturní zlatou slepičku s miniaturou carské koruny. Carevna byla z vejce nadšená a od toho okamžiku vznikla tradice, která trvala až do tragického konce romanovské dynastie. Alexandr poté každoročně u Fabergého objednával pro svoji manželku nové velikonoční vejce.
Každé vejce bylo unikátní, nejen materiálem, ale především nápadem. Synonymem pro Fabergého vejce je totiž moment překvapení. Carevna se vždy těšila, až vajíčko otevře a uvidí poklad, který ukrývá. Protože vajíčka byla rozložitelná a poklad uvnitř bylo možné vyjmout, u mnoha vajíček bohužel překvapení uvnitř chybí, ztratilo se v průběhu bouřlivých historických událostí, kterými si mnoho z klenotů prošlo.
Nejzajímavější kousky
Některá z vajíček měla čistě náboženský charakter, ale Fabergé preferoval rodinné motivy. Roku 1890 se tehdejší dvaadvacetiletý carevič Mikuláš Alexandrovič, pozdější car Mikuláš II., vydal na studijní cestu kolem světa na křižníku Azov. Na památku této události Fabergé vyrobil vajíčko z tmavě zeleného jaspisu, uvnitř kterého se po otevření nacházela věrná zmenšenina této lodi.
Po smrti svého otce v tradici darování Fabergého vajec pokračoval i jeho syn Mikuláš II. Ten však počet vajec zdvojnásobil. Každoročně daroval drahocenné vajíčko nejen své matce, Marii Fjodorovně, ale i své manželce Alexandře, přezdívané Alix.
Jedním z nejkrásnějších a nejcennějších exemplářů bylo Císařské korunovační vejce, jehož cena byla vyhodnocena na 20 milionů amerických dolarů. Vejce bylo vytvořeno k příležitosti korunovace Mikuláše II. a uvnitř se nacházela přesná replika kočáru, ve kterém Mikuláš a Alexandra v den korunovace cestovali.
Kočár je ze zlata, okna z křišťálu, dvířka se dají otevírat a kola se otáčí. Detailně přesná miniatura je plně funkční. Když restaurátoři opravovali samotný kočár, použili právě tuto miniaturu, aby zjistili, jak vypadaly části, které se nedochovaly. Tak detailní práce to je.
Dalším úžasným kouskem je vejce, které bylo vytvořeno k patnáctiletému výročí Mikulášovy korunovace. Je to vlastně takové malé rodinné „fotoalbum“, ve kterém jsou kromě portrétů carské rodiny vyobrazeny v miniaturních rámečcích i nejdůležitější události jeho vlády.
Vrcholná léta Fabergého dílny
Vajíčka zažily ve své době velký boom
V dobách největší slávy firma zaměstnávala přes 500 řemeslníků a měla 3 pobočky v Rusku a jednu v Londýně. Miniaturní vajíčka, podobná těm carským, i když samozřejmě zdaleka ne tak vzácná, prodával i veřejnosti. Nápad na vajíčko pro carskou rodinu přišel vždy od Fabergého samotného, na klenotu pak ale pracovali jeho řemeslníci a Fabergé se mohl věnovat vymýšlení dalších klenotů.
Po revoluci byla firma znárodněna a veškerý majetek konfiskován. Posledním diplomatickým vlakem Fabergé utekl se svojí rodinou na západ a zbytek života dožil ve Švýcarsku. Říká se, že se z revoluce nikdy nevzpamatoval, za dva roky zemřel.
Petrohradské muzeum je světovým unikátem
V současné době se největší sbírka Fabergého díla nachází v Petrohradu ve Fabergého muzeu. To je umístěno v historické budově Šuvalovského paláce na břehu řeky Fontanky. Muzeum vzniklo na základě soukromé sbírky Američana Malcolma Forbese. Forbes obdivoval a sbíral Fabergého dílo více než půl století a vytvořil tak sbírku, která jinde neměla obdoby.
Po Forbesově smrti jeho dědicové plánovali jednotlivé kousky sbírky rozprodat v aukcích a utržit co nejvíce. Unikátní soubor uměleckých předmětů před rozdělením zachránil ruský magnát Viktor Vekselberg. Ten zakoupil Fabergého dědictví v celku, čímž nejen zachránil a vrátil do vlasti důležitou součást ruské historie, ale dal tak za vznik prvnímu soukromému uměleckému muzeu v Rusku.
Kromě jedenácti Fabergého vajíček tam uvidíte i další práce tohoto klenotníka. Úžasná je třeba stříbrná souprava na punč, čajový set nebo zásobník na tužky se soškou Ivana Kality, středověkého velkoknížete moskevského. Většina těchto předmětů byla vytvořena Fabergém nebo jeho řemeslníky a patřila k osobním předmětům carské rodiny.
Fabergé v kremelské Zbrojnici
S Fabergého prací se můžete seznámit i v Moskvě. Při návštěvě Kremlu by bylo hříchem vynechat klenotnici, kde se kromě stříbrného carského pokladu, drahocenných ikon, carských kočárů nebo třeba svatebních nebo korunovačních šatů Kateřiny Veliké nachází i deset Fabergého vajec.
Však také u této vitríny je největší nápor obdivovatelů… A že je na co se dívat. I když velká část vajíček se dnes nachází v soukromých sbírkách (především v USA), nebo jsou dokonce ztracena a do ruských muzeí se jich dostala jen část, pohled na tato mistrovská díla nás přenese do časů carského Ruska.
Pokud jste si vajíčka zamilovali a rádi byste si odvezli alespoň vzpomínku na ně, jejich kopie jsou jedním z nejoblíbenějších suvenýrů.
