Víte, že...
Počínaje rokem 2013 byly na dobu 5 let 4 veřejné svátky dočasně zrušeny. Vláda tím chtěla posílit výkonnost domácí ekonomiky.
Portugalské slavnosti i jiné veselice jsou vždy příslibem intenzivního zážitku. Který festival se vyplatí navštívit? A jaké oslavy byste neměli vynechat, pokud se do Portugalska chystáte? Prozradíme nejen to!
Portugalská kultura si libuje v barvách, hodování a oslavách. To je také důvod, proč má tato země v západní části Pyrenejského poloostrova tak velký počet veřejných svátků, které se v zemi tradičně drží.
A festivalů? Těch je ještě víc! Pojďme si je představit.
Skromná krása: Kdo říká, že slavnosti musí být hlučné a okázalé?
Oslava Velikonoc v Portugalsku
Portugalci dobře vědí, že umění radovat se z přítomného okamžiku je důležitou ingrediencí šťastného života. Řídí se heslem: Důvod k oslavě se najde vždy! Jejich lidové slavnosti a svátky (festas) sice neoplývají přepychem, přesto, nebo právě proto, každoročně přitahují zástupy návštěvníků.
Za tradičním velikonočním procesím se vydejte do historického města na severu Portugalska, do Bragy. Do plážového města Viana do Castelo, známého krom jiného i díky 562 metrů dlouhému Eiffelově mostu, zavítejte v druhé polovině srpna. To se ve městě koná náboženský festival Romaria de Nossa Senhora d’Agonia (Panna Marie Sedmibolestná), během něhož uličky města za doprovodu bubnů křižují gigantones (velké hlavy), odění v šatech charakterizujících pracovní život v nejsevernější portugalské provincii, v Minhu.
Jak strávit státní svátek? Portugalci ví, jak si užít volno na maximum
Portugalsko patří mezi výrazně katolické země (k římskokatolické církvi se hlásí téměř 90 % obyvatel) a většina místních svátků tak má náboženský původ. Jen hrstka z nich připomíná významnou historickou událost. S každým portugalským městem se navíc pojí slavnosti v podobě náboženských poutí a festivalů, pořádané na počest místního patrona.
1. Nový rok (1. leden):
1. leden po celém Portugalsku již tradičně provázejí velké oslavy. Dopoledne ulicemi procházejí skupinky prozpěvujících koledníků.
2. Carnaval (březen):
Maškarní zábava neboli karneval připadá zpravidla na masopustní úterý před Popeleční středou. Jelikož Portugalci vědí, že je čeká velikonoční půst, neváhají si karneval náležitě užít. Všude okolo pobíhají děti i dospělí v maskách a všichni společně slaví i několik dní. A až uslyšíte větu: „Sorri, é carnaval!“, vězte, že vám zrovna někdo řekl: „Usměj se, je karneval.“
Čtení: Zájezdy do Portugalska – srovnání a doporučení3. Velký pátek (březen/duben):
Velikonoční zvyky jsou spojeny s ukřižováním Ježíše Krista a oslavou nového života. Řada míst slaví Svatý týden, jehož součástí je i Velký pátek a velikonoční neděle, během které všichni svobodní přinášejí svým kmotrům květiny, a na oplátku je jim nabídnut tradiční pokrm a také dostanou velikonoční dárek.
Typickým velikonočním pokrmem je takzvaný folar, tj. tradiční portugalský chléb, jenž se připravuje jak naslano (například v severovýchodním Portugalsku se plní vepřovým masem, šunkou a 2 druhy tradičních klobás), tak také nasladko (na jihu se podává se sladko-skořicovou náplní).
4. Den svobody (25. dubna):
Tento svátek vznikl na oslavu takzvané Karafiátové revoluce spojené s rokem 1974, jež započala přechod od tehdejšího režimu autoritářské diktatury k demokratické formě vlády.
5. Den Portugalska neboli Camõesův úmrtní den (10. června):
V tento den si lidé po celém Portugalsku připomínají úmrtí slavného portugalského básníka Luíse Vaze de Camõese, autora básnického eposu Lusovci, jenž ve verších popisuje cestu Vasca de Gamy kolem afrických břehů do Indie a zpět. Oslavy tak jsou v podstatě připomenutím vlastních kořenů.
6. Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna):
Na tento den připadá důležitý křesťanský svátek, během něhož se v kostelích korunují sochy na počest nanebevzetí Panny Marie, královny andělů, Bohem. V ulicích zní dechovka, odevšad se ozývají rytmické údery bubnů a mečivé zvuky dud.
7. Vyhlášení republiky (5. října):
Den, kdy se Portugalci vzpomínají na svržení monarchie a založení portugalské 1. republiky (5. října 1910).
8. Svátek všech svatých (1. listopad):
Během tohoto svátku se oslavují především ti svatí, na které se po zbytek roku jinak nedostane.
9. Den nezávislosti (1. prosince):
Den nezávislosti připomíná Portugalcům znovuzískání nezávislosti v roce 1640.
10. Neposkvrněné početí Panny Marie (8. prosince):
V roce 1917 a poté ještě dvakrát se Panna Marie zázračně zjevila v portugalské Fatimě, kde od té doby dochází až k masové hysterii. Nejvíce lidí sem však míří v květnu a v říjnu, tedy ve dny výročí jejího prvního a posledního zjevení.
11. Vánoce (25. prosince):
A nakonec ty největší svátky v zemi. Vánoce v Portugalsku se v mnohém podobají těm ve Francii. 24. prosinec je běžným pracovním dnem. Nejdůležitějším svátkem Vánoc a zároveň jediným dnem volna je 25. prosinec. Děti dostávají dárky vždy na samém konci 24. prosince. Úhledně zabalené prezenty na děti čekají za komínem nebo u krbu. Před půlnocí se pak rodina společně vypraví na půlnoční mši do kostela.
Tradičním vánočním pokrmem je vařená treska se zeleninou a speciální dezerty včetně koláče králů Bolo-rei, který tak trochu připomíná český mazanec s cukrovou polevou a kandovaným ovocem. Pokud ten, kdo do koláče kousne, narazí na fazoli, znamená to, že příští rok musí zaplatit celou přípravu koláče. Najde-li nějaký drobný předmět pro štěstí, může si jej samozřejmě nechat.
Portugalská města v čase vánočním zkrášlují betlémy. Květináče a truhlíky jsou slavnostně vyzdobeny pšenicí, kukuřicí, případně ječmenem, tedy symboly hojnosti a bohaté úrody.
Regionální a městské slavnosti – způsob, jak poznat region či město jako místní
1. Slavnost svatého Antonína (13. června)
Je skrz naskrz prošpikovaná sardinkami. Sardinky jsou na grilu, v oknech i na talířích, na kapotách aut, ve výkladních skříních i na šatičkách malých Portugalek. Za vším tím sardinkovým šílenstvím údajně stojí Sv. Antonín z Padovy (zvaný též Antonín Paduánský), františkánský mnich, teolog a kazatel.
Podle legendy to totiž byly právě sardinky, které mu během jeho bohoslužby jako jediné souhlasně přikyvovaly. Dnes jsou v hlavním městě Portugalska synonymem velkých pouličních oslav a Sv. Antonín patronem Lisabonu.
Svátek svatého Antonína je pro Portugalce a zvlášť pro obyvatele Lisabonu tím samým, čím je pro Brazílii a Rio karneval. Běžný život v portugalské metropoli se na čas zcela zastaví. Hlavní třídu Svobody ovládnou alegorické vozy reprezentující jednotlivé lisabonské čtvrti. V noci z 12. na 13. června všichni vesele slaví, zpívají a tančí.
Lisabonský kulturní kalendář je i po zbytek června plný nejrůznějších kulturních akcí, jako jsou výstavy, koncerty, přehlídky atd.
2. Filmový festival na Madeiře (duben/květen)
Patří k nejznámějším filmovým festivalům v Evropě. Do hlavního města Madeiry, Funchalu, se fanoušci filmů a milovníci kinematografie sjeli letos už popáté. Záměrem pořadatelů není vybrat ten nejlepší film, nýbrž poskytnout prostor pro vzájemné setkávání, ocenit tvrdou filmařskou práci atd.
Jednotlivé filmové počiny jsou promítány v luxusním hotelu Reid´s Palace, který přivítal hosty poprvé v roce 1891 a dodnes evokuje atmosféru starých časů.
3. Oslava plodnosti (první červnový víkend)
Je již tradičně spojována s městečkem Amarante v oblasti Douro, jež po právu patří ke klenotům severního Portugalska. Jeho okolí je poseto vinicemi, kde se pěstují odrůdy k výrobě mladého pološumivého „zeleného“ vína – vinho verde, pro Portugalsko tolik typického.
Během samotného obřadu si svobodní mladí lidé mezi sebou vyměňují koláčky a obřadně se dotýkají hrobky svatého Gonçala, který je dodnes na severu Portugalska uctívanou postavou, čímž si chtějí zajistit brzký sňatek.
4. Národní gastronomický festival (na konci října)
Se pořádá v šestitisícovém městě Santarém, které leží jen hodinu jízdy od Lisabonu. Každoročně, vždy na podzim, se Santarém na 2 týdny promění v místo plné lákavých vůní a chutí.
Během tohoto svátku jídla se každý portugalský region snaží ve svém stánku předvést to nejchutnější jídlo, jaké jen dokážou jeho kuchaři připravit. Základním motivem festivalu je propojení tradice a modernosti.
