Rusové slaví velmi často a velmi bujaře. Vzhledem k podnebí, které je na velké části země surové, lidé vítají jaro s nadšením. Proto mezi největší svátky patří maslenica, což je obdoba našeho masopustu. Ale nějaký důvod k oslavě se najde téměř vždy.
Slaví se dny různých národů žijících na území Ruské federace, oslavují se jednotlivé profese. Kromě Dne učitelů, který známe i z naší historie, mají svůj den i další zaměstnanci. Zajímavostí může být třeba nově ustanovený Den HR managerů. Samozřejmostí jsou i Mezinárodní den žen, Mezinárodní den dětí, Den matek, Den otců…
1. Pravoslavné svátky
Rusko je jak známo pravoslavný stát, proto se zde slaví podle pravoslavných tradic. Sami Rusové rádi říkají, že jsou jedinou zemí na světě, kde se slaví Vánoce a Nový rok dvakrát. Samozřejmě nejsou úplně jediní, ale je pravdou, že jsou tyto svátky skutečně dvakrát.
2. Svátky spojené s historií
Historie Ruska je tvořena hlavně pravoslavím a bohužel i válkami. Z toho důvodu je velmi oslavována ruská armáda, která je známa pod pojmem Rudá armáda. Proto je zřejmě nejvýznamnější svátek v roce devátý květen, kdy byla podle Rusů oficiálně ukončena druhá světová válka.
Stále se slaví i první květen, jako Svátek jara a práce. Za zmínku stojí i 17. listopad a Velká říjnová socialistická revoluce nebo další významné dny, jako např. Den ústavy Ruské federace či Den ochránce vlasti.
3. Nový rok
Ohňostroj na Nový rok v Moskvě
Nový rok se v Rusku slaví podobně jako kdekoli jinde na světě. Jenom se pije více vodky a ohňostroje bývají velkolepější. Co je však zajímavé, svátky se upravují tak, že mezi Vánoci a Novým rokem je po celou dobu volno. Nemá žádný smysl kontaktovat pracovně Rusy na konci roku, neboť téměř nikdo nepracuje.
Zvláštní je pojem Starý Nový rok, který připadá na půlnoc ze 13. na 14. ledna. Tento rozdíl je způsobem rozdílem mezi Juliánským a Gregoriánským kalendářem. Starý Nový rok se ale oficiálně příliš neslaví.
4. Den ochránce vlasti
Tento den připadá na 23. února, kdy se připomíná vznik Rudé armády. Svátek se slaví oficiálně od roku 1922, kdy bylo čtvrté výročí založení této armády. Tento svátek je oslavován i v některých postsovětských republikách.
Nejedná se o svátek, kdy davy lidí slaví na ulicích, ale vždy se k tomuto datu tisknou speciální poštovní známky a svátek je zmiňován ve všech médiích i v politických kruzích. Většina Rusů považuje Rudou armádu za největší a nejsilnější na světě, proto tento svátek nelze opomenout.
5. Mezinárodní den žen
Tento svátek u nás v posledních letech opomíjený je v Rusku pojat velkolepě. I když je země známá tím, že na každém trhu prodávají čerstvé květiny, na začátku března jsou květinové stánky doslova v obležení mužů. Mezinárodní den žen se slaví 8. března nejen v rodinách, ale i na pracovištích.
Vedoucí, ředitelé, ale i politici pronášejí projevy o úloze žen v moderní společnosti i o jejich hrdinství ve válkách. Posílá se mnoho elektronických blahopřání a ženy berou tento svátek vážně, proto za veškeré projevy vřele děkují – ať už potleskem při masovějších akcích nebo prostým „balšoe spasíbo“ (velice děkuji), pokud obdrží blahopřání.
6. Maslenica (masopust)
Pikniky Rusů jsou velice bohaté
Tento původně pohanský svátek s prvky křesťanství si Rusové doopravdy velmi užívají. Znamená totiž konec zimy a počátek jara. Datum není pevné, záleží na stanovení Velikonoc. Slaví se celý týden před začátkem velkého půstu. Proto je veselo od pondělí do neděle.
Vlastní oslava se liší podle jednotlivých regionů. Tam, kde je ještě v tomto termínu zima, lidé jezdí na saních a radují se z posledních závějí. Tam, kde touto dobou již kvetou stromy, lidé organizují různé pikniky a setkávání na rozkvetlých loukách.
Co je však všude stejné, je velké množství jídla. Je třeba se před velkým půstem pořádně nasytit a to Rusové umějí dokonale. Nejdůležitější jsou samozřejmě bliny. To je obdoba našich palačinek, které v Rusku seženete úplně všude a úplně se vším (od marmelády, přes špenát až po kaviár). Pokud je ale masopust, musí být bliny malé a kulaté, připomínající slunce, které již pomalu začíná mít sílu. Žluté kulaté bliny mu tu sílu poskytují.
7. Velikonoce
Velikonoce mají v Rusku pouze liturgický význam. Nenajdeme zde žádné chlapce s pomlázkami. Veškeré jarní radovánky probíhají v době masopustu, Velikonoce jsou časem rozjímání a památky na vzkříšení Ježíše. Jedná se o pohyblivý svátek, je stanovován každý rok v jiném termínu, ale většinou se slaví jindy než katolické Velikonoce.
Ačkoli jsou pravidla stejná, první neděle po prvním jarním úplňku, první jarní úplněk se liší ve vztahu gregoriánského a juliánského kalendáře. Hlavním programem jsou modlitby a vzpomínky na zmrtvýchvstání. Můžeme však na stolech nalézt velikonoční vajíčka jako symbol nového života.
8. Den jara a práce
Svátek u nás známý jako Svátek práce je v Rusku stále slaven. Jedná se o první květen, kdy většina národa vyjde do ulic buď jen setkat se s přáteli, nebo dát najevo svoje názory. V tento den se v Moskvě a v dalších velkých městech konají demonstrace různých proudů.
V dobách nedávno minulých probíhaly oficiální prvomájové průvody řízené Komunistickou stranou Sovětského Svazu, nyní se konají akce příznivců různých názorových proudů včetně oficiálních akcí.
9. Den vítězství
9. květen je zřejmě nejdůležitější svátek pro všechny Rusy. Je to den ukončení bojů ve Velké vlastenecké válce. Datum je o den posunuté oproti zbytku Evropy, neboť smlouva o kapitulaci Německa byla podepsána 8. 5., ale Stalin si přál ještě jeden oficiální podpis o den později.
V tento den se konají vojenské přehlídky na Rudém náměstí v Moskvě za účasti nejvyšších představitelů Ruské federace a zahraničních hostů. Všude visí obrovské množství plakátů připomínajících hrdinství vojáků Rudé armády i obyčejných lidí za války. Samozřejmostí je kladení věnců u všech pomníků spojených s touto válkou i návštěvy hřbitovů, kde jsou oběti pochovány. Rusové si vzájemné blahopřejí k „největšímu vítězství v historii“.
10. Den Ruska
Den Ruska vznikl v roce 1992 jako den přijetí deklarace o suverenitě Ruské federace, od roku 2002 je nazýván Dnem Ruska. Slaví se 12. června, kdy formálně zanikl Sovětský Svaz a vznikly nezávislé republiky včetně Ruské federace. 12. června 1990 byla přijata ruským parlamentem uvedená deklarace a o rok později byl zvolen první ruský prezident Boris Jelcin.
Tento den se v mnoha městech slaví i jako den města. Tyto dny města jsou velmi oblíbené, neboť všude hraje hudba, jsou připravené atrakce pro děti, na trzích je možné koupit občerstvení a hlavně se výborně pobavit s přáteli.
11. Vánoce
Vánoce jsou v Rusku velmi oblíbené tak jako ve většině států světa. Před svátky probíhá podobné nákupní šílenství jako kdekoli jinde, obchody a ulice jsou nádherně vyzdobené. Problémem je pouze krutá zima na většině území. Vánoce mají však hlavně liturgický význam.
Už jenom to, že pro tyto svátky neexistuje jiný výraz než „zrození Krista“ vypovídá o postoji k Vánocům. Měly by být také hlavně o rozjímání, ale současný svět to příliš neumožňuje. Slaví se jak katolické Vánoce, tak pravoslavné svátky. Ty u nás připadají na Tři krále. Hlavním cílem těch pravoslavných jsou samozřejmě bohoslužby, prosincové svátky jsou pojímány komerčněji.
A jedno doplnění k Vánocům. Děti dostávají dárky na Štědrý večer, jakmile vyjde první hvězda. Proto hlavně na venkově všichni s napětím před domem čekají na první bliknutí na obloze, aby mohly své rodiče informovat. Ve městech se ale od této tradice z důvodu velkého osvětlení oblohy upouští.
