Francouzská kuchyně patří mezi nejlepší na planetě a má na to papír! Organizace UNESCO ji v roce 2010 zařadila na světový seznam nemateriálního kulturního dědictví. Nikdo si zkrátka vytříbenou francouzskou gastronomii nedovolí brát na lehkou váhu. A velký podíl na tom má bageta. Kus nadýchaného pečiva, které si podmanilo žaludky stovek miliónů lidí. Jak?
Pro Francouze je bageta důležitou součástí téměř každého pokrmu. Dávají si ji na snídani s máslem a džemem a pak ji namáčí do kávy či horké čokolády. Na svačinu ji jedí samotnou jen tak a k obědu ji servírují snad ke všem chodům kromě sladkého dezertu.
Když se řekne francouzská bageta, většina lidí, kteří neměli ještě šanci zavítat do Francie, si představí „francouzskou“ bagetu na český způsob. Tedy nafouknuté bílé pečivo podlouhlého tvaru, které se opravdu s křupavými francouzskými bagetami dle tradiční receptury nemůžou srovnávat. Pojďme proto společně odhalit tajemství té jediné pravé pochoutky z dílny francouzských pekařů.
Typický vzhled (a zvuk) baget
Po utržení uvidíte typická oka
Svým tvarem bageta připomíná proutek nebo hůlku, což je dokonce i doslovný překlad bagety z francouzského slovíčka „baguette“. Nepravidelná, někdy širší, jindy tenčí. Neobvykle dlouhá co do poměru ke své velikosti. Dle určitých norem by měla být klasická bagetka 5 až 6 centimetrů široká, dlouhá 40 centimetrů a vysoká 3–4 centimetry a vážící kolem 200 g.
Jenže, jak to už Francouzi mají v povaze, normy nedodržují, takže si klidně v klasické „Boulangerii“, tedy pekárně, můžete koupit bagetu, která má metr, je široká 10 centimetrů, vysoká 6 centimetrů a váží až 300 g. V roce 1993 byl vydán dekret o přesném vizuálu, složení a druhu baget, který se pekaři alespoň rámcově snaží dodržet.
Většinou ji však pečou dle vlastních domácích receptur. Pravá bageta má být křupavá a rozpoznáte ji nejen na pohled, ale i na poslech. Zdá se vám to bizarní? Možná, ale je to tak. Návod je jasný: Přiložíte k uchu, zmáčknete a nádherně vám zakřupe mezi prsty. Na povrchu musí být zdobená zářezy, které se provádí před samotným pečením bagety. Po rozříznutí vidíte typická oka. Barva je nikoliv bílá ale smetanová a chuť nepopsatelná…
Tradiční receptura: Mouka, kvásek, voda a 4 lidi
Francouzi si zakládají na tradiční receptuře
Veškeré bagety, které lze koupit v tradičních francouzských pekárnách, jsou samo sebou vyráběny ručně. Těsto se míchá ve speciálních strojích. Jde o klasický proces, jenž dodržují všichni pekaři, aby řádně splnili normu. Údajně má těsto projít 4–5 páry rukou, než se dostane k samotnému zákazníkovi.
Ve stroji se pak míchá speciálně namletá mouka, kvásek, voda a sůl. Samozřejmě ve striktně zvolených poměrech. Pokud byste si však chtěli upéct sami domácí čerstvou francouzskou bagetu, postup se poněkud liší. V dnešní době však klasický postup přípravy lze snadno najít internetu.
Čtení: Zájezdy do Francie – srovnání a doporučeníJak vznikla aneb za vším hledej zákon
Tradiční francouzská bagetka má zajímavou historii. Věděli jste, že to byl právě zákon z roku 1920, který dal vzniknout klasické bagetě, která je v módě dodnes? Přestože se v 18. století ve Francii začaly vyrábět delší tvary pečiva z klasické pšeničné mouky, své oblibě se těšily spíše jen v samotné Paříži.
Na venkově se preferoval stále obyčejný kulatý bochník chleba. Bageta sama o sobě začala být v módě až v pozdějších desetiletích 20. století. Byl to právě onen zákon z roku 1920, který ustanovil, že chodit do práce se nesmí před 4 hodinou ranní. To samozřejmě platilo i pro pekaře, a ti tak nestíhali připravit chléb, který vyžaduje delší dobu přípravy.
Zemědělci, jejich první zákazníci, pak do práce neměli čerstvý chléb, a tak se pekaři rozhodli začít péct pečivo ne tak náročné na přípravu a také mnohem skladnější. A hle, zrodila se nám už léta známá baguette.
Čtení na podobné témaKlenoty francouzské gastronomie aneb To nejlepší z nejlepšího: víno, vášeň a voňavé kořeníPřečíst
Kam pro dobrou francouzskou bagetu, a jak ji jíst?
Bagetu ulamujte a potom teprve konzumujte
Klasické bagety koupíte ve Francii v každé boulangerii, tedy pekárně, často je mívají Francouzi i v tzv. Patisserie neboli cukrárnách, kde prodávají své lahodné dortíčky a zákusky. Boulangerie najdete téměř na každém rohu. Například v Paříži je jich přehršel, a přesto se mezi sebou nepovažují za konkurenty. Vědí, že tradiční bagety vždycky půjdou „na dračku“.
K snídani si bagetu můžete dát tradičně s máslem a džemem, nutellou či medem. Když si ji dáte takto na sladko, zkuste si ji namočit do kávy či horké čokolády, budete pak jako pravý Francouz. Na slaný způsob s výborným francouzským zrajícím sýrem, tapenádou či paštikou vás tenhle kousek pečiva vystřelí na vrchol blaha.
Bagetu Francouzi podávají ke všem pokrmům a v restauracích by měla být automaticky na každém stole, ještě než začnete s předkrmem. Bageta se vždy odlamuje na menší kousky a až poté se konzumuje.
Nejrůznější druhy a typy: žitné či nasladko
Francouzi se nezastavili pouze na výrobě jednoho druhu baget, který pojmenovali jako baguette tradition, tedy tradiční bagetu z pšeničné mouky. V dnešní době existují desítky druhů baget i z celozrnné žitné mouky, cereální s nejrůznějšími semínky, dokonce jsou na trhu i bagety na sladký způsob například s vlašskými ořechy.
Můžete si vybrat ze široké škály, pro Francouze však zůstává stále číslem jedna bageta tradiční, které se ročně prodají stovky miliony kusů.
Soutěž o nejlepší bagetu ve městě
Ve Francii se každoročně pořádá, téměř v každém městě, soutěž: „Grand prix de la baguette“, tedy soutěž o nejlepší bagetu. Například v Paříži výherce této prestižní soutěže dostane kromě zajímavé finanční odměny i roční smlouvu, která opravňuje nejlepšího pekaře dodávat bagety do Elysejského paláce samotnému prezidentovi!
Pokud objevíte právě pekárnu, která je označená jako výherce Grand prix de la baguette, věřte, že rozdíl v bagetě oproti jiným pekárnám zcela jistě poznáte.
Bageta patří do života každého Francouze, a nikdy tak nevyjde z módy. Ani trend bezlepkových potravin s ní nezamával. Pekaři tak mohou směle tvrdit, že trh s bagetami nebude nikdy nasycen. A do karet jim hraje fakt, že je to zboží, které rychle podléhá zkáze.
Bagetu musíte koupit každý den čerstvou (dělají to všichni Francouzi a ochutnáte-li ji jednou, budete to dělat také). Skladovat do druhého dne se nedá. Může se pak klidně stát, že si s ní buď vylomíte zuby, anebo bude tak gumová, že ji budete přežvykovat jako žvýkačku. Na čerstvosti a složení zkrátka záleží.
