Galicie: klenot Atlantiku, kde historie, příroda a tradice tančí v dešti

Iva Ťupová Iva Ťupová, Průvodce Radynacestu.cz Vydáno • Přečteno 98x

Autonomní společenství Galicie, tajemný a zelený kout severozápadního Španělska, je region plný historie, tradic a přírodních krás, vyniká svými divokými útesy, malebnými rybářskými vesnicemi a hlubokými lesy, které dodávají krajině mystickou atmosféru.

Na severu sousedí s Kantaberským mořem a na západě s Atlantským oceánem, na jihu s Portugalskem a na východě se španělskými autonomními oblastmi Kastilie a León a Asturie. Rozloha je 29.574 km² (Španělsko 505.994 km²) a má přibl. 2,7 mil. obyvatel (Šp. 48,59 mil. obyv.). Dělí se na čtyři provincie, 53 okresů a ty dále na 313 obcí.

Název regionu se odvozuje od Gallaecianů, kteří se v regionu usadili v dávných dobách. Galicie je známá svou keltskou minulostí, jedinečnou galicijštinou a bohatou gastronomií, je místem, kde se snoubí dávná historie s neopakovatelnou atmosférou a pohostinností místních obyvatel.

Čtení na podobné témaSvatojakubská cesta Portugalskem: navštívíme poutní místa, vyhlášené vinařské oblasti i malý TibetPřečíst

Tento region nabízí širokou škálu zážitků – od přírodních krás a historických památek po vynikající gastronomii a autentickou kulturu. Hlavním městem Galicie je Santiago de Compostela, jedno z nejvýznamnějších poutních míst křesťanského světa, kam již po staletí směřují tisíce poutníků po slavné Svatojakubské cestě.

Největší rybářský region Španělska

Rybolov je zde číslem jednaRybolov je zde číslem jedna

Region Galicie má unikátní ekonomickou strukturu, která se opírá o rybolov, zemědělství, průmysl a turismus. Jeho geografická poloha u Atlantického oceánu, členité pobřeží a úrodné půdy ji činí jedním z nejvýznamnějších regionů v těchto sektorech. Galicie je největším rybářským regionem Španělska a jedním z nejdůležitějších v celé Evropě a produkuje téměř 50 % všech ryb a mořských plodů ve Španělsku.

Přístavy ve městech Vigo, A Coruña, Ferrol a Burela jsou klíčovými centry rybolovu a zpracování mořských produktů. Rybáři se specializují na chobotnice, mušle, ústřice, tuňáky, sardinky a tresky. Sardinky nejsou jen obyčejné ryby – jsou kulturním pokladem, gastronomickou lahůdkou a důvodem, proč se místní vrhají do vln Atlantiku s nadšením válečníků. Tyto malé, stříbrné rybky patří mezi nejvyhledávanější mořské speciality v Galicii a mají dlouhou historii, která sahá až do dob, kdy místní obyvatelé věřili, že moře je zdrojem všeho dobrého.

A co se neprodá čerstvé, končí v konzervách – galicijské sardinky a tuňáci jsou vyhlášené po celém světě. Galicie ale nejsou jen dary moře! Ve Vigu sídlí automobilový gigant Stellantis. Továrna vyrábí modely pro značky Peugeot, Citroën, Opel a Fiat, přičemž velká část produkce míří na export. Ekonomika venkovského zázemí stojí na tradičním zemědělství na malých farmách, přičemž Galicie je jedním z hlavních zemědělských regionů Španělska.

Největší producent mléka v zemi

Na každého místního prý připadne jedna krávaNa každého místního prý připadne jedna kráva

Převažuje zde živočišná výroba nad rostlinnou produkcí. Galicie je největším producentem mléka ve Španělsku a zdejší farmy dodávají přibližně 40 % celkové produkce mléka v zemi. Region má tolik krav, že se říká, že na každého obyvatele připadá minimálně jedna. Z mléka se vyrábí lahodné sýry, jako je slavný Queixo Tetilla. Tradičně je tvarován do vrcholovitého kuželovitého tvaru, který připomíná ženské prso.

Nejvíce se pěstují kukuřice, brambory a vinná réva. Galicie je známá produkcí bílého vína Albariño, které je jedním z nejvyhledávanějších španělských vín. V některých částech regionu se pěstují také jablka pro výrobu cideru. Turismus tvoří stále větší část galicijské ekonomiky, především díky Svatojakubské cestě (šp. Camino de Santiago), která přivádí do regionu statisíce poutníků ročně. Je to jedna z nejvýnosnějších ekonomických aktivit v regionu. Santiago de Compostela je cílové město poutníků s impozantní katedrálou sv. Jakuba. 

Čtení: Zájezdy do Španělska – srovnání a doporučení

Častý déšť zárukou nekonečné zeleně

Připravte se na deštivější počasíPřipravte se na deštivější počasí

Galicie je region, který si sice geograficky patří k Pyrenejskému poloostrovu, ale svým podnebím a krajinou by klidně mohl být připojen k Irsku nebo Skotsku. Zatímco zbytek Španělska si užívá slunce a sucha a asfalt se taví pod nohama, v Galicii prší v průměru 150 dní v roce.

Když svítí slunce, je to štěstí, pokud je zataženo, je to normální a pokud prší, vítejte v realitě. A roční období? Jaro je krásné, když neprší. Ale většinou prší. Teploty jsou 10 – 20 °C. V létě panují teploty kolem 20 - 27 °C a často prší. Na podzim začíná sezóna plískanic a mlhy a teploty jsou jako na jaře. Zima je mírná, deštivá a teploty se pohybují 5–15 °C. Místní obyvatelé se s tím však naučili žít – pokud venku neprší, znamená to, že se mraky jen rozhodují, kdy pršet začne. 

Díky dešti je Galicie jednou z nejzelenějších částí Španělska. Jsou tu nekonečné pastviny, které střídají kopce, hory a husté lesy plné dubů, kaštanů a eukalyptů. Rozloha lesů v tomto autonomním společenství představuje přibližně 30 % celkové rozlohy lesů ve Španělsku. Galicie je každé léto postižena nadprůměrným počtem lesních požárů. Jak je to ale možné? Vždyť region je velmi vlhký a deštivý! Na jedné straně jsou galicijské lesy z velké části tvořeny monokulturami eukalyptů a jehličnanů, které jsou obzvláště hořlavé. Lesy jsou také špatně obhospodařované; k šíření požárů přispívá velké množství suchého podrostu.

Kromě přirozených požárů způsobených bleskem nebo samovznícením za horkého počasí je však mnoho požárů způsobeno žhářstvím. Odsouzeni za žhářství byli také hasiči, protože převážně soukromé hasičské sbory dostávají prémie za činnost. V neposlední řadě jsou příčinou nedbale odhozené nedopalky cigaret a požáry od grilů. Když prší tak často, je logické, že tu všude teče voda. Nejznámější řeka Miño pramení v Kantaberských horách a klikatí se regionem jako had. Menší řeky často vytvářejí krásné vodopády.

Španělské rías

Španělé jim říkají ríasŠpanělé jim říkají rías

Galicijské pobřeží má délku přibl. 1.659 km, z nichž více než 800 km tvoří útesy a asi 300 km pláže. Patří k nejdramatičtějším a nejdivočejším v celém Španělsku. Najdeme zde strmé útesy, zátoky a trubkovité a trychtýřovité ústí řek připomínající severské fjordy, do nichž proniká moře. Španělé jim říkají rías. Na rozdíl od fjordů jsou však rías pouze mělké.

Na Rías Altas se nacházejí nejvyšší útesy na evropském kontinentu. Nacházejí se v pohoří Serra da Capelada a dosahují výšky 620 metrů. Vysoké horské masivy oddělují Galicii od zbytku Španělska. Více než polovina regionu leží v nadmořské výšce nad 400 metrů. Nejvyšší vrchol Galicie Pena Trevinca (2 127 m) se nachází v pohoří Segundera, které je součástí masivu Galaico-Leonés. 

Hora má 22.510 ha zvláštní chráněné oblasti pro ptáky. Nejtypičtější prvky galicijské krajiny jsou kamenné sýpky na kuřích nožkách (hórreos), které chrání zásoby před vlhkostí, hlodavci a zvědavými sousedy. U cest a na náměstích stojí kamenné kříže (cruceiros), údajně chrání vesnice před zlými duchy a ztracenými turisty. 

Jedna z nejautentičtějších části země

Uličky města VigoUličky města Vigo

Galicijský region je jedním z nejautentičtějších částí Španělska. Jeho města kombinují keltské dědictví, středověkou architekturu, krásné přístavy a kuchyni plnou mořských plodů. Ať už hledáte svatou katedrálu, průmyslovou metropoli nebo ospalé rybářské městečko, v Galicii najdete všechno – jen se připravte na to, že vám k tomu bude pršet na hlavu.

Santiago de Compostela je hlavní město autonomní oblasti s 99.536 obyv. a současně hlavní město španělských poutníků. Má krásné historické centrum, které je zapsáno na seznam UNESCO, a velkolepou románsko-goticko-barokní katedrálu sv. Jakuba, která byla postavena nad apoštolovým hrobem.

Je původně z 9. století, končí zde svatojakubská cesta a pohled na ni je dechberoucí. A Coruña má přibl. 250.000 obyv. a je městem větru (pokud tu chceme otevřít deštník, je třeba si ho připoutat k zápěstí), moře (krásná městská pláž nabízí ledovou vodu Atlantiku a vůni přístavu a lodí) a nejstaršího majáku na světě, který je stále v provozu. Jmenuje se Herkulova věž (šp. Torre de Hércules), je chráněn UNESCEM a pochází z doby antického Říma.

Vigo je největší město Galicie (294.000 obyv.) a centrum průmyslu, rybolovu a obchodu. Historické centrum Luga obklopuje v délce 2 km nejzachovalejší římské opevnění v Evropě, které je po zásluze zapsáno na seznam UNESCO. Ať už si vyberete jakékoliv město, jedno je jisté: bude krásné, bude starobylé a bude zde pršet.

Bohatá historie regionu

Archeologické naleziště v regionuArcheologické naleziště v regionu

Galicie je místo, které má víc historie než školní učebnice. Pojďme se ponořit do událostí dávno minulých, které tento region formovaly. V Galicii byly nalezeny lidské stopy pocházející z pozdního paleolitu, tedy z doby mezi 25.000 a 16.000 let př. n. l. Od roku 8.000 př. n. l. se zde provozoval rybolov, sbírali se měkkýši.

Archeologové objevili z této doby kamenné nástroje a keramiku, z doby od roku 4000 př. n. l. mohyly a dolmeny. V době bronzové uměli lidé zpracovávat kovy a bavili se rytím obrazců do kamene. V pozdní době bronzové a době železné (přibližně od roku 1.000 př. n. l. do roku 400 př. n. l.) vznikala na chráněných svazích nebo kopcích opevněná sídliště (castros). To už sem doputovali Keltové a smísili se s původním obyvatelstvem.

Keltové si zvykli na kopce a déšť a zvé zelené pevnosti si zamilovali. Římané podnikli první výpravy do Galicie v roce 135 př. n. l. a byli značně zaskočeni: narazili totiž na překvapivě tvrdohlavé obyvatelstvo. Římané s Gaiem Juliem Caesarem v čele nakonec Galicii ovládli, vytvořili z ní římskou provincii Gallaecii a začali budovat rozsáhlou infrastrukturu, cesty, akvadukty a lázně. Gallaecia zahrnovala kromě dnešní Galicie také oblasti v západní části dnešní Kastilie a v severní části Portugalska.

A když už měl Caesar hotovo, mohl usednout a sepsat o tom své Zápisky o válce galské. Římské silnice zůstaly až do středověku jediným dobrým spojením s Galicií. Na počátku 5. století překročily germánské kmeny Pyreneje. Galicii obsadil germánský kmen Svébů a vytvořil zde první barbarské království na území bývalé Římské říše – Svébské království Galicie (Regnum Suevorum). Na Galicii si ale dělal zálusk i germánský kmen Vizigótů, a tak Svéby napadl.

Konec římské moci

Město se stalo magnetem poutníkůMěsto se stalo magnetem poutníků

Po sérii bojů Vizigóti dobyli svébská území a Galicie se stala součástí Vizigótské říše. Tím skončila jakákoli přímá římská moc v regionu, a ačkoli Římané ztratili politickou kontrolu nad Galicií, jejich kulturní a jazykový vliv přežil. Latinský jazyk se zde vyvinul v galicijštinu, která se mísila s germánskými prvky přinesenými Svéby a Vizigóty. Maurské dobývání Pyrenejského poloostrova, které začalo v roce 711, mělo na Galicii jen malý vliv.

Neexistují žádné důkazy o trvalém maurském osídlení v centru Galicie, pouze v okrajových oblastech země se usadily některé menší skupiny Berberů. Galicie nebyla začleněna do území Al-Andalusu. Po bitvě u Pontuvia v roce 760 se Maurové z Galicie nadobro stáhli. Z následujících desetiletí jsou však známy opakované maurské nájezdy na galicijské území.

V roce 813 byly v hrobě na území dnešního města Santiago de Compostela nalezeny kosti připisované svatému Jakubovi (šp. Santiago), jednomu z dvanácti Ježíšových apoštolů. Město se stalo magnetem poutníků: v následujících letech se zbožní křesťané z celé Evropy vydávali na poutě do Galicie po Svatojakubské cestě, aby navštívili hrob svatého Jakuba.

V následujících staletích byl region nezávislým královstvím, součástí Leónského království a od 13. století součástí kastilské koruny. Ve 14. – 15. století se Galicie několikrát snažila získat větší samostatnost, místní šlechta a obyvatelstvo se stavělo proti kastilské nadvládě. Veškeré rebelie byly ale vždy potlačeny.

Úprk do Latinské Ameriky

Mnoho galicijských intelektuálů a nacionalistů uprchlo do Latinské AmerikyMnoho galicijských intelektuálů a nacionalistů uprchlo do Latinské Ameriky

Nakonec byla Galicie v roce 1715 začleněna do nově vzniklého Španělského království, i když si zachovala silnou kulturní a jazykovou identitu. Hospodářská zaostalost Galicie, která byla částečně způsobena odlehlostí regionu, vedla v 19. století k zahájení masové emigrace. V letech 1836 -1980 emigrovalo přibližně 2,5 milionu lidí. Nejoblíbenějším cílem byla Latinská Amerika (včetně Argentiny, Brazílie a Kuby).

Mnoho Galicijců však odešlo také do Barcelony, Bilbaa nebo Madridu. Na počátku 20. století byla Galicie regionem chudoby a probouzejícího se nacionalismu. Během Španělské občanské války padla Galicie okamžitě do rukou frankistů, a to už během prvních dnů vojenského povstání v červenci 1936. Na rozdíl od jiných částí Španělska zde nevznikl žádný významný odpor proti puči, což vedlo k brutální represi vůči republikánským a autonomistickým silám.

Republikánské síly byly totiž slabé a špatně organizované, takže během několika dní frankisté zcela ovládli region. Po obsazení Galicie frankisty začalo období krutých represí vůči republikánům, galicijským nacionalistům, levicovým intelektuálům a odborářům. Mnoho odpůrců režimu bylo popraveno bez soudu, často odvlečeni na opuštěná místa a zastřeleni. 

Mezi zavražděnými byli učitelé, starostové, novináři a členové republikánských stran. Frankisté dokonce zřídili v Galicii několik věznic a pracovních táborů, kam zavírali republikánské sympatizanty. Tisíce lidí byly vězněny, mučeny nebo poslány na nucené práce. 

Frankistický režim zakázal používání galicijštiny ve školách, úřadech a tisku a lidé mohli mluvit galicijsky jen v soukromí. Po skončení války v roce 1939 zůstala Galicie jedním z nejloajálnějších regionů frankistického Španělska. Vzhledem k tomu, že zde neprobíhaly boje a válka skončila velmi rychle, nedošlo k ekonomickým devastacím jako v jiných částech země. 

Mnoho galicijských intelektuálů a nacionalistů uprchlo do Latinské Ameriky, kde pokračovali v boji za galicijskou kulturu a identitu. I když Galicie unikla přímým bojům občanské války, zaplatila vysokou cenu za svou rychlou frankizaci, a její kulturní a politický vývoj byl na desetiletí potlačen. Po smrti diktátora Franca (1975) se Španělsko neslo ve znamení demokratizace a Galicie byla uznána jako jeden z historických národů Španělska vedle Katalánska, Navarry a Baskicka. Proto byla jedním z prvních regionů ve Španělsku, kterému byl v letech 1980 - 1981 udělen statut autonomie.

Mix španělštiny, portugalštiny a tajemna

Galicijština (místní říkají galego)Galicijština (místní říkají galego)

V Galicii se mluví nejen španělsky, ale i galicijsky, jazykem, který je tak silně spjatý s regionem, že je těžké si představit, že by Galicie mohla bez něj existovat. Galicijština (místní říkají galego) je románský jazyk, který má silné kořeny ve staré galicijské tradici. Představte si to jako mix španělštiny, portugalštiny a něčeho, co zní, jako něco tajemného.

Jednoduše řečeno, galicijština je jako příbuzný španělštiny, ale s trochu jiným temperamentem. Místní často říkají, že galicijština je jazykem duše, ale španělština je jazykem byznysu. Ale Galicijci si svou kulturu, jazyk a historii chrání jako své vlastní poklady. Jazyk je symbol hrdosti a identity, je historickým dědictvím. Galego je jazyk Keltů, Římanů i středověkých rytířů, kteří se tu rozprchli po celém regionu, aby je místní počasí rozprášilo zpět domů.

Hudební duše regionu

Stejně jako v jiných regionech hrají dudy primStejně jako v jiných regionech hrají dudy prim

Galicijský region má hudební duši, která člověka roztančí a rozezní vnitřní rytmus i v těch nejklidnějších chvílích. Hudba v Galicii je totiž jako její krajina: divoká, emotivní a plná nečekaných zvratů.

Hudební nástroj č. 1 = gaita = galicijské dudy. Znějí jako kombinace větru, bouřky a veselých tanečních kroků, jsou národním symbolem a jejich zvuk je hluboký. Gaita je nástroj, který se tradičně používá k doprovodu tanců a písní. Tradiční galicijský tanec je muiñeira a doprovází ho právě gaita a tamborine (tamburína).

A co můžete ochutnat?

Ochutnejte chobotnici, tak jak ji připravují místníOchutnejte chobotnici, tak jak ji připravují místní

Galicie je proslulá vynikající gastronomií, která dokonale odráží její přírodní bohatství. Moře, venkov a dědictví starých tradic se v galicijské kuchyni mísí do podoby jednoduchých, ale neuvěřitelně chutných pokrmů. Region nabízí nejlepší mořské plody v celém Španělsku, a to díky dlouhému pobřeží Atlantiku, bohaté rybářské tradici a unikátnímu ekosystému galicijských rías, kde se daří těm nejkvalitnějším korýšům a měkkýšům. 

Pokud existuje jídlo, které symbolizuje Galicii, pak je to chobotnice na galicijský způsob, tzn. chobotnice vařená ve velkých měděných hrncích posypaná hrubou solí, sladkou paprikou a zakápnutá olivovým olejem. Podává se na dřevěném talíři s bramborami a zapíjí se galicijským bílým vínem.

Ačkoliv Galicie žije z moře, ve vnitrozemí je tradiční kuchyně založená na hovězím a vepřovém mase. Zdejší krávy jsou považovány za jedny z nejlepších ve Španělsku a produkují vynikající mléko, máslo i maso. Z hovězího se připravují steaky, dušené maso i masové speciality.

Fotbal jako náboženství

Fotbal sportem č. 1Fotbal sportem č. 1

Fotbal je v Galicii náboženstvím, a i když možná ne tak vášnivým jako v Barceloně nebo Madridu, místní kluby mají fanoušky, kteří by pro svůj tým skočili do moře. Nejznámějšími kluby jsou: Deportivo de La Coruña a Celta de Vigo. Ať už milovník fotbalu fandí Celtě nebo Deportivu, není to nikdy jen o fotbalu, ale i o tom, jak přežít v lijáku a pořádně oslavit gól s deštníkem v ruce. 

Sport č. 2 je surfování na jedné z nejdivočejších a nejkrásnějších pobřežních linií v Evropě. Každý rok se tu koná prestižní mezinárodní surfařská soutěž Ferrolterra Pantin Classic, kde surfaři z celého světa ukazují své umění. V Galicii existuje tradiční zápasnický sport, galský zápas.

Je starodávná forma zápasení, kde si dva soupeři chytí jeden druhého za opasek a snaží se ho dostat na zem. Když se k němu přidá i tradiční galicijské víno, dělá z něj ještě větší podívanou. Jedním z nejunikátnějších sportů v Galicii jsou závody tradičních rybářských člunů.

Tento sport navazuje na dobu, kdy rybáři museli rychle doplout k rybím hejnům, aby je ulovili dřív než konkurence. Dnes už rybáři nemusejí bojovat o večeři, ale stále závodí s naprostým nasazením. Týmy trénují celý rok, aby dokázaly, že jejich vesla jsou ta nejsilnější a že přežít na rozbouřeném oceánu je pořád součástí galicijské DNA.

Slavní rodáci

Věděli jste, odkud pochází Zara?Věděli jste, odkud pochází Zara?

Galicie se může pochlubit řadou osobností, které mají jedno společné: nezlomnou houževnatost, schopnost bojovat proti nepřízni osudu a obrovský talent, ať už v dobrém nebo ve zlém. Pokud bychom měli dát Galicii poetickou tvář, byla by to Rosalía de Castro. Tato legendární básnířka se narodila v Santiagu de Compostela a její dílo je základem galicijské literatury. Její básně se točily kolem smutku, melancholie a lásky k rodné zemi.

Z Galicie pocházel i člověk, který rozdělil Španělsko. Je považován za nejkontroverznější postavu španělských dějin. Francisco Franco: generál, diktátor, autoritativní politik a nejvyšší představitel Španělska od roku 1939 až do své smrti v roce 1975. A nakonec tu máme Amancia Ortegu, který vyrůstal v Galicii a později se stal jedním z nejbohatších lidí na světě.

Jak? Měl geniální nápad – vytvořit rychlou, levnou a módní konfekci, která by byla dostupná pro každého. Tak vzniklo módní impérium Zara, vlajková loď společnosti Inditex, která dnes vládne světu módy. Díky němu dnes miliony lidí nosí oblečení, aniž by tušili, že pochází z deštivého kouta Španělska.

Galicie není jen dalším regionem Španělska – je to svět sám pro sebe. Je to kraj, kde moře vypráví příběhy staré tisíce let, kde lesy skrývají dávná tajemství keltských kmenů a kde města dýchají historií, kulturou a vůní čerstvých mořských plodů. Galicie je zároveň divoká a pohostinná, tradiční i moderní, melancholická i plná života.

Ať už sem přijdete kvůli pouti do Santiaga de Compostela, ochutnávce nejlepší chobotnice na světě, surfování na rozbouřeném Atlantiku, nebo prostě jen proto, abyste zjistili, co na tom kraji všichni Galicijci tolik milují, jedno je jisté: Galicie vás chytí za srdce, i když vás možná zároveň trochu zmáčí.

Iva Ťupová

Iva ŤupováPrůvodce Radynacestu.cz

Zájezdy do Galicie

Poznejte tajemnou Galicii

Vyberte si jeden z našich zájezdů do Galicie

Zájezdy do Galicie

Nejbližší volný zájezd již 10. září



URL stránky: www.radynacestu.cz/magazin/galicie/



Doporučujeme z Španělska

Nejnovější z Španělska



Získejte pravidelné tipy na skvělá místa

Přidejte se do klubu a získáte exkluzivní přístup ke skrytým perlám v Evropě i ve světě, které vám představí naše největší cestovatelské osobnosti.

Katalog 2025