Geysir je historicky prvním tryskajícím pramenem horké vody zaznamenaným v psaných listinách. Už v roce 1294 byl tento přírodní úkaz představen moderním vzdělaným Evropanům, u kterých o několik století později vzbudil velký zájem. Geysir, který najdeme v příkopovém údolí Haukadalur, leží na trase tzv. Zlatého trojúhelníku asi 80 km od Reykjavíku.
Nejznámější islandské slovo
Obecné pojmenování horkého pramene vody periodicky tryskajícího z nitra země vzniklo díky tomuto konkrétnímu prameni nacházejícím se na pláni přímo poseté horkými prameny. Islandské sloveso „geysa“ znamená v překladu „proudit“. Tím se islandština, kterou používá jen okolo 300 000 lidí na světě, nesmazatelně zapsala do slovníku snad všech národů.
Haukadalur: Islandské údolí gejzírů
Toto údolí zabírající asi 3 km2, se nachází mezi úpatím pohoří Laugarfjall a břehy jezera Laugarvatn, je místem hojného výskytu hned několika islandských fenoménů, gejzírů. Nejznámějším z nich je Geysir a také v současnosti mnohem aktivnější Strokkur. Kromě nich zde můžeme obdivovat přes 40 menších horkých pramenů, bahenních jezírek a fumarol (průrva v zemi, z níž vychází páry a plyny).
Celé Haukadalur je protkáno turistickými chodníčky, po celé trase vás budou doprovázet varovné nápisy, abyste se nepokoušeli do jezírek namočit ruku. Podle statistik se zde v letní sezoně opaří až jeden turista denně.
Čtení: Zájezdy na Island – srovnání a doporučeníGeysir v průběhu staletí
Podle výzkumu vzorků odebraných z okolní půdy vědci zjistili, že Geysir byl činný déle než 10 000 let. V záznamech z počátku 17. století se dozvídáme, že gejzíry v údolí Haukadalur vybuchovaly tak silně, že se země v celém okolí citelně otřásala.
V 18. století je Geysir hojně zmiňován v literatuře evropského kontinentu a v době osvícenství se tento neobvyklý přírodní fenomén stává středem pozornosti tehdejší vzdělané vrstvy. Ze zmínek z roku 1845 máme informaci, že voda Geysiru tryskala až do výše 170 metrů.
Dlouhodobé vědecké zkoumání prokázalo, že činnost tohoto gejzíru je silně ovlivněna zemětřeseními. Výbuchy vody jsou proto velmi nepravidelné, o čemž svědčí i dobové záznamy, například v roce 1910 byl gejzír aktivní každých 30 minut, v roce 1915 každých 6 hodin a o rok později byl již nečinný.
Aby Islanďané uměle probudili Geysir k životu, dokonce do něj sypali velké množství mýdlového prášku! Pochopitelně byla tato metoda zanedlouho zakázána ochránci přírody. Poslední velké zemětřesení v roce 2000 zapříčinilo výbuchy vody až do výše 122 metrů. Před více než 10 lety však aktivita Geysiru začala utichat a v současné době je považován za spící.
Gejzír: jedinečný přírodní jev
Gejzírem nazýváme přírodní úkaz, kdy z pramene vody ve více či méně pravidelných intervalech tryská různé množství vody, což je doprovázeno i vodní parou. Gejzírů je na Zemi pouze okolo tisícovky, protože mohou vznikat pouze v nečetných oblastech se specifickými hydrogeologickými podmínkami. Nejvíc jich najdeme v Yellowstonském parku, následně v Rusku, na Novém Zélandu a nezanedbatelné množství rovněž na Islandu.
Tento fascinující přírodní jev vzniká zejména v oblastech výskytu sopečné činnosti, protože voda, která proteče až 2 kilometry pod zemský povrch, se zde dostane do styku se žhavými horninami. Tím se zahřeje natolik, že dochází k explozivnímu vytlačení horké vody zpět na zem.
