Grudziadz je krásné historické město s téměř 100 000 obyvateli, v němž se dochovalo původní středověké jádro obehnané hradbami. Město leží na březích nejdelší polské řeky Visly na severu Kujavsko-pomořského vojvodství. Nejvýraznější stopy zanechali v tomto městě Němci, ať už středověký Řád německých rytířů nebo nacisté ve 20. století.
Převážně německé město
První dochované písemné zprávy o Grudziadzi pocházejí již z poloviny 11. století. O dvě stě let později se město dostalo pod správu Řádu německých rytířů a ti původně dřevěnou osadu přestavěli na kamenné město s tehdy moderním čtvercovým půdorysem.
Za vlády Řádu německých rytířů se Grudziadz stal významným obchodním centrem specializujícím se na látky a zemědělské produkty. Město vzkvétalo – zmiňována byla skvělá infrastruktura, nemocnice či akvadukt.
Od Německých rytířů získal Grudziadz polský král Kazimír Veliký a začlenil jej do polského státu, jehož součástí zůstal až do velkého dělení Polska na konci 18. století. To se Grudziadz stal součástí Pruska. Tehdy ve městě prudce poklesl počet obyvatel – na něco málo přes 2 000.
Prusko mělo samozřejmě zájem na obnovení slavné obchodní minulosti města, takže jej podpořilo přizváním obchodnických rodin z Německa a vybudováním železniční trati spojující Grudziadz s ostatními velkými městy Polska a Německa. Tento tah vyšel a z Grudziadze se na počátku 20. století stalo kulturní centrum východního Německa s mnoha školami, muzei, galeriemi a divadlem.
Po první světové válce, kdy opět došlo ke vzniku Polské republiky, se Grudziadz vyrovnával s převážně německým obyvatelstvem. Po válce byl jedním polským cestovatelem popsán jako „moderní, ale bohužel zcela německé město“.
Proto ani obsazení Grudziadze nacistickými vojsky nebylo příliš obtížné. Polská inteligence ve městě byla stíhána a vše vyvrcholilo na konci října 1939, kdy bylo nedaleko Grudziadze hromadně zavražděno několik set Poláků.
Při osvobozovacích bojích na konci 2. světové války bylo poničeno až 60 % městské zástavby. Bezprostředně po válce byli Němci z Grudziadze vysídleni do Německa a do města naopak přišli přistěhovalci z částí Polska, které byly zabrány sovětskou armádou.
V současné době má na rozvoj města nepochybný vliv velmi dobrá dopravní dostupnost. Grudziadz je vyhledávaným cílem zejména co se obchodu a ekonomiky týče, nicméně i turistům nabízí množství zajímavých objektů.
Prohlídka města
Nejatraktivnější pohled na město se nabízí z nábřeží řeky Visly směrem na tzv. špejchary. Jedná se o budovy sýpek, které tvoří souvislou zástavbu podél břehu řeky. Ty nejstarší byly postaveny ve 13. století, většina však pochází ze 16.–18. století.
Původní zásobárny obilí díky svým silným zdem plnily v případě nutnosti i funkci ochranných hradeb. Ze strany Visly jsou několikapatrové, ze strany vnitřního města jsou všechny dvoupatrové.
Současné Staré Město je výsledkem poválečné rekonstrukce, která velmi zdařile zachovala původní barokní podobu. Město je dodnes obehnáno hradbami. Ty původní pocházely ze 14. století a v době jejich vzniku vedlo do města pět bran. Jedinou obnovenou je Vodní brána, která byla původně postavena ve 14. století a byla vybavena padací mříží. Dnes se ve Vodní bráně nachází část kanceláří Městského úřadu.
Na nejvyšším kopci v Grudziadzi si němečtí rytíři vybudovali plně vybavený opevněný hrad, na kterém nechyběla například nemocnice. Na nádvoří stála vysoká obranná a vyhlídková věž Klimek, která občas sloužila i jako vězení. Hrad byl několikrát poškozen a na konci 18. století rozhodl pruský král o jeho definitivní demolici.
Zkázu obranné věže Klimek nakonec dokonali nacisté, když jej v roce 1945 vyhodili do povětří. Současný stav je výsledkem nedávné rekonstrukce a nový dvousetmetrový Klimek je otevřen návštěvníkům. Nejstarší církevní památkou v Grudziadzi je kostel svatého Mikuláše postavený na začátku 14. století a opatřený malbami na jeho konci.
