Hipodrom je na pohled úzký pás země, který tvoří dlouhý městský park, kterému se dnes říká „At Meydani“, česky Koňské náměstí. Je schován mezi palác Ibrahima Paşy a mešitou Sultan Ahmet Camii. Přestože toto místo nevypadá nijak slavně, historicky je hodnota Hipodromu nesmírně velká.
Jedná se o bývalé centrum veškerého kulturního dění Byzantské říše. Jednotlivé společenské třídy starověkého Říma zde na ochozech arény vedly své politické boje.
Jeho vznik se datuje do období vlády římského císaře Septimia Severuse (200 n. l.). Nejznámější hipodrom je Cirk Maxima v Římě, který sloužil k pořádání dvorních ceremonií a her, především závodů vozatajů. Tento cirk byl vzorem pro istanbulský hipodrom jednak tvarem a jednak účelem. Původní aréna byla schopná pojmout až sto tisíc diváků. Tento amfiteátr byl ale zničen při stavbě Modré mešity, dnes na jeho polokruhovém jižním konci stojí rektorát Marmarské univerzity. Do 16. století zde stála ještě část sloupořadí, v té době sultáni využívali Hipodrom pro konání státních ceremonií osmanských sultánů.
Dnes je park spíše hezké místo pro relax a únik z ruchu města. Nebo ho můžete využít pro nerušené pozorování stavebních památek, které jsou umístěny kolem parku. Na jednom konci se zachovaly tři obelisky, sloupy a sochy. Pocházejí z místa zvaného spin, což je centrální osa arény, kolem které objížděly závodní vozy.
Theodisův obelisk
Na druhém konci se nachází tzv. Egyptský obelisk, zvaný také Theodisův obelisk. Původní výška obelisku je 60 metrů. Bohužel, ale výška obelisku zapříčinila, že nemohl být dovezen v celku z Egypta lodí a cestu přežila pouze jeho horní třetina. Převoz se uskutečnil ve 4. století. Zvláštní je, že obelisk oslavuje válečná tažení faraona Thutmose II. v Egyptě z 16. st. př. n. l. Za císaře Theodosia I. byl v roce 390 umístěn na mramorový podstavec, na němž je při různých aktivitách vyobrazen sám císař se svou rodinou (sledující dění na Hipodromu, se svou rodinou).
Z těchto výjevů je patrné, že byl Hipodrom opravdu využíván i pro závodiště s vozy taženými koňmi. Hipo znamená kůň.
Hadí sloup
Další zajímavosti je zde Hadí sloup, někdy zvaný jako Serpentine sloup. Pojem serpentine je výraz pro předmět hadovitě se kroutící. Sloup tvoří těla tří propletených bronzových hadů, proto toto jméno. Tento sloup byl dovezen z Apollónova chrámu v Delfách. Byl to dar řeckých městských států bohu Apollónovi za vítězství nad Peršany. Do tehdejší Konstantinopole ho dal později dopravit císař Konstantin Veliký (roku 324 n. l.) Dnes na sloupu bohužel žádná z hadích hlav nezbyla a je tak třeba vaší představivosti, abyste uvěřili v původní krásu a půvab této skulptury. Část hlav byla zničena vandaly a jednu čelist useknul císař Mehmed Dobyvatel při příchodu do Konstantinopole. Nelíbilo se mu uctívání symbolů. Jednu z hlav mohou zájemci stále spatřit v Archeologickém muzeu města.
Zděný sloup
Třetí sloup, kterému se říká „sloup kolos“ nebo také „zděný sloup“ je kus 32 metrů vysoké zdi. Byl postaven z vápencových bloků a nejspíše měl připomínat egyptské obelisky. Ty jsou ale vždy vyrobeny z jednoho kusu kamene. Kdysi byl sloup opravdovou ozdobou, jelikož ho císař Konstantin Porfyrogenetos dal pokrýt pozlacenými deskami, když ho chtěl zrekonstruovat. Bohužel toto zdobení později roztavili křižáci, použili bronz k výrobě děl během dobývání Konstantinopole v roce 1204.
Kašna jako dar
Severní část parku nakonec zdobí kašna císaře Viléma II. Je darem německého císaře sultánovi Abdülhamidovi II. roku 1895 na výraz přátelství mezi těmito vládci. Korunní princ Vilém líčil setkání se sultánem jako jedno z nejzajímavějších, jaké kdy s cizími vládci měl.
