Höfði je rezidenční sídlo postavené na severním okraji hlavního islandského města Reykjavíku v roce 1909. Tato vila, původně postavená pro francouzského konzula na Islandu, se o mnoho let později stala svědkem velmi významné události celosvětového významu.
Domov islandského básníka
Poté, co přestala být vila využívána francouzskou vládou, vybral si ji na dlouhou dobu místní básník Einar Benediktsson za svou rezidenci.
Jeden z nejznámějších islandských básníků, vystupující pod zkratkou svého příjmení „Einar Ben“, se svého času významně zasloužil o prosazení islandské nezávislosti na Dánsku. A to nejen jako autor mnoha nacionalisticky zaměřených literárních děl, ale také jako úspěšný právník. Od roku 2015 je v blízkosti vily k vidění i Einarova socha.
Reprezentativní sídlo
Ve 40. a 50. letech 20. století byla vila sídlem Britského velvyslanectví v Reykjavíku. V roce 1958 odkoupila rezidenci islandská vláda a restaurovala ji do víceméně dnešní podoby. Od začátku 60. let byla tato, na islandské poměry, honosná budova využívána ke slavnostním a významným příležitostem.
Čtení: Zájezdy na Island – srovnání a doporučeníMísto setkání amerického a ruského prezidenta
Vila Höfði však nesmazatelně vstoupila do světových dějin díky hostování tzv. Reykjavíckého summitu v roce 1986. V polovině října tohoto roku zde Michail Gorbačov a Ronald Raegan učinili převratnou dohodu, úplný zákaz umístění raket středního doletu na území Evropy. Toto usnesení bylo později historiky označeno za počátek konce tzv. studené války.
Setkání hlavních představitelů tehdejšího rozděleného světa se mělo původně konat ve Velké Británii, Rusové si však přáli „neutrálnější“ území a tak padla volba na nedaleký Island.
O detailech samotných rozhovorů se toho příliš neví, protože byly vedeny mezi čtyřma očima. Nicméně pro Island jako hostitelskou zemi byl význam tohoto summitu rovněž obrovský. Celý svět tehdy považoval Island za jakousi sopečnou divočinu, pokud vůbec věděl, kde leží. Po summitu si prý Islanďané u ostatních zemí získali respekt a úctu.
Tento významný meeting připomínají překřížené vlajky, americká a sovětská.
Ve vile straší
Podle místních tradic má Höfði dokonce i své strašidlo a to v podobě utonulé ženy. Tuhle zkazku dokonce potvrdil i britský velvyslanec, který dům obýval v roce 1952. Ve své prosbě o přestěhování ambasády kamkoli jinam se zmínil o tom, že v noci slýchá nevysvětlitelné bouchání.
Britské Ministerstvo zahraničních věcí pak k celé záležitosti vydalo následující vyjádření: „Nepotvrzujeme ani nevyvracíme, že je v Höfði duch.“
