Čína má Velkou čínskou zeď, Francie Eiffelovu věž, Amerika sochu Svobody a Austrálie operu v Sydney. Drtivá většina národních symbolů jsou stavby vytvořené člověkem. V Japonsku je ale všechno jinak. Jeho symbol, který najdete nejen na upomínkových předmětech, je totiž dílem přírody. Seznamte se s posvátnou horou Fudži.
Fuji-san, jak Japonci horu s uctivostí sobě vlastní nazývají, má snad naprosto dokonale symetrický tvar. Kužel šedofialové barvy se zasněženým vrcholem působí monumentálně, a přesto elegantně. Nebudeme vůbec přehánět, když řekneme, že se jedná o nejkrásnější sopku na světě. Ano, hora Fudži je totiž vulkánem, který sice už dlouho nesoptil, ale není vůbec vyloučeno, že se znovu probudí k životu.
Krásná bohyně chránící před erupcemi a babička, která hoře dala jméno
Poprvé hora Fudži vybuchla někdy před 8–10 tisíci lety a naposledy soptila v roce 1707. Tehdy sopečný prach pokryl i více než sto kilometrů vzdálené město Edo, dnešní Tokio. Fudži je pro Japonce posvátnou horou, která se vždy těšila velké úctě a svůj podíl na tom má právě i to, že jde o sopku.
Japonci věří, že v sobě ukrývá skrytou sílu a uctívají ji už od prehistorických dob. První doložené záznamy o její posvátnosti pocházejí již ze starých textů z 8. století. Šintoisté s horou spojují mnohá božstva a legendy, uctívají tu především božstvo Konohanasakujahime – krásnou dívku, která odrazuje vulkán od erupcí a na jejíž povel na jaře rozkvétají sakury.
Fudži není jen nejposvátnější a nejslavnější horou Japonska, ale také nejvyšším vrcholem celé země, tyčícím se do výšky 3776 m n. m. O původu jejího názvu se vedou spory. Podle jedné z často zmiňovaných teorií pochází jméno Fudži pravděpodobně z jazyka národa Ainu ze slova „fuči“ – „babička“, snad kvůli zasněženému vrcholku připomínajícímu bílé vlasy.
Možná však ale vzniklo spíše z výrazu pro „oheň“ a nebo z japonského spojení slov „nesmrtelná hora“.
Pět jezer Fudži: dokonalá přírodní kulisa pro slavný japonský vrchol
Ať už její název znamená cokoliv, pohled na horu Fudži zkrátka nesmíte během svého putování po Japonsku vynechat. Za dobrého počasí lze její siluetu zahlédnout i z některých míst v Tokiu, odkud k hoře snadno dorazíte v rámci jednodenního výletu. Hora Fudži spadá do prefektur Jamaši a Šizuoka a je součástí národního parku Hakone.
Kolem hory se rozkládá tzv. oblast pěti jezer Fudži (Fujigoko). K jezerním břehům situovaným na severních svazích sopky rádi jezdí Japonci i turisté za nádhernými výhledy na Fudži, ale také za odpočinkem, sportovním vyžitím a na dovolenou.
Nádherná příroda vám bude připadat jako z pohlednice a jezera navíc fungují coby přírodní zrcadla, v nichž se vrchol sopky odráží. Největším z jezer je Jamanaka, které si oblíbili milovníci vodních sportů a koupání. Na nejoblíbenějším jezeře Kawaguči se můžete projet výletní lodí, na panenském Sai zase chytat pstruhy.
Jezero Motosu je vyobrazeno na pětitisícijenové bankovce a řadí se k nejhlubším v celé zemi a nejmenší Šódži láká všechny rybáře.
Čtení: Zájezdy do Japonska – srovnání a doporučeníUctěte božstvo hory ve starodávné svatyni
Správním centrem celé oblasti je městečko Fudžijošida, tradiční základna poutníků, kteří se vydávají až na samotný vrchol posvátné hory. V městečku uvidíte starobylé hostince a ubytovny pro poutníky, můžete tu nakoupit suvenýry nebo – pokud se na horu chystáte vystoupit i vy – sehnat mapky a veškeré potřebné vybavení.
Chcete-li výstup realizovat stejným způsobem jako japonští šintoisté, pak v městečku musíte navštívit svatyni Fudži Sengen-Džindža.
V okolí hory Fudži narazíte na mnoho svatyní Sengen, které jsou zasvěceny božstvům hory, přičemž nejvýznamnější z nich je jednak svatyně ve městě Fudžijošida, jednak svatyně na samém vrcholku hory, v bezprostřední blízkosti kráteru. Svatyně ve městečku Fudžijošida stojí uprostřed lesa a původní stavba byla na tomto místě postavena již v roce 788. Její současná podoba pochází ze začátku 17. století.
Výstup na Fudži: nebojte se ho, ale nic nepodceňte
Odvažujete-li se k výstupu na horu, není potřeba mít zkušenosti s vysokohorskou turistikou. Výstup zvládají i malé japonské děti nebo stařenky. Na druhou stranu ale nic nepodceňujte, procházka růžovým sadem to určitě není. Oficiální sezona přichází v době letních prázdnin, v červenci a v srpnu.
Výstup mimo tyto měsíce se nedoporučuje – počasí je nepředvídatelné a může být velmi nebezpečné i pro zkušené horolezce, navíc mimo sezonu nenajdete po cestě ani na samotném vrcholku žádné dostupné možnosti ubytování, stanice první pomoci ani občerstvení.
Pro spousty Japonců je výstup na Fudži stále ještě zbožným činem, pro některé také zkouškou sebeovládání nebo fyzickou očistou. Až do roku 1860 nesměla na horu vystoupit žádná žena. Dnes už jsou počty zástupců obou pohlaví mířících na vrchol hory více méně vyrovnány, a kromě Japonců výstup realizuje stále větší množství turistů, v sezóně se dokonce na přístupových stezkách tvořívají fronty.
Jako první cizinec zdolal Fudži jeden britský diplomat na podzim roku 1860. Dnes tvoří návštěvníci ze zahraničí asi třetinu lidí, kteří na horu každoročně vystoupají. V roce 2012 se jednalo o 318 tisíc osob.
Každý moudrý člověk vystoupí jednou za život na vrcholek Fudži…
V minulosti zabrala pouť na Fudži několik dní, dnes výstup zvládnete za den, maximálně dva. Na vrchol vede několik přístupových cest, na nichž je rozmístěno celkem deset stanic – míst, kde si můžete odpočinout. K dispozici je tu několik horských chat, v nichž se můžete skromně ubytovat. Pamatujte však na to, že o ubytování je velký zájem, je proto třeba jej rezervovat s dostatečným předstihem.
Začnete-li výstup na páté stanici u jezera Kawaguči (odkud dnes na vrchol vyráží drtivá většina lidí), zabere vám stoupání průměrně šest hodin. Velmi oblíbené je zdolávání hory v nočních hodinách a následné pozorování východu Slunce z jejího vrcholku. O letních víkendech se k tomuto činu odhodlává až několik tisíc lidí, včetně šintoistických poutníků, kteří na vrcholu v rámci starobylého rituálu oslavují bohyni Slunce Amaterasu.
Až dorazíte na vrchol, můžete si udělat asi hodinovou procházku kolem kráteru, navštívit svatyni Sengen, odeslat pohlednici z místní pošty, zakoupit suvenýry nebo se občerstvit v některém z četných stánků s nudlemi. A budete-li unavení, můžete se také na chvíli zamyslet nad známým japonským úslovím: „Každý moudrý člověk vystoupí jednou za život na vrcholek Fudži. Ale jen hlupák to udělá dvakrát.“
