Víte, že…
Prvními obyvateli Howth Head byli Gaelové, pak v 8. století přišli Vikingové? Ti byli následně vyhnáni Normany.
Většina návštěvníků Dublinu si nechce nechat ujít příležitost prozkoumat krásy irského venkova a přírody. Jedno z nejkrásnějších míst čeká doslova za rohem. Pouhá půlhodina cesty z Dublinu vás dělí od poloostrova Howth, místa, kde máte téměř pocit, že se zastavil čas.
Rybářská vesnička přímo vybízí k obědu v jedné z místních restaurací servírujících ty nejčerstvější ryby a plody moře, krásná příroda zase zve na procházku po útesech a vřesovištích. A do toho všeho ozvěny dávných časů, králů, bitev a legend o pirátech.
Historie poloostrova
V dávném období byl poloostrov pouze ostrovem
I když je Howth dnes poloostrovem vyčnívajícím východně do Irského moře, vždy tomu tak nebylo. V prehistorických dobách byl ostrovem, který byl později s pevninou propojen 300 metrů širokou písečnou úžinou. Název Howth má skandinávské kořeny a znamená něco jako „hlava“.
Místo takto pojmenovali už dávní Vikingové v 9. století, kteří tak pravděpodobně chtěli zdůraznit strategický význam místa jako brány do Dublinské zátoky. Archeologové ale našli pozůstatky dokládající osídlení ještě mnohem dříve, už okolo roku 3 300 př. n. l. Hlavním úkolem Howth po většinu své historie bylo zajistit bezpečný a pohodlný přístav pro nedaleký Dublin. Většina obyvatel se věnovala rybaření.
Rybářská vesnička
Rybáře tady potkáte na každém rohu
Rybářská minulost je zde patrná doposud. Nejlepší způsob, jak si Howth užít, je projít se po mole okolo starých rybářských domků, z nichž mnohé jsou přestavěny na výborné rybí restaurace, které určitě stojí za návštěvu. Všude okolo rybářské lodi, nad hlavami zvědaví a hladoví racci, to vše naznačuje, že rybářské řemeslo zdaleka nevymřelo a že v brzkých ranních hodinách zde probíhá čilý ruch a do místních restaurací se dostanou jen ty nejčerstvější kousky.
Z mola je vidět nejen na samotný přístav, ale i na sousední ostrov Irelands Eye, na který je možné se dopravit lodí některé z místních rybářských společností. Ostrov byl kdysi domovem komunity mnichů, ale z kláštera nezbylo už téměř nic. Další připomínkou lidské přítomnosti je strážní věž, která zde byla postavena v době nebezpečí invaze Napoleonem Bonapartem. V současné době se na ostrov jezdí hlavně kvůli jeho přírodním krásám a za sledováním mnoha druhů vodního ptactva, které zde hnízdí.
Čtení: Zájezdy do Irska – srovnání a doporučeníMístní hrad
Nedaleko samotné vesničky uprostřed pastvin a luk se rozkládá místní hrad. Je to jedno z kontinuálně nejdéle obývaných šlechtických sídel v celé Evropě. Hrad patří rodině St Lawrence už více než 800 let. Na Howth přišli už na počátku 12. století. Legenda praví, že rytíř Almeric zde tehdy vybojoval velké vítězství, kterým získal většinu poloostrova.
A protože to bylo na svátek sv. Lawrence, na jeho počest jméno svatého přijal za své a postavil první dřevěnou tvrz. Ta už dávno neexistuje. Nejstarší část současného hradu pochází z poloviny 15. století.
Pirátská královna
Znáte legendu o královně pirátů?
K hradu se váže další legenda spojená s Grainne O’ Malley, známou jako královna pirátů. Ta roku 1576 k Howth připlula a chtěla navštívit na jeho hradu 8. barona z Howth. Ten však s piráty nechtěl nic mít, a tak brány hradu před pirátkou zabarikádoval. Grainne to ale urazilo a rozhodla se, že to jen tak nenechá.
Při nejbližší příležitosti unesla baronova vnuka s podmínkou, že jej vrátí jen v případě, že baron slíbí, že brány hradu budou otevřeny všem nečekaným návštěvníkům a bude pro ně připraveno místo u stolu. Pravdou je, že současná rodina barona z Howth si z tohoto slibu už asi nic nedělá.
Hrad totiž v současné době běžně návštěvníkům otevřený není, pouze výjimečně objednaným skupinám o víkendech v průběhu letních měsíců. Ti zde mohou navštívit reprezentační místnosti, knihovnu nebo hradní kuchyni ze 17. století.
Ruiny opatství
Opatství zasvěcené Panně Marii je jedním z nejstarších dochovaných míst na poloostrově. I když se dnes jedná už jen o ruiny, určitě stojí za návštěvu. A to nejen pro jejich historickou hodnotu, ale i díky své poloze. Nachází se na mírném kopečku nad vesničkou, a tak je odsud krásný výhled nejen na ni, ale i na nedaleký přístav a útesy.
Jeho zakladatelem nebyl nikdo jiný než Sigtrygg Hedvábný vous, král Dublinu a původem Viking. I když běžná představa Vikinga je blonďatý svalnatý bojovník s rohatou helmou na hlavě, který nedělá nic jiného, než že pletí a pálí, byli to právě Vikingové, kteří například samotné město Dublin založili a po přijetí křesťanství dali základ několika jeho kostelům.
Opatství bylo několikrát přestavováno, ale už v polovině 17. století bylo opuštěno a začalo chátrat. Dodnes se však v ruinách nachází například soukromá kaple s náhrobním kamenem připomínajícím 13. barona z Howth. Samotné ruiny opatství jsou nepřístupné, navštívit je možné alespoň sousední hřbitov.
Procházka po útesech
Vydejte se na procházku s krásnými výhledy
Zlatým hřebem návštěvy Howth je zcela jistě procházka okolo poloostrova po jedné ze značených turistických tras. A vybere si úplně každý, jak trénovaní turisté, tak sváteční výletníci. Trasy jsou celkem 4, označené barevně a všechny začínají a končí ve vesničce u vlakového nádraží.
Nejkratší a nejlehčí měří pouhých 6 kilometrů v lehkém terénu, s předpokládanou délkou necelé 2 hodiny turistické chůze. Nejnáročnější potom 12 kilometrů v o něco náročnějším terénu a vyhradit si je potřeba zhruba 3 hodiny. Odměnou vám budou nádherné výhledy na moře a okolní útesy, všude okolo zelená tráva a vřes. Určitě si ale přibalte větrovku, pořádně zde fouká. U náročnějších variant trasy se dostanete až k místnímu majáku, jednomu ze symbolů Howth.
Postaven byl na začátku 19. století a až od roku 1955 začal používat elektřinu, do té doby používal olejové lampy. Po procházce stojí za to se ještě zastavit na místním tržišti nebo se posilnit třeba fish and chips jen tak do ruky. Rozhodně nejlepší mají v Beshoffs. Na pintu dobře natočeného piva Guinness vyrazte zase do rodinné hospůdky O’Connells.
