Pro některé může být zvláštní či morbidní psát, respektive číst si o tom, jak je nějaký pařížský hřbitov navštěvovanou památkou a jak jej rozhodně při svých toulkách městem nesmíte vynechat. Pravdou je, že v žádné jiné světové metropoli nejsou hřbitovy tak oblíbeným a vyhledáváným místem mezi turisty jako právě v Paříži.
Všechno to začalo na počátku 18. století, kdy původní městský hřbitov s názvem Hřbitov neviňátek přestal kapacitně stačit a městem se šířil velmi nepříjemný zápach. Během následujícího roku tak bylo přesunuto přes pět a půl milionů ostatků lidí do katakomb a byly zřízeny tři nové městské hřbitovy – Père-Lachaise, Montmartre a Montparnasse. I když na místě hřbitovů na Montparnassu i na Montmartru se pohřbívalo už dávno předtím.
Père-Lachaise je nejnavštěvovanějším pařížským hřbitovem a právem je považován za jeden z nejnavštěvovanějších hřbitovů na světě, neboť sem ročně zavítá více než dva miliony návštěvníků. Své jméno dostal po knězi de la Chaise, který vykonával funkci zpovědníka krále Ludvíka XIV., majitele zdejších pozemků. Vzhledem ke vzdálenosti hřbitova od centra a pro Pařížany ne úplně lákavému anglickému stylu je pochopitelné, že nebyl hřbitov žádným lákadlem.
Radní se proto během následující dekády rozhodli, že sem nechají přemístit ostatky slavných francouzských osobností, např. Moliera, a doufali, že tím místo zatraktivní. Během dalších let počet hrobů vzrostl ze dvou tisíc na víc jak třiatřicet tisíc hrobů. Z nákupu a prodeje pozemků se tak stal obrovský byznys a dodnes jsou zde ceny hrobů neuvěřitelně vysoké.
Aktuálně se hřbitov rozkládá na čtyřiceti čtyřech hektarech plochy, což z něj dělá třetí největší zelenou plochu ve městě, hned po Bouloňském a Vincenneském lesíku. Najdete zde přes tři sta tisíc různých hrobů a pomníků, jsou zde pochovaní lidé z různých vrstev i rozličných kruhů, od obyčejných Pařížanů přes bohaté vrstvy obyvatel až po slavné umělce a politiky.
Ne nadarmo Pařížané hřbitov familiárně a s láskou častují přezdívkou „město mrtvých“. Zní to celkem strašidelně a málokdo si dokáže představit hřbitov jako místo pro romantickou procházku nebo rande, ale tady je možné všechno.
Malebné uličky ve svahu, tisíce vzrostlých stromů, v jedné části geometrické a v druhé chaotické uličky dlážděné žulovými kostkami vybízejí k bloudění a objevování zajímavých zákoutí. A když budete pořádně hledat, objevíte také magický a zcela netradiční výhled na Paříž.
Hroby slavných
Fryderyk Chopin sice pocházel z Polska, jeho otec byl však Francouz a sám Fryderyk v Paříži dlouhou dobu žil, kompnoval a učil. V roce 1849 zde také s největší pravděpodobností na tuberkulózu zemřel, je zde pochováno jeho tělo a srdce odpočívá v Polsku. Jeho hrob je jedním z nejhezčích na celém hřbitově, bílá socha francouzského malíře a sochaře Augusta Clésingera je totiž neustále obklopena množstvím barevných a voňavých květin.
Hrob Jima Morrisona je jedním z nejobyčejnějších a zároveň nejnavštěvovanějších hrobů vůbec. Zpěvák americké kapely The Doors se v roce 1971 v Paříži předávkoval a původně byl uložen do neoznačeného anonymního hrobu. Dnes už má jeho hrob i vlastní ochranku, začaly se zde množit případy vandalismu, fanoušci tady v úctě ke zpěvákovi sprejovali graffiti, kouřili marihuanu nebo na hrob pokládali nedopalky cigaret.
Jedni z nejslavnějších francouzských středověkých mileneckých párů Abelard a Héloïse mají na hřbitově vlastní pomník. Jejich milostný příběh však skončil tragicky, z úcty ale byly nakonec jejich ostatky uloženy vedle sebe v jednom hrobě. V posledních letech se objevil nový trend, zamilovaní nechávají své milostné dopisy právě zde na jejich hrobě.
Hrob Théodora Géricaulta je stejným uměleckým dílem, jakým jsou jeho obrazy. Za zmínku stojí především jeho nejslavnější malba, obraz s názvem Vor Medúzy, který patří mezi nejnavštěvovanější díla v Louvru. Na samotném pomníku je Géricault vyobrazen jako mladý, vitální muž s paletou barev a štětcem v rukou. A na boku jeho pomníku je vyobrazen právě výše zmíněný obraz Vor Medúzy tak, aby si každý návštěvník mohl prohlédnout mistrovo nejslavnější dílo.
Jeden z nejslavnějších a nejčastěji vyobrazených hrobů hřbitova je hrob spisovatele Oscara Wildea. Velký pomník vyobrazuje zachmuřenou múzu (anděla), jež truchlí nad umělcovým skonem. Zajímavostí je, že socha byla původně anatomicky v pořádku, nějaký asi vášnivý fanoušek však soše ulomil úd. O oblíbenosti hrobu také svědčí otisky ženských rtů ve všech barvách červené.
Krom Édith Piaf je zde také pohřbeno množství spisovatelů, jako například Moliére, Victor Hugo, Marcel Proust, Guillaume Apollinaire nebo Balzac. Najdeme zde také hroby a pomníky různých franouzských velikánů (viz baron Haussmann) a také malířů, mezi nejslavnější patří Eugène Delacroix, impresionista Camille Pissaro nebo Ital Modigliani.
Uctění židovské genocidy během 2. sv. války
Krom uměleckých děl a malebných zakoutí však na hřbitově najdeme i místa, kde odpočívají oběti násilných konfliktů, povstání Pařížské komuny, a kde je vzdán hold obětem židovské genocidy druhé světové války.
