Izrael: Proč mu říkáme Svatá země?

Izrael je posvátnou zemí a kolébkou třech světových náboženství: judaismu, křesťanství a islámu. Na jejím území je také hlavní svatyně náboženství, které si říká bahá´ismus. Každý rok proudí tisíce vyznavačů všech čtyř těchto náboženství do Izraele, aby načerpali duchovní sílu a navštívili místa spojená s jejich vírou. Pojďme si proto trochu přiblížit, čím je Izrael pro židovské, křesťanské, muslimské a bahá´istické věřící. 

Pro Židy země Zaslíbená

Ze Starozákonních textů se dozvídáme, že Bůh si vyvolil rodinu Abraháma, aby z něj vytvořil velký národ, prostřednictvím kterého bude komunikovat s lidstvem. Abrahámův otec Terach se vydal z mezopotámského města Ur na cestu do Zaslíbené země, ale zemřel předtím, než do této země doputoval.

Svou rodinu do Kanaánu nakonec dovedl Abrahám. Jeho synové byli Izák a Izmael, přičemž Izmael se pokládá za praotce Arabů. Izákův syn Jákob měl dvanáct synů, kteří se stali praotci dvanácti izraelských kmenů. Po odchodu do Egypta z důvodu hladu se Jákobových dvanáct synů i se svými rodinami dostalo do pozice otroctví, ze kterého je pak vyvedl Mojžíš.

Pod jeho vedením se po čtyřiceti letech putování po poušti nakonec dvanáct izraelských kmenů dostává na hranice země, která je pro ně tou Zaslíbenou – tehdejší pohanský Kanaán. Po vytvoření Izraelského království vládnou dva známí králové – David, který byl velkým bojovníkem a autorem mnoha oslavných písní, známých jako žalmy, a po něm je moudrý syn Šalamoun.

Právě ten postavil Bohu v hlavním městě Jeruzalémě chrám, do kterého uložil Archu – cedrovou truhlici, ve které byly kamenné desky s desaterem a další kultovní předměty. 

Jeruzalémský chrám se stal centrálním místem Židovské bohoslužby a nejposvátnějším místem na zemi. Židé přišli o svůj chrám dvakrát. Nejprve ho zničil babylonský Nabukodonozor, později Římané. Z chrámu zůstala Židům dolní část západního opevnění dnes známá jako Zeď nářků. Kromě tohoto místa přijíždí Židovští návštěvníci a poutníci do Izraele také na návštěvu hrobů významných Židovských učenců, třeba rabína Maimonida, který je pohřben ve městě Tiberias. 

Pro křesťany země Ježíše Krista

Pro křesťany je Izrael zemí působení Ježíše Krista, Božího syna. Ten se narodil v Betlémě nedaleko Jeruzaléma, vyrostl v Nazaretu a v dospělosti pak kázal, uzdravoval a dělal zázraky po celém Izraeli. Většinu času se ale zdržoval v regionu Galiley a významné svátky v roce, podle židovského zvyku, trávil v Jeruzalémě.

Tam se také dostával do sporů s farizeji – ortodoxními Židy, kteří se rozhodli ho zbavit. Na významný svátek Pesach, kdy si Židé připomínají právě vysvobození z Egypta pod vedením Mojžíše, byl Ježíš zatčen a odsouzen k smrti. Ta byla vykonána ukřižováním za hradbami města, což byl trest pro největší zločince.

Ve třetí den po své smrti vstal Ježíš Kristus podle evangelií z mrtvých a poté se ukazoval svým učedníkům a mluvil s nimi po dobu dalších 40 dnů. Poté, co byl z Olivetské hory vzat do nebe, vznikla v Jeruzalémě křesťanská církev, které první členové byli právě Ježíšovi učedníci. 

Jen několik procent obyvatel Izraele jsou křesťané. V Jeruzalémě, ale i jinde, žije spousta křesťanů-cizinců v rámci misií jako kněží, jeptišky nebo misionáři. Každý rok také navštíví Izrael tisíce křesťanských věřících z různých zemí světa, včetně africké Nigérie, Indie nebo Ruska. Během svého pobytu tito poutnící vidí místa, která jsou spojená s působením Ježíše Krista, zúčastní se mší ve starobylých kostelích, projdou Křížovou cestu a někteří se nechají v řece Jordán pokřtít. 

Pro muslimy nejvzdálenější mešita

Izrael, a konkrétně město Jeruzalém, je významné i pro muslimské věřící. Po městech Mekka a Medína je Jeruzalém třetím nejposvátnějším městem na zeměkouli. Je spojeno zejména s příběhem, který v životopise proroka Muhammada zaznamenává spisovatel Ibn Išák.

Podle tohoto příběhu se Muhammad jednou v noci probudil na kopnutí anděla Gabriela, který ho vybídl, aby osedlal svého koně a vydal se na cestu. Prorok tak učinil a byl zázračně přenesen i s koněm Burákem do Jeruzaléma. Tam, na místě kde byl ve starověku Židovský chrám, uviděl zebřík, kterým vyšel až do nebe. V nebi se pak setkal se svými předchůdci, proroky Abrahámem, Mojžíšem a Ježíšem. Také mluvil se samotným Bohem o počtu povinných denních modliteb. 

I muslimští věřící z mnoha zemí přijíždí do Jeruzaléma, aby se pomodlili na místě, odkud jejich prorok vystoupil do nebe. Tím místem je Chrámová hora, kde 600 let po zničení Jeruzalemského chrámu vznikl Skalní dóm.

Ten se nyní využívá jako místo modlitby spolu s mešitou Al Aqsá, která je také postavená na stejném návrší. Svůj název Al Aqsá (toto slovo v arabštině znamená nejvzdálenější) získala na základě textu Ibn Išáka, který napsal, že Muhammad vystoupil do nebe z nevzdálenější mešity. 

Pro bahá´isty místo odpočinku zakladatelů víry

Bahá´ismus je náboženství, které vzniklo jako odnož šiítského islámu v 19. století v Persii. Bahá´isté ale byli pronásledováni, a tak našli útočiště v dnešním severním Izraeli. V Haifě jsou pohřbeni jak nestor Bahá´ismu – Báb, kterého jeho stoupenci pokládali za mesiáše, tak Abdul-Bahá, jeden z prvních vůdců nové víry.

Místo jejich posledního odpočinku obklopují dechberoucí zahrady, které jsou jednou z nejvýznamnějších zastávek návštěvníků v Izraeli. Bahá´ulláh, který se pokládal za proroka této víry a prvního následovníka po Bábovi, je pohřben ve městě Akko, nedaleko Haify.

Ačkoliv většina stoupenců této víry nežije ani v původní zemi vzniku náboženství – Íránu, ani v Izraeli, ale zejména v Kanadě a USA, bahá´isté místa odpočinku zakladatelů své víry rádi navštěvují.