Tip pro vás:
Safed je konzervativním městem, proto se pro návštěvu synagog vhodně oblečte.
Safed je městem na severu Izraele, které mnoho návštěvníků prostě vynechá. Má klikatící se namáhavá cesta do nadmořské výšky 900 metrů z původních 220 pod hladinou moře vůbec smysl? Má! Safed je unikátní a jeho návštěva je drahocenným kamínkem do mozaiky zážitků z této barevné země.
Město kabaly a sefardského temperamentu
Safed je nejvýše položeným městem v Izraeli a je vybudován na hoře, která nese název Kanaán. V zimě je tady většinou sníh a v létě ve srovnání s tropy kolem tisíc metrů níže Galilejského jezera zase velice příjemně. Starý Safed není na svazích hory Kanaán zas tak lehké najít, protože město Safed je dnes velice rozhlehlé.
Těch pár uliček, které jsou příliš úzké pro jakoukoliv dopravu, ale za to stojí hledat. Ve starém Safedu je několik krásných historických synagog a hned dvě z necelého tuctu nesou jméno HaAri. A právem. HaAri nebo celým jménem Jicchak ben Šlomo Luria se zasloužil o rozšíření mystického judaismu – kabaly.
Kabala je zjednodušeně řečeno pohled za text Tóry s jeho nesčetnými pravidly pro život, ve snaze dojít k osobnímu poznání dokonalého Boha a navázání vztahu s ním. Zda se to HaArimu a dalším učencům kabaly povedlo, můžete posoudit sami, když půjdete v čase sobotních bohoslužeb kolem jedné ze starých synagog.
Uslyšíte nejenom hlasité modlitby, ale také rytmické písně, které si Židé v Safedu zpívají při různých příležitostech už několik stovek let. Většina z nich přišla do Safedu po vyhnání Židů ze Španělska a s sebou přinesli i svůj sefardský temperament, skvělou kuchyni a jedinečnou architekturu.
Krása synagogy Abuháv
Asi nejkrásnější ze všech safedských synagog je synagoga Abuháv. Její vzhled pochází z představ učence Abuháva, který žil v 15. století a za svůj život nikdy Španělsko neopustil. Jeho následovníci se po vyhnání dostali do Safedu, kam přinesli svitek Tóry napsaný ručně samotným Abuhavem. Tento dnes pětset let starý svitek používají věřící pouze o svátcích.
A jaké byly představy o interiéru této synagogy v myšlenkách učence Abuhava? Byly zcela v souladu s kabalou a jejím chápání symboliky čísel. Synagoga má tak jednu bimu, ze které se čte Boží zákon, a na kterou vede šest schodů, reprezentujících šest dnů, kdy Bůh stvořil svět. Poslední, sedmá, je už bima – místo, odkud se čte Tóra.
Synagoga má také tři výklenky pro Tóru, kde kromě slavného svitku Abuhava jsou i další, mladší svitky. Zajímavostí je, že když jedno zemětřesení v roce 1759 a další v roce 1837 srovnalo synagogu se zemí, v obou případech zůstala jižní zeď se svitky Tóry jako jediná nepoškozeně stát. Zázraky a magičnost čísel tady doplňují veselé barvy interiéru synagogy.
Barevné tržiště
Barvy vládnou také na safedském tržišti. Táhne se po hlavní pěší zóně starého města a nabízí zboží zejména se židovskou tematikou. Vyšívané bílo-modré modlitební pláště či kamínky vykládané mezuzy sice běžný turista může jenom obdivovat, zato šperky s využitím místních materiálů si ráda a se zájmem prohlédne nejedna žena.
Materiálem pro výrobu šperků je například římské sklo z Jeruzaléma, vlastně jeho rozdrcené zbytky. Šperky mají často tvar granátového jablka, které je jedním ze symbolů judaismu. Toto karmínovočervené, případně žluté ovoce, jehož jadérka mají sladkotrpkou chuť, nechybí ani na slavnostním stolu během šabatové večeře.
Až dojdete na konec tržiště a dostanete žízeň, čerstvý džus z granátových jablek vám vymačká pán s vozíkem, na kterém každé ráno doveze čerstvé ovoce.
