Víte, že…
Původně se Plečnik zabýval dřevem a výrobou nábytku? Naštěstí nezůstal jen u toho, protože by nejen Slovinsko, ale i Praha zůstala bez svých mnohých půvabů.
S pocitem, že při návštěvě Slovinska všichni mluví jen o osobě Jože Plečnika, se setkal snad každý. S nadsázkou lze říct, že není místo ve Slovinsku, kde by něco nebylo pojmenováno po tomto významném architektovi. V Lublani pak jeho jméno číhá doslova za každým rohem.
Na lublaňském předměstí Gradišče se 23. ledna 1872 narodil Jože Plečnik, ten který vtiskl Lublani dnešní urbanistickou podobu.
Stavby tohoto světového architekta jsou k vidění po celé zemi, ale i Evropě.
Plečnikovy stopy v Praze
V Praze můžete najít mnohé stopy tohoto architekta, který je u nás znám spíše jako Josip Plečnik. Do Prahy přišel již v roce 1911 a na žádost tehdejšího prezidenta Masaryka se pustil do přestavby Pražského hradu. Rekonstruoval I. a III. nádvoří Pražského hradu, navrhnul také jižní zahrady a upravil některé interiéry. Na pražských Vinohradech zanechal svůj otisk v podobě kostela Nejsvětějšího Srdce Páně.
Avšak přeci jenom je Plečnik více doma v Lublani. Ale nejen tam, po celém Slovinsku stavěl zdobené kostely stejně jako veřejné stavby, pomníky, památníky, ale i celé náměstí či městské parky.
Z Prahy se vrátil v roce 1921 zpět do Lublaně, vést katedru architektury na nové lublaňské univerzitě.
Jože Plečnik a Lublaň
Jedním z Plečnikových nejznámějších a největších děl je park Tivoli. Městský park s rozlehlými trávníky, botanickou zahradou, fontánami, koupalištěm, bazénem, promenádou, zámečkem i kavárnou.
Národní univerzitní knihovna v Lublani je ukázkovou stavbou Plečnikova stylu, stejně jako budova Kolonády. Pokud toužíte vidět více, navštivte hřbitov Žale, projděte se po nábřeží kolem řeky Lublanice, prohlédněte si kostel sv. Michala nebo sv. Františka v Šišce, nebo obdivujte Trojmostí a Ševcovský most a nevynechejte letní divadlo Křižanke. Vše Plečnikova práce.
Samozřejmě, nikdo se nikdy nezavděčí všem, a tak i Plečnik byl opěvován i zatracován (především funkcionalisty). Jméno Jože Plečnik se však přesto stalo synonymem pro moderní slovinskou meziválečnou architekturu. Zemřel 7. ledna 1957 a je pochován na hřbitově Žale, což je jeho vlastní projekt.
