Víte, že...
Provincie Catanzaro se zkratkou označuje CZ? Proto tolik CZ na místních SPZ…
Není nad to, když je někde k dispozici tolik kilometrů písčitých pláží, že ani nevíte, kterou si vybrat. Místa je dost pro všechny. A křišťálově čistá průzračná voda je samozřejmostí. Nad vámi je modrá obloha a na skále se tyčící historická městečka plná křivolakých malebných uliček. Zatoužíte-li po gastronomickém zážitku, zvolte zmrzlinu tartuffo, pikantní salám s názvem nduja nebo místní červenou cibuli, která je synonymem té nejvyšší kvality.
Kalábrie (Calabria) je region v pomyslné špičce italské boty, omývaný Tyrhénským i Jónským mořem. Sousedí s krajem Basilicata a z některých míst má na dohled Sicílii, oddělenou Messinskou úžinou. Ekonomicky patří k jedné z nejméně rozvinutých oblastí Itálie. Zdejší pláže se ovšem naopak řadí na špičku v rámci celé země (a nejen té).
Perla Tropea a další letoviska
Jedním z nejhezčích míst na západním pobřeží Kalábrie je Tropea - „perla Tyrhénského moře“. Charakteristickou siluetu kamenného městečka, vystavěného na skále, tvoří kostel Santa Maria dell’Isola. Historické centrum plné působivých křivolakých uliček se tyčí na skále přímo nad hlavní městskou pláží, která je dlouhá čtyři kilometry.
Skvosty západního pobřeží jsou i další historická pitoreskní letoviska: Praia a Mare, Scalea či Scilla. Velmi vyhledávané je také Briatico. Kalábrijská městečka vás vždy potěší písečnými plážemi, průzračným mořem i možnostmi vyžití. Městečko Pizzo s dominantním hradem, ve kterém byl vězněn a popraven francouzský maršál a později neapolský král Joachim Murat, se navíc pyšní i gastronomickou pochoutkou, kterou vymysleli právě tady: zmrzlinou tartuffo.
Nejen vnitrozemské církevní skvosty
Kostel Piedigrotta nedaleko Pizza
Prvními osadníky území Kalábrie byli v 8. stol. př. n. l. staří Řekové, po nich přišli Římané a ty vystřídali různí vládci: Normané, Anjouovci, Aragonci. Do roku 1860 pak byla Kalábrie součástí Neapolského království. Všichni tu zanechali své stopy. V Kalábrii je proto k vidění mimo jiné také mnoho zajímavých kostelů a klášterů.
Jedním z nich je katedrála ve středověkém městečku Gerace, vysvěcená nejprve v roce 1045 a poté za vlády Fridricha II. roku 1222. Svědčí o slavné době pod vládou Normanů.
Nedaleko Pizza se nachází zajímavý skalní kostel ze 17. století: Piedigrotta. Zdobí ho velké množství tufových soch. Podle legendy ho založili námořníci, plavící se z Neapole, kteří se modlili k Panně Marii ve chvíli, kdy je zasáhla bouře, a slibovali, že pokud přežijí, postaví kostel. A tak se také stalo. Nejpůsobivější je jeho návštěva v podvečerních hodinách: vstupem směřujícím přímo k pláži do kostela totiž proniká zapadající slunce, které tufový kámen přívětivě zbarvuje do žluta.
Jedním z nejvýznamnějších kostelů v Kalábrii je Santa Maria del Patire, který je součástí kláštera, založeného pravděpodobně roku 1095. Jde o románskou stavbu normanského ražení. Na východním pobřeží je možné navštívit pobřežní městečko Paola, které je i významným poutním místem: odsud totiž pochází svatý František z Paoly, nejuctívanější kalábrijský světec a zakladatel žebravého řádu paulánů.
Čtení: Zájezdy do Itálie – srovnání a doporučeníPythagorovo Crotone a správní města
Hrad v Pythagorově městě Crotone
Crotone je spojeno s působením řeckého filosofa a matematika Pythagora, který zde založil svou školu. Kdysi patřilo k nejbohatším městským státům ve Středomoří. Leží na východním pobřeží Kalábrie, omývaném Jónským mořem.
Hlavním městem celého regionu je Catanzaro, kde žije téměř 100 000 obyvatel a je tak druhým největším kalábrijským městem hned po přístavním městě Reggio di Calabria, které je důležitým dopravním uzlem i správním místem. Ve zdejším muzeu jsou vystaveny tzv. Bronzi di Riace – dvě bronzové sochy bojovníků vysoké bezmála dva metry, nalezené v kalábrijském Riace roku 1972. Mohou pocházet z doby kolem roku 450 př. n. l. a jsou dokonalou ukázkou nesporné řemeslné, umělecké i anatomické dokonalosti.
Hornatá krajina, cedráty a sladká tečka
Specialita Kalábrie - salám nduja
Kalábrie je hornatý region, tvoří ho převážně hory a vrchoviny. Ne vždy ovšem vyprahlé, jak by se na jihu Itálie dalo čekat. Pohoří Sila v samém srdci Kalábrie je lesnaté území, kde převažují borovice a bukové lesy. Ty se na podzim nádherně zbarvují do červena a sníh tu není nic neobvyklého.
K horským túrám vybízí Aspromonte – horský masiv na jihu Kalábrie s rozsáhlými terasovitými náhorními plošinami, který je součástí Kalábrijských Apenin. Turistickým centrem a vhodnou výchozí „základnou“ je tu město Gambarie.
A co dál charakterizuje kalábrijskou krajinu? Mohutné cedráty. Nejvíce na Cedrové riviéře (Riviera dei Cedri). Plody se používají v kosmetice, potravinářství i k rituálním účelům. Městečko Melito di Porto Salvo na samém jihu Kalábrie, kam dokonce dvakrát v minulosti připlul Garibaldi, zase obklopují bergamotové plantáže.
V Kalábrii se pěstuje také vyhlášená červená cibule nasládlé chuti. Tvoří základ mnoha zdejších pochoutek. Kalábrijská kuchyně je vynikající – a také pikantní. Velmi oblíbenou přísadou tu totiž jsou feferonky. Nešetří se jimi ani při výrobě zdejší speciality: pikantního salámu nduja. Za „ráj červené cibule“ je považováno zejména okolí Tropey.
A kam na sladkou tečku? Do Pizza. V přímořském Pizzu totiž vymysleli zmrzlinu tartuffo. Tvarem trochu připomíná lanýž (v italštině tartuffo), proto ten název. Čokoládovooříšková zmrzlina obalená čokoládou je vynikající, a kdo by ji tu neochutnal, jako by v Kalábrii ani nebyl.