Newyorská Kaple sv. Pavla je výjimečným svatostánkem, a to hned ze tří důvodů: nejenže se jedná o nejstarší kostel na Manhattanu, ale výjimečný je i v tom, že se tu George Washington zúčastnil bohoslužeb po svém zvolení do funkce prvního amerického prezidenta. Nadto kaple sehrála také důležitou úlohu v době po teroristických útocích z 11. září 2001…
Kaple na rohu Broadwaye a Fulton Street je jediným dochovaným kostelem na Manhattanu z koloniální doby. Byla vybudována roku 1766 a od té doby je v nepřetržitém užívání, podle newyorských měřítek je tedy takřka prehistorická. Byla postavena v blízkosti někdejšího přístavu a přinášela útěchu všem, kteří byli daleko od svých domovů.
V té době již na Manhattanu stával kostel Trinity Church, jehož původní budova však byla zničena při velkém požáru v roce 1776, při kterém kaple sv. Pavla zůstala jakoby zázrakem zachována. A o více jak dvě století později byla kaple opět ušetřena, tentokrát při zřícení dvou věží Světového obchodního centra, které stávaly prakticky na druhé straně ulice.
Svatostánek byl postaven ve vznešeném georgiánském slohu a znalcům Londýna by mohl připomenout kostel St. Martin in the Fields na Trafalgarském náměstí. Architekt kaple totiž plány nakreslil podle návrhů Jamese Gribba, britského architekta a autora zmíněného kostela v srdci Londýna.
Podobnost těchto dvou kostelů byla pravděpodobně také důvodem k tomu, že britské oddíly, které obsadily New York během války za nezávislost, nepřeměnily newyorskou kapli na stáje či lazaret – tak, jako tomu bylo běžné u jiných kostelů – a využívaly ji výhradně k bohoslužbám a duchovním účelům.
Modlitby prvního amerického prezidenta
Po vyhrané válce za nezávislost složil George Washington prezidentskou přísahu v budově Federal Hall na newyorské Wall Street a stal se tak vůbec prvním prezidentem v historii Spojených států amerických. Po své inauguraci se odebral o kousek dále, právě do Kaple sv. Pavla, aby se zde zúčastnil slavnostní bohoslužby a modlil se za nově zrozenou zemi, ač sám nebyl praktikujícím křesťanem.
Jedním z úzkostlivě střežených exponátů v kapli je replika původní lavice, na které George Washington tehdy seděl a doufal, že se mu definitivně podaří porazit nejmocnější impérium té doby: britskou říši, nad kterou slunce nikdy nezapadá. Když v roce 1989 probíhaly oslavy dvousetletého výročí amerického prezidentského úřadu, poseděl si v této lavici k uctění Washingtonovy památky i tehdejší prezident George Bush senior.
Nad památnou lavicí si můžete prohlédnout olejomalbu znázorňující Velkou pečeť Spojených států amerických, tedy orla s roztaženými křídly, která sem byla zavěšena v den Washingtonova zvolení. Na druhé straně kostela najdete ještě tzv. Lavici guvernéra, která sem byla umístěna pro případ návštěvy guvernéra státu New York.
V době po teroristických útocích z 11. září fungovala Washingtonova lavice jako „pediatrická stanice“ a pediatři zde ulevovali unaveným a zraněným chodidlům dělníků a dobrovolníků, kteří pracovali na odklízení trosek ze Světového obchodního centra. Využití lavice k těmto účelům je značně symbolické, protože mnoho mužů z Washingtonových oddílů chodilo během války za nezávislost v táboře Valley Forge bez bot.
Role kaple po teroristických útocích: Klidný přístav v rozbouřených vodách
Kaple svatého Pavla zůstala nepoškozena po teroristických útocích na Světové obchodní centrum, které stávalo co by kamenem dohodil. Bezprostředně po této tragédii nabídla své zdi vyčerpaným dobrovolníkům, dělníkům, záchranářům, hasičům a policistům, kteří pracovali nejprve na hledání přeživších a poté na odklízení trosek na Ground Zero.
Byl tu pro ně k dispozici lékařský personál a základní léky, maséři, chiropraktici a pediatři, kteří ulevovali jejich unaveným tělům. Uskladněny tu byly také potraviny, nápoje, boty, provizorní lůžka nebo přikrývky a někdy sem dokonce přišli unavené dobrovolníky potěšit i nejrůznější hudebníci.
Kromě toho se kaple stala také jedním z prvních pamětních míst, kam pozůstalí a široká veřejnost nosili a posílali fotografie zesnulých, papírky s modlitbami, květiny nebo dětské malůvky.
Toto výjimečné období v historii kaple připomíná stálá výstava v jejím interiéru s názvem „Unwavering Spirit“ – „Nezlomný duch“, která dokumentuje činnost kostela v období od září 2001 do května 2002 coby klidného přístavu a místa duchovního i fyzického azylu pro záchranáře, dobrovolníky a další osoby pracující na Ground Zero.
Součástí expozice připomínající tuto heroickou dobu jsou mimo jiné nejrůznější dárky a modlitby, které byly jako podpora dobrovolníkům do kaple doručeny nejen ze všech koutů Spojených států amerických, ale z celého světa. Dále tu uvidíte stále zaprášené uniformy policistů a hasičů či různá umělecká díla, například tzv. Kalich života, na jehož zhotovení použila umělkyně Jessica Stammen ocel ze zbořených Dvojčat.
Čtení: Zájezdy do USA – srovnání a doporučeníHerec bez hlavy na místním hřbitově
Většina návštěvníků Kaple sv. Pavla naprosto opomene prozkoumat její hřbitov, nacházející se hned za kostelem. Hřbitov je sice malý rozlohou, nicméně na něm objevíte několik zajímavých památníků, náhrobků a hrobů.
Jeden náhrobek připomíná třeba slavného herce George Fredericka Cooka, který se upil v nedaleké nálevně Shakespeare Tavern a jehož lebka byla prodána známému představiteli Hamleta Edmundu Keanovi, který ji používal jako rekvizitu při ztvárňování legendární role dánského prince…
Kaple svatého Pavla není velká, o to více je však historicky cenná. Její návštěva vám připomene významné milníky americké historie – od jejich počátků až do 21. století – a umožní vám také o něco lépe pochopit město New York.
