Na světě je jen málo měst, která vznikla podle návrhu „od stolu“. K těm největším v Evropě patří německé Karlsruhe. Jak už název napovídá, u jeho zrodu stál Karel Wilhelm, markrabě Durlašsko-Badenský. Ten si nechal roku 1715 postavit uprostřed obory lovecký zámeček, kam unikal ze starého rodinného sídla v Durlachu, dnes jednoho z mnoha předměstí Karlsruhe.
Podle pověsti si vyjel Karel Wilhelm do své oblíbené obory na lov. Znaven spočinul v trávě a usnul. A právě tehdy se mu zdál podivný sen: na místě, kde spal, stál zámek s osmibokou věží a město, o němž mu neznámý hlas říkal, že má být pojmenováno Carlos Ruhe. Když se probudil, jeho první pohled padl na vějíř pohozený v trávě – a takto vznikl nápad na tvar města.
Jedna méně romantická verze tvrdí, že ihned po probuzení sáhl Karel Wilhelm do hromádky trusu a uspořádání ulic pak evokoval obtisk jeho ruky.
Jak to bylo doopravdy?
Skutečnost je však daleko prozaičtější. Markraběti přestal vyhovovat starý, malý a nepohodlný rodinný hrad v Durlachu a toužil – stejně jako většina vládců v tehdejší Evropě – po honosném pohodlném zámku po vzoru Versailles.
Jeho záměrem bylo, aby nové sídlo nabízelo větší komfort pro život, aby jeho umístění více odpovídalo Karlově zálibě v lovu, aby stálo mimo záplavovou oblast na již exitující cestě a aby bylo obklopeno statky, které by dvůr zásobovaly potravinami.
Pokroková a moderní listina práv
Od myšlenky k činu neměl ovšem Karel příliš daleko, a tak 17. června 1715 sám položil základní kámen dnešního Karlsruhe. Ještě v září téhož roku sepsal a v širokém okolí nechal vyhlásit list privilegií. V něm obsažených osmnáct bodů dalekosáhlých svobod a výsad mělo přilákat do nově založeného města kromě dvorských úředníků také obchodníky a řemeslníky.
Z původního loveckého zámečku však moc nezbylo. Nástupce Karla Wilhelma, jeho vnuk Karel Friedrich, nechal zámek přestavět a rozšířit pod vedením architektů Leopolda Rettiho, Mauritia Pedettiho, Balthasara Neumana a Philippa de la Gaupiece.
Čtení: Zájezdy do Německa – srovnání a doporučeníNádherný výhled z vršku muzea
Osmiboká zámecká věž zjevená ve snu se stala základním bodem celého budoucího města. Vystoupáte-li prudké schody k jejímu vrcholu, budete odměněni pohledem na nezvyklý vějířovitý půdorys města. Dodnes se zachovala většina z 32 ulic, které paprskovitě vybíhají od věže.
V současné době sídlí v zámku Bádenské zemské muzeum, v němž je shromážděná rozsáhlá sbírka starožitností, užitého umění a porcelánu. Návštěvníci si tu také mohou prohlédnout maketu města z roku 1739, množství plánů a prospektů, postihujících podobu města v různých dobách. Své prostory muzeum pravidelně nabízí i přechodným výstavám.
Plné město muzeí
Nedaleko odtud mohou zájemci navštívit neorenesanční budovu Staatliche Kunsthalle, která přechovává sbírky převážně německého a holandského malířství 16. až 19. století. Její protiklad představuje Centrum pro umění a mediální technologie (ZKM). Netradiční budova otevřená roku 1997 zve návštěvníky na četné výstavy počítačového umění a videí, které prezentují práci současných mladých umělců.
Velmi oblíbené je také Přírodovědné muzeum, v jehož akváriích žije nespočetné množství exotických mořských živočichů. K raritám patří žraločí samice, která již poněkolikáté vyvedla mláďata, přestože žije v akváriu zcela sama.
Na kole stále a všude
Ideální poloha města na rovině u Rýna mezi Schwarzwaldem a kopci Pfalzu umožnila Karlsruhe stát se rájem cyklistů. Dennodenně vyráží tisíce obyvatel na kole do práce, na nákupy, do škol, do kin, divadel, na setkání se známými či v neděli do kostela.
S jen malou mírou nadsázky lze konstatovat, že nejpozději k třetím narozeninám dostane každé místní dítě malé odrážedlo a helmu a od této chvíle se až do pozdního stáří všude dopravuje po vlastní ose.
I přes stovky kilometrů tras v okolních lesích tu kolo slouží spíše jako dopravní prostředek než jako sportovní potřeba. Existují jen dvě místa, kam cyklisti nesmí – botanická zahrada, jejíž základ položil roku 1857 Heinrich Hübsch, a Kaiserstraße, hlavní nákupní tepna města. A i tady zákaz platí jen v době otevření obchodů.
Kola najdete všude – před obchody, u zastávek tramvají, před hospodami, školy a firmy mají speciální parkoviště pro kola a u hlavního vlakového nádraží stojí dokonce dvoupodlažní kryté parkoviště jen pro bicykly.
S koly také souvisí největší část spáchaných trestných činů. Zatímco míra kriminality je v Karlsruhe neuvěřitelně nízká a přepadení, vloupání, krádež či napadení jsou tu spíše neznámým pojmem, snad každému tu už bylo ukradeno kolo. Proto se místní řídí zásadou, že do nového zámku je nutné investovat 10 % ceny kola.
Město, kde se narodilo kolo…
Tradice využívání kol má spojitost s maximální podporou vedení města, ale souvisí jistě i s místním rodákem Karlem Dreisem, který roku 1817 představil světu svoji drezínu. Ta hrála také významnou roli v rámci projektu Dreis 300, kdy studenti středních škol dostali možnost vyrobit moderní drezínu, a mohli tak prokázat nejen své technické i umělecké schopnosti, ale i dovednosti sportovní, neboť celý projekt skončil závodem na vyrobených strojích.
Pyramida v centru města
Nejvíce kol je vždy k vidění u centra města – Markplatz, kde se každý den konají květinové trhy a které je častým místem setkávání. Neoklasicistní podobu budov, které ho obklopují, navrhl architekt Friedrich Weinbrenner. Uprostřed tohoto pravoúhlého náměstí stojí nezvyklá pyramida, dnes již symbol města. Představuje netradiční hrob Karla Wilhelma.
Podle původního návrhu města tu stával kostelík, v němž byl zakladatel města pohřben. V 19. století však došlo k rozšíření původního náměstí a kostel s hrobkou byl nahrazen 6,5 m vysokou pyramidou z červeného pískovce na místě, kde od roku 1738 Karel Wilhelm odpočívá.
Město, kde se dobře žije
Současné Karlsruhe se prezentuje jako přátelská kulturní metropole a centrum technologie a vědy. Přestože je po Stuttgartu a Mannheimu třetím největším městem v Bádensku-Württembersku, a přestože tu sídlí největší ropná rafinerie v Německu, nabízí město svým 285 000 obyvatelům a nespočtu univerzitních studentů 800 ha parků a zelených ploch a množství volnočasových aktivit, ať již v okolních lesích, či u obnovené a znovu oživené řeky Rýn.
