Kaunas se na rozdíl od Vilniusu nachází víceméně ve středu Litvy, geograficky by tak měl mít právo stát se hlavním městem právě on. V meziválečné době to tak i bylo. I když je dnes Kaunas se svými 420 tisíci obyvatel druhé největší litevské město, působí oproti Vilniusu mnohem provinčnějším a ospalejším dojmem.
V Kaunasu najdeme muzea a galerie celonárodního významu. Kaunas je pro Litvu důležitý také díky mezinárodnímu letišti, jednomu z největších v celém Pobaltí, které si jako jednu ze svých základen vybrala i letecká společnost Ryanair.
Pozoruhodným kaunaským nej je i to, že je se svými čtyřiadevadesáti procenty občanů litevské národnosti zřejmě nejvíce „litevským“ městem v zemi. Nebývalo tomu tak ale vždy. Až do druhé světové války byl převážně židovským městem a Litevci byli co do četnosti až na čtvrtém místě za Poláky a Rusy.
Po druhé světové válce se to změnilo. Rusové neměli o město přílišný zájem a Kaunas na sebe vzal roli ochránce litevské kultury a litevštiny.
Kaunas ve stínu Vilniusu
Kaunasem protékají dvě řeky, Nemunas a Neris, jejichž soutok vytváří ostrou špičku. A právě v ní byl z bezpečnostních a strategických důvodů založen. Měl za úkol chránit nejen své obyvatele, ale také vstup do litevského vnitrozemí.
Kaunas byl v době carské Rusi prohlášen hraničním obranným městem říše, což také ovlivnilo jeho vzhled – byl značně ošuntělý a poškozený. Když se stal po první světové válce „dočasným“ hlavním městem Litvy, musely zde být narychlo vystavěny reprezentativní budovy odpovídající jeho účelu. Dodnes je zde k vidění hlavní pošta, kostel Vzkříšení či Válečné muzeum.
Po rozpadu SSSR se Kaunas přizpůsoboval novému vývoji jen velmi pomalu. V moderní město se začal měnit až v posledních několika letech. Dodnes zde panuje citelná soutěživost mezi obyvateli Kaunasu a Vilniusu. Kaunas poněkud trpí tzv. komplexem mladšího bratra.
Staré město
Centrum středověkého Kaunasu je ohraničeno soutokem dvou řek a hranicemi Nového Města. Přirozeným centrem staré části je Radniční náměstí lemované budovami z 15. a 16. století. Dominantou náměstí je než radnice, která díky své eleganci – a 53 metrů vysoké věži – dostala přezdívku Bílá labuť.
Na náměstí se rovněž nachází katedrála z červených cihel, která skrývá bohaté poklady. Možná vás překvapí zlatem hojně zdobené předměty a všudypřítomný mramor. Pokud jste příznivci pohybu, rozhodně vás uchvátí Litevské muzeum sportu na Starém Městě. Litva je domovem celosvětově úspěšných basketbalových družstev a několika olympijských medailistů.
V Kaunasu byl postaven i obranný hrad, svého času obrovská a strach nahánějící překážka proti loupeživým nájezdům do litevského vnitrozemí. Jedna jeho část se dochovala v rohu náměstí, zatímco druhá byla spláchnuta řekou Neris.
Nedaleko hradu stojí jeden z nejstarších litevských kostelů – a rozhodně ten historicky nejdůležitější v celém městě. Vytautas Veliký jej nechal postavit na konci 14. století, pravděpodobně jako poděkování za záchranu před tatarskými nájezdníky. Nějakou dobu bohužel sloužil i jako skladiště střelného prachu či brambor.
Nové Město
Centrem Nového Města je pěší zóna na třídě Svobody, která byla po dobu desíti let dokonce nekuřáckou ulicí. Kontrola dodržování tohoto zákazu byla ovšem natolik náročná, že zde bylo kouření opět povoleno.
Jednou z kaunaských zvláštností je bezesporu Muzeum čertů.
Disponuje bohatou sbírkou, ve které jsou zastoupeny zejména masky ďáblů a rituální masky k nejrůznějším příležitostem, od vyhánění Zimy po dávné krvavé obřady. Exponáty pocházejí z lidového prostředí Litvy i ze zahraničí.
