Po více než tisíc let plnilo Kjóto funkci hlavního města Japonska. Zažilo vrcholné období rozkvětu tradiční japonské kultury, stalo se místem s hojným výskytem tajuplných gejš a zdejší vládci, bohatá šlechta i duchovní si tu nechávali stavět nádherné chrámy, svatyně a paláce.
Dnes mohou cestovatelé v rozlehlém Kjótu obdivovat na 1500 buddhistických chrámů, 200 šintoistických svatyní, velké množství vyhlášených zahrad a mnoho dalších historicky cenných staveb. Celkem 17 objektů na území Kjóta bylo zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.
Člověk by zde mohl strávit týdny, ba i dlouhé měsíce a stejně by nezvládl vidět vše, co město nabízí. Pokud máte na Kjóto vyhrazeno jen málo času, je třeba si návštěvu dobře naplánovat a prozkoumávat tuto starou císařskou metropoli v co největším možném klidu bez toho, abyste se snažili vidět za každou cenu co nejvíce zdejších památek.
Je téměř jisté, že stejně nezvládnete vidět vše, co jste měli v plánu. Zkuste si raději jednotlivá místa pořádně vychutnat, vnímejte jejich atmosféru a řiďte se heslem „méně je někdy více“.
Kjóto jako sídelní město japonských císařů
Od roku 794 až do roku 1868 bylo Kjóto hlavním městem celé země. V roce 794 se císař Kammu rozhodl přestěhovat sem svůj dvůr z Nary a stanovil Kjóto sídelním městem japonských císařů. Tehdy město získalo název Heiankjó – metropole míru a klidu. Období od roku 794 až do roku 1192 se nazývá Heian a bývá označováno jako kjótský zlatý věk.
Císařský dvůr byl tehdy středobodem japonského vesmíru, město kulturně vzkvétalo, vznikaly honosné stavby a rozvíjelo se umění. Na konci 12. století pak většinu města zničil požár a nedlouho poté přešlo Kjóto pod správu vojenských vládců a samurajů.
Mocenská přetahování s Tokiem a únik atomové zkáze
V následujících staletích byly sice zbudovány některé z nejkrásnějších kjótských památek, ale mnoho staveb bylo naopak zničeno během nejrůznějších válečných konfliktů. Další větší rozkvět pak přišel na konci 16. století, za vlády šóguna Tojotomi Hidejošiho. Během období Edo v letech 1600–1868 se Kjóto přetahovalo o moc s Edem (dnešním Tokiem).
Výsledkem mocenských bojů bylo přestěhování japonské vlády do Tokia na počátku 17. století a následné přesídlení císaře Meidžiho a celého dvora v roce 1868 tamtéž. Tím Kjóto po více než tisíci letech ztratilo pozici hlavního města, ale i přesto nadále zůstalo centrem národní kultury a architektonického dědictví.
Na sklonku 2. světové války Američané uvažovali o Kjótu jako o jednom z potenciálních cílů svržení atomové bomby. Tehdejší americký ministr obrany Henry Stimson útok naštěstí nepovolil, a to právě kvůli nevídanému množství cenných historických, kulturních i duchovních památek.
Čtení: Zájezdy do Japonska – srovnání a doporučeníJak v Kjótu nejlépe hospodařit s časem?
Kjóto protíná metro, železniční síť a jezdí zde také městské autobusy
Kjóto je velmi rozlehlé a turisticky nejatraktivnější místa jsou rozeseta po celém městě. Ze třech stran obklopují město hory a mnoho nejkrásnějších památek se nachází na jejich úpatí. Kjóto protíná metro, železniční síť a jezdí zde také městské autobusy. Ty jsou společně s taxi tím nejlepším dopravním prostředkem, který si můžete pro poznávání Kjóta zvolit, protože metrem ani vlakem se zdaleka všude nedostanete.
Několik společností v Kjótu provozuje turistické hop-on/hop-off autobusy, které vás zavezou přímo k těm nejzajímavějším památkám, a ušetří vám tak spoustu času oproti běžné městské hromadné dopravě. Nabídky těchto společností najdete přímo na kjótském hlavním vlakovém nádraží nebo v některém z městských infocenter.
Tajuplné gejši, posvátná voda a tisíc soch
Díky velkému množství zajímavých míst je skutečně náročné vybrat ta, která byste během vašeho pobytu v Kjótu měli navštívit. Vaší pozornosti by rozhodně neměla uniknout především zábavní čtvrť Gion, centrum tradičního divadla a umění – a také nočního života.
Již za éry Heian se sem chodili bavit bohatí měšťané, kterým zde čas zpříjemňovaly také početné gejši, na něž tu můžete narazit i dnes. Nedaleko od této čtvrti stojí Klášter čisté vody, Kijomizudera, jedna z nejslavnějších památek zařazená na Seznam světového dědictví UNESCO.
Zdejší chrám byl založen již v roce 780 u pramene posvátné léčivé vody, z níž se sem dodnes zástupy Japonců chodí napít. Nedaleko pak stojí také působivý Sandžúsangendó, Klášter třiceti tří komnat. V ústředním dlouhém sále je umístěno na 1000 pozlacených soch bohyně milosrdenství Kannon, z nichž žádné dvě nejsou stejné.
Oslnivá nádhera chrámů a procházka v přírodě
Velkému zájmu návštěvníků města se těší také Zlatý pavilon (Kinkakudži) a Stříbrný pavilon (Ginkakudži). Oba byly původně rezidencemi vojenských vládců a později došlo k jejich přeměně na buddhistické kláštery. Vynikají oslnivým leskem a navíc je obklopují nádherné zahrady.
V severozápadní části města stojí zenový chrám Rjóan-dži, v jehož komplexu můžete na chvíli zkusit meditovat v jedné z nejslavnějších zenových zahrad v Japonsku. Máte-li chuť na procházku, vydejte se půvabnou Stezkou filozofů podél břehu úzkého vodního kanálu.
Na jaře se sem mnoho lidí přichází kochat rozkvetlými sakurami, na podzim zase barevným padajícím listím. Tato stezka spojuje Stříbrný pavilon s chrámovým komplexem Nanzen-dži, zřízeným již ve 13. století.
Po stopách vládnoucích elit
Zajímá-li vás styl života vládců Kjóta, vydejte se k zámku Nidžó, který si nechal vybudovat šógun Ieajasu Tokugawa na počátku 17. století, nebo sledujte stopy zdejší dlouhé císařské minulosti u Císařského paláce a v císařských vilách Kacura a Šúgaku-in.
Svatyně Fušimi Inari na jihu města vás oslní nesčetnými červenými a oranžovými bránami torii, tvořícími přístupovou cestu. Nadto v Kjótu můžete navštívit rovněž mnoho zajímavých muzeí. S japonskými komiksy se seznámíte v Mezinárodním kjótském muzeu mangy, pro milovníky umění a historie se nabízí návštěva Kjótského národního muzea nebo třeba Muzea tradičních řemesel Fureaikan.
Zázraky kjótské kuchyně
Až vám po tom všem poznávání pořádně vyhládne, pak vězte, že kjótská kuchyně (známá jako kjó-rjóri) je vyhlášená po celé zemi. Určitě vás nadchne tradiční hostina o několika chodech kaiseki složená z mnoha do naprosté dokonalosti vyvedených pokrmů. Nechcete-li ztrácet mnoho času, vyzkoušejte kjótskou specialitu judófu – tofu s vývarem z řasy kombu, nebo třeba nišin soba – nudle soba v zeleninovém vývaru se slanečkem.
