Nedaleko horského městečka Kalavryta se v kopcích, mezi vysokými, štíhlými cypřiši, ukrývá jedno pro Řeky velmi významné místo, spojené s národněosvobozeneckým bojem proti osmanským Turkům.
Povstání proti Turkům, kteří již téměř 400 let ovládali Řecko, začalo v druhé polovině března v roce 1821 právě v klášteře Agia Lavra – patraský metropolita Germanos zde 25. března 1821 vyvěsil vlajku národněosvobozeneckého boje, vyzval k boji proti Turkům a požehnal povstalcům. 25. březen je dnes státním svátkem, slaveným jako Den nezávislosti (vedle církevního svátku Zvěstování Panně Marii). Řekové si památné datum připomínají každý rok, po celé zemi se konají vojenské přehlídky a oslavné průvody.
Jako Fénix...
Klášter zde byl založen již v 10. století jedním mnichem z Athosu, v roce 1585 jej ovšem vypálili Turci a jedinou budovou, která se z něj do dnešní doby dochovala, je malý kostel vpravo od dnešního klášterního komplexu. Tento starý klášterní kostelík se pak v roce 1829, po konečném vítězství Řeků nad Turky, stal národním památníkem.
Nový klášterní komplex se začal stavět v 17. století a pronásledoval ho neblahý osud – byl několikrát vypálen Benátčany i Turky, během národněosvobozeneckých bojů jej dvakrát vyplenil turecký místodržící. Naposledy byl vypálen nacisty v roce 1943. Po druhé světové válce byl zrekonstruován, ale některá původní výzdoba obnovena nebyla – poněkud nezvykle je tak dnešní hlavní klášterní kostel bez vnitřní výmalby, pouze s bílými zdmi.
Klenot mezi klenotnicemi
Jsou zde uchovány největší řecké poklady
Návštěvníci kláštera se mohou podívat do klenotnice, kde jsou uchovávány největší místní poklady. Přední místo zaujímá revolucionářská vlajka, kterou Germanos vztyčil na znamení zahájení boje proti Turkům. Původně to byla výšivka a jedna z cenností, jež byly v klášteře uchovávány, ale poté, co ji Germanos použil jako vlajku, se stala symbolem boje Řeků za nezávislost a první vlajkou novodobého řeckého státu.
Je na ní vyobrazeno zesnutí Panny Marie – kolem jejího lůžka jsou shromážděni svatí, nad jejich hlavami se vznášejí andělé a mezi nimi je vyobrazen Kristus, který drží v rukou drobnou lidskou postavu – duši Panny Marie. Tváře postav jsou vyšity hedvábnými nitěmi, oblečení zlatými; svatozář Panny Marie a spodní okraj výšivky je pošit perlami.
Dále jsou zde uloženy zbraně, které používali Řekové v bojích proti Turkům, slavnostní oděv metropolity Germanose, různé dokumenty, manuskripty, knihy, ikony, zpěvníky (mj. zpěvník, který klášteru darovala Kateřina Veliká – jeho vazba je vykládaná zlatými plátky, zdobená diamanty a malými ikonami), mešní kalichy, kříže, relikviáře...
Čtení: Zájezdy do Řecka – srovnání a doporučeníBožský klid
Klášter Agia Lavra, vzdálený 6 km od Kalavryty a dodnes obývaný mnichy, není turisty hojně navštěvován; míří sem především samotní Řekové poklonit se památce svých předků, často v rámci výletu zubačkou z přímořské oblasti.
Cestovatelé tu tak můžou zažít úžasný klid místa obklopeného zelení a kochat se výhledy do rozlehlých údolí, která klášter obklopují. V zimě sem pak nezavítá téměř nikdo; nezřídka se stává, že silnice do kláštera je od Kalavryty odříznuta sněhovými závějemi.
