Víte, že…
Šířka průplavu je pouhých 25–30 metrů a hloubka od hladiny moře 8 metrů? To znamená, že Peloponés nebyl od pevniny oddělen úplně, ale úžina byla v podstatě jen prohloubena pod hladinu moře. Zemský povrch musel být prokopán až do hloubky téměř 80 metrů.
Plány na vybudování Korintského průplavu vznikly už ve starověku, kdy císař Nero osobně stavbu slavnostně zahájil – třikrát kopnul zlatou motykou do země – zbytek pak už nechal na židovských otrocích. V té době však neexistovala natolik vyspělá technika, aby byli lidé schopni šíji prokopat, a tak zůstal tento Neronův plán až do 19. století nezrealizován.
Lodní zkratka
Novým impulsem k výstavbě bylo otevření Suezského průplavu v roce 1869. Stavba Korintského, 6 kilometrů dlouhého, průplavu začala v roce 1880 a otevřen byl až v roce 1893. Toto technické dílo významně zkrátilo vzdálenosti mezi Jónským a Egejským mořem, a to o celých 700 kilometrů – lodě už nemusely plout kolem celého rozlehlého Peloponésu – a Pireus díky tomu jen upevnil svou silnou pozici nejdůležitějšího řeckého a jednoho z nejdůležitějších středomořských přístavů.
Současný provoz
V současné době již bohužel úzký průplav obrovským lodním tankerům nevyhovuje a používat jej tak smí pouze menší lodě, navíc zde musí být dodržován jednosměrný provoz, což samozřejmě znamená zdržení. Přesto tudy však projede na 11 000 lodí ročně a každý takový průjezd je pro turisty velká podívaná.
