Město Postupim je spjato hlavně s postupimskou konferencí, na které se setkali státníci vítězných velmocí na konci II. světové války. Dohodli se tam na poválečném uspořádání Německa a celé Evropy. Na některých věcech se ale nedohodli, proto je tato konference považována za počátek studené války.
Hlavní město Brandenburska nabízí ale daleko více než pouhý zámek Cecilienhof, ve kterém se konference odehrála. Naleznete zde také kouzelný zámek Sanssouci s nádherným parkem, Brandenburskou bránu nebo právě protestantský kostel sv. Mikuláše. Na to, že ve městě trvale žije cca 160 000 obyvatel, nachází se zde památek velké množství (včetně památek zapsaných na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO).
Kostel v centru města
Budova je postavena ve stylu klasicismu
Velkolepý kostel vystavěný v letech 1830–1837 přímo v centru města nikdo nepřehlédne. Ačkoli se nejedná o budovu, která je světově proslulá, každý návštěvník města k ní jistě zavítá a většinou je překvapen její monumentálností. Jedná se o luteránský kostel spravovaný evangelickou církví. Budova je postavena ve stylu klasicismu, což je pro centrální Německo (bývalé Prusko) obvyklé.
Protestantské kostely sice nebývají tak monstrózní jako ty římskokatolické, ale tento konkrétní vás pravděpodobně nadchne. Dalším rozdílem mezi svatostánky spravovanými protestanty a katolíky je ten, že protestanti ne vždy zasvěcují sakrální stavby světcům. Např. v nedalekém Berlíně existuje kostel nazvaný po prvním německém císaři Vilémovi. Tento kostel se ale i v tomto trochu vymyká, neboť jeho název nese jméno sv. Mikuláše.
Sv. Mikuláš
Zajímavé je, že Mikuláš z Myrty nikdy nebyl oficiálně prohlášen za svatého. Jeho kult se ale šířil obrovskou rychlostí, že se stal mj. patronem Ruska. Z toho vyplývá, že je uctíván především pravoslavnými, ale za svatého ho považují všechny křesťanské církve, které kult svatých respektují.
Mikuláše na obrazech většinou poznáte podle několika atributů – mívá u sebe tři zlaté koule na knize, bývá zobrazen v červeném plášti, v ruce mívá biskupskou berlu a na hlavě biskupskou mitru. Mikuláš se narodil ve třetím století zřejmě v rodině obchodníka s rybami, proto se později stal patronem rybářů a námořníků.
Ve velmi mladém věku se stal váženým knězem (možná i biskupem), přičemž rozdával peníze chudým. Byl velmi aktivní v oblasti dobročinnosti a jako příkladný křesťan byl vězněn. Byl zapáleným následníkem Krista a silně bojoval proti pohanství. Je mu připisováno i zničení několika pohanských chrámů. Jako biskup také dohlížel na chod soudů a později se stal ochráncem nespravedlivě odsouzených.
Čtení: Zájezdy do Německa – srovnání a doporučeníZajímavá historie stavby
Stavba této nepřehlédnutelné dominanty města započala roku 1830. Ale už dávno před tímto datem na místě stával jiný starší kostel. Zmínka o původním svatostánku je už z roku 1317, kdy je dokázána existence kostela zasvěcenému Panně Marii. Jednalo se o katolický kostel, který byl postupně přestavován na baziliku, poté zde stával menší gotický chrám…
Poté v období reformace přešel pod správu evangelické církve. V 18. století byl už pod názvem kostel sv. Kateřiny přestavěn v barokním slohu. Roku 1795 došlo ve městě k velkému požáru a budova kostela lehla popelem. O pár let později došlo k napoleonským válkám a Němci jednak neměli peníze na stavbu nových budov a také řešili úplně jiné problémy.
Kostel v současné podobě
Ke schválení stavby nového kostela došlo až roku 1826 po dlouhých diskusích o tom, zda se má jednat o stavbu ve stylu londýnské katedrály sv. Pavla, nebo jestli se má postavit něco úplně jiného. Stavba začala 7. 9. 1830 přesně 35 let po požáru. Za vlády pruského krále Fridricha Viléma v polovině 19. století došlo k několika úpravám, které jsou v podstatě viditelné do dnešní doby.
Ale kostel čekala zřejmě největší pohroma na konci II. světové války. V dubnu roku 1945 při britském bombardování Postupimi došlo k celkovému poničení města. Během následujících dnů však došlo k bojům sovětské a německé armády, čímž se narušená budova kostela zcela zhroutila. Po rozdělení Německa byla Postupim součástí východní části země, proto se obnově církevních staveb nevěnovala příliš velká pozornost.
Ke stavbě nového kostela v původní formě došlo až po roce 1958. Ukončit práce na exteriéru se podařilo až roku 1975 a znovuotevření se datuje k 2. 5. 1981. Na počátku 21. století proběhly ještě nějaké úpravy a od roku 2010 je možné obdivovat nejen nádhernou budovu, ale i interiéry.
I když zvenku je kostel skutečně velkolepý, je spravován evangelickou církví, proto jsou interiéry na rozdíl od katolických chrámů velmi chudé. Zajímavé jsou malby z roku 1850, které ztvárnil Peter von Cornelius. Uvnitř budovy se také nachází několik soch, které byly za války poničeny. Ty tam jsou ponechány v tomto stavu, aby připomínaly válečný teror.
Praktické informace
Kostel se nachází přímo v centru Postupimi, prakticky na centrálním náměstí. Dostanete se k němu bez problémů hromadnou dopravou, ale jedná se o dominantu města, proto ho uvidíte z dálky, ať budete stát téměř kdekoli. Jedná se skutečně o nepřehlédnutelné místo.
