Víte, že...
Kostel byl muslimy používán jako mešita. Díky tomu se dochoval do dnešních dnů.
Kostelík či rotunda sv. Jiří (Sveti Georgi) je nejlépe zachovanou památkou z římského období dějin Sofie a zároveň nejstarší archeologickou památkou bulharského hlavního města. Dochoval se z dob, kdy se na území současné Sofie nacházel římský tábor Serdika, jeden z nejvýznamnějších na Balkánském poloostrově. Vedle jsou k vidění i zbytky římského zdiva ze stejného období.
Kostel byl pravděpodobně postaven na místě někdejších římských lázní z 1. století př. n. l. a Římanům nejspíš sloužil jako obřadiště. Když císař Konstantin zakázal pronásledování křesťanů, sloužila budova jako baptisterium, aby splnila poptávku po masovém konvertování ke křesťanství.
Slované ji později používali jako křesťanský kostel a Turkům, pod jejichž nadvládou byla Sofie od 14. do 19. století, posloužil jako mešita. Od doby samostatné bulharské státnosti je z něj opět křesťanský kostel.
Perfektně zapadá do městského multikulturalismu
V noci to rotundě náramně sluší
Stavba je perfektním příkladem toho, jak se Sofie vyrovnávala se svým osudem. Zároveň pomáhá dotvářet multikulturního ducha bulharského hlavního města, ve kterém lze dnes obdivovat v těsném sousedství vykopávky z římského období a reprezentativní budovy z doby komunismu, ale hlavně muslimskou mešitu, židovskou synagogu, pravoslavné chrámy i katolický kostel – vše co by kamenem dohodil.
První výzdoba malého cihlového kostela sv. Jiří se datuje do 6. století. Většina dochovaných maleb však pochází z období od 10. do 14. století. Velmi ceněné je zobrazení anděla s mimořádně spirituálním výrazem z 9. století.
Najdete jej na prostranství za hotelem Sheraton, kde se stísněně krčí mezi okolní výstavbou. Na druhou stranu, možná právě díky tomuto sevření mezi budovami kolem něj panuje příjemný klid. V několika okolních lokálech lze posedět třeba u skleničky dobrého bulharského vína a náležitě si užít pohled na rotundu vypovídající o dějinách města.