Před pár lety znali plemeno corgi v naší zemi asi nejspíš jen jeho skalní fanoušci. Loňské oslavy jubilea královny Alžběty II. a následné záznamy z oslav dostaly plemeno welsh corgi (nebo jak se u nás také říká velškorgi) do povědomí více lidí. A bezprostředně po smrti královny to dokazuje i počet pohledů a zastavení na ulici, když venčím svého Foxe.
Ale pojďme trochu na začátek. Tradici královských psů ve Velké Británii zahájila královna Victorie. Byla to právě ona, která dala psům status mazlíčka, měla více než 100 psů 28 různých plemen! Jejím prvním psem byl Kavalír King Charles španěl, kterého dostala jako dítě, a zemřela ve společnosti pomeraniana.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Ale vraťme se ke corgíkům. Královna Alžběta II. byla celoživotní milovnicí psů rasy pembroke, kteří stejně jako větší, delší a také tmavší cardigani pocházejí z Walesu. Oba zmínění velškorgi se dlouho vyvíjeli samostatně, jedni v hrabství Pembroke a druzí v hrabství Cardigan.
Cardigan se podle všeho vyskytuje na britských ostrovech o více než 11 století déle než pembroke, který s největší pravděpodobností přišel počátkem 12. století s vlámskými tkalci. V 19. století došlo ke křížení pembroků a cardiganů, a tím se vytvořila jejich dnešní podoba. Avšak až do roku 1934 byli v Británii a v USA do roku 1935 považováni za jedno plemeno.
Francouzský básník Guy de Maupassant popsal corgiho jako „malé zvíře, úplně žluté, téměř bez tlapek, s tělem připomínajícím krokodýla s liščí hlavou a ocasem zakrouceným do trumpety.“
Proč jméno corgi?
Cor nejspíš znamená „trpasličí“ nebo „skřítek“ a gi je „pes“. A „corlan gi“ je úkol nebo práce, která zahrnuje shromáždění a vlastně i hlídání stáda. A to byl jejich hlavní úkol od počátku existence. Ale také se označení „corgi“ užívá pro člověka šibala. A pak je otázkou, co bylo dřív, protože corgi je rozhodně šibal!
Alžběta II. od svých 7 let až do své smrti nebyla bez corgiho. První rodinný corgi se jmenoval Dookie, na 18. narozeniny dostala svého prvního vlastního corgiho – fenku Susan. A od Susan se pak táhne celý dlouhý královský rodokmen. V dubnu 2018 zemřel poslední corgi potomek Susan, člen 18. generace, Willow. Dva corgíci, kteří královnu přežili, byli svěřeni do péče syna Andrewa a jeho bývalé ženy Sarah. Právě oni totiž královně psy darovali. I přesto, že královna v posledních letech chov omezovala, nechtěla své psy přežít.
Za svůj život jich měla více než 30, a nikdy příslušník tohoto plemene v paláci nechyběl. Princ Filip fanouškem corgíků nikdy moc nebyl, stejně tak jako princezna Margaret. Ale právě díky jejím jezevčíkům vznikli dorgi – kříženci jezevčíků a corgi. Dorgi nevznikli s žádnou ambicí vytvořit nové plemeno, spíš to byl společný koníček sester, který ustal ve chvíli, kdy princezna Margaret onemocněla a v roce 2002 zemřela. Královna s chovem dorgi přestala.
První corgi pembroke se na našem území narodil až v 70. letech minulého století. Velké obliby se pak tomuto plemenu celosvětově dostalo až v posledních letech. Bezesporu díky královně Alžbětě a také seriálu „Koruna“, kde si lidé nemohli nevšimnout společníků královny. A pro děti se corgi stal hrdinou díky filmu „Psí veličenstvo“ na Netflixu.
A jaká byla moje cesta k pembrokovi?
Někdy v roce 2016 se mě na zájezdu do Londýna dvě děti zeptaly, kolik psů královna vlastně má a jaké rasy. Nechovala totiž samozřejmě jen corgi. A já odpověděla, že vlastně moc nevím, že se o to nezajímám. Ale zvědavost zvítězila, nagooglili jsme si všechny informace, fotky. A já najednou měla pocit, že na mě corgi vyskakuje snad všude. A tak jsem si řekla, že si jednou pořídím královského psa.
A pak v prosinci 2020 přijel Fox. Má velmi neoriginální jméno odkazující k podobě s liškou, jenomže v případě Foxe to rozhodně nebude tak jednoduché. Je to welsh corgi pembroke, ale BHT (black headed tri-color), takže laicky řečeno černohlavý trojbarevný corgi. Dominantní barva je černá s bílými a hnědými znaky. Takže žádná jednoznačná liška. A rozhodně nevypadá jako corgíci královny Alžběty. Ale zase jméno má inspirováno královským – v Británii měli Foxy. A tak se lidi často na ulici nejistě ptají: „Je to ten pes, kterého má/měla královna, že?“ A nebo někdy slyším, že si šeptají za mými zády anebo se tak potutelně koukají, když venčím někde, kde nás neznají.
A jaké to je mít doma corgiho? Všechno, co si o corgim kde přečtete, bude zaručeně pravda. Je to chytrolín, velký chytrolín, poměrně rychle ví, co se po něm chce, ale protože je paličák, tak než splní váš povel, tak si rozmyslí, jestli se mu to vyplatí. Jak docílit, aby poslouchal? Dát mu odměnu. Corgíci jsou totiž neskutečně žraví!
Fox teda rozhodně nemá servírováno jako královští psi, kteří dostávali maso, rýži, zeleninu a jídlo se jim připravovalo v královských kuchyním a bylo obohacováno o bylinky, homeopatika, a když to šlo, krmila je sama královna.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Fox jede granulový nudný život s přísnou paničkou, ale kdo by chtěl mít doma tlusťocha, jakého často vidíte na amerických videích?
Corgi je aktivní plemeno, jsou to ovčáčtí psi, psi, kteří pásli ovce, dobytek. A co udělá Fox, když vidí hejno vran? Chce jít pást. Když na procházce potkáme mateřskou školku? Chce jít pást. Ten instinkt je jim prostě daný. Je to ovčák. Někde jsem si dokonce přečetla, že ovčák na super krátkých nohách.
Čtení: Zájezdy do Anglie – srovnání a doporučeníCo od něj můžete čekat
Bude aktivní, když budete chtít, bude gaučák, když nebude čas. Zvládne, cokoliv mu nastavíte. Takže šel se mnou v 8. měsících na Lysou horu a pod vrcholem lítal, jako by ho píchli špendlíkem do zadku. V roce zvládl prochodit Adršpašské skály a těch 15 km denně ho bavilo. Ale nevadí mu zalézt pod stůl, sednout si mi na nohy, pod postel a prostě jen tak lenošit, když nemám čas. Ideální kámoš, co?
Jenomže corgi vás jako bonus pohledem soudí. Když se mu něco nelíbí, když chce pozornost. Věřili byste, že je to týraný chudák, kterého nikdy nikdo nepohladil, kterému nikdo nedal nažrat. Co si budeme povídat. Umí to!
Ale je to taky nejvěrnější parťák, který chce být u lidí, potřebuje mít perfektní přehled, co se kde děje. Je každý člen rodiny v jiném pokoji? Fox zaujme polohu tak, aby měl přehled a nic mu neuniklo! Prostě chce být s vámi, je kontaktní, vítací a uštěkaný. Bude štěkat, když bude chtít pozornost, ale bude štěkat a hlásit, že na chodbě někdo jde. Bude žárlivě štěkat, když se budete objímat, a bude štěkat tlumeně, když mu budete říkat, že má být ticho! On totiž musí hlásit, co se kde děje, a musí štěkat, je to prostě v jeho povaze. A navíc musí mít poslední slovo! Takže jestli chcete tichého psa, zapomeňte na corgiho!
Tlustý jezevčík, liška, či labrador na krátkých nohách?
Na zkoumavé pohledy jsme zvyklí
A co když potkáváte lidi na ulici, jak jsem vzpomínala na začátku článku? Tak vám budou říkat, že máte „pěkně vypaseného psa“, budou se ptát, jestli to je „borderka křížená s jezevčíkem“, nebo jestli to je „tlustý jezevčík“. Když to má být ještě o úroveň lepší, tak na vás bude pokřikovat pán z balkónu, jestli to máte nějakou českou pandu.
A úplně nejvíc je příběh z Bělského lesa (les tady u nás v Ostravě), kam jsem vyrazila na procházku s asi půlročním Foxem. A paní se mě zeptala, jestli to mám psa. Na moji otázku, co by to jako mělo být, mi řekla, že vypadá jako liška, tak jsem jí odpověděla, že ne, že je to fakt pes. Škoda, když se zeptala, jak se jmenuje, tak jsem musela pravdivě odpovědět, že je to Fox.
Takže až někde na ulici potkáte psa, který skoro nemá nohy, je „tlustý“ a má velké uši, tak to není nic z výše popsaného, a jestli teda vypadá jako „labrador na krátkých nohách“, tak je to nejspíš corgi! A rozhodně není tlustý. Je to prostě corgi! Buď se vám líbí, anebo ne! Nic mezi tím není.
