Někteří lidé vůbec netuší, že je Belgie konstituční monarchií. Pokud tuto znalost mají, tak zase často nevědí, jak se jmenuje belgický král a ani to, že pochází ze stejné dynastie jako britská královna. Učený z nebe nespadl, pravdou však je, že žádný návštěvník Bruselu nesmí vynechat jednu z dominant města, kterou je Královský palác. A pokud se navíc do Belgie vypraví ve správnou dobu, může mít to štěstí, že bude moci sídlo belgického krále obdivovat i zevnitř…
Belgie je velmi mladým státem, ve své současné podobě vznikla až po revoluci v roce 1830. Předtím byla součástí státního útvaru s názvem Spojené království Nizozemské, který sdružoval státy dnešního Beneluxu. Výčet belgických králů tedy vzhledem k „mládí“ státu není nijak ohromující.
Vůbec prvním belgickým králem byl Leopold I., který se narodil v německém městě Coburg, rezidenčním městě sasko-kobursko-gothajských vévodů, jejíž představitelé ovládli evropské trůny. Mimo jiné také ten britský, královna Alžběta II. je tedy příbuznou belgického krále, byť z několikátého kolene.
Ze života belgické královské rodiny
Belgičané sice nejsou královskou rodinou posedlí v takové míře jako Britové, nicméně i tak se ve výčtu místních monarchů najdou zajímavé osobnosti a jejich příběhy a osudy, které stojí za zmínku. První král Leopold I. byl například svobodným zednářem, jeho nástupce Leopold II. neblaze proslul svojí koloniální politikou v Kongu, Albert I. se zabil během svého oblíbeného lezení po skalách, Albert II. byl přesvědčován belgickými muslimy, aby konvertoval k islámu…
Současný král se jmenuje Filip Belgický a pravda, mezi obyvateli moc oblíbený není. Asi mu nemůžou zapomenout, že ještě coby korunní princ často kroužíval nad Bruselem se svojí soukromou helikoptérou. Bruselané si stěžovali na neustálý hluk, a tak Filip krátce před svoji korunovací nakonec na nátlak veřejnosti helikoptéru prodal. Vládne od roku 2013, kdy jeho otec Albert II. abdikoval v jeho prospěch. Je údajně hluboce introvertní a silně věřící.
Jak to bylo s Královským palácem…
V bruselském Královském paláci však král nebydlí. Trvalé bydliště má v královském paláci v Laekenu, v severozápadní části Bruselu. Do Královského paláce v centru města chodí takříkajíc „do práce“. A Bruselané se mohou snadno přesvědčit o tom, jak často král pracuje. Když je totiž v paláci přítomen, vlaje na budově belgická vlajka.
Královský palác najdete v bruselském Horním městě, které je už odedávna bydlištěm aristokracie, zvláště pak jeho Quartier Royal – Královská čtvrť. Tady už v 15. století stával sídelní hrad brabantských vévodů, který však ve třicátých letech 18. století během pouhých šesti hodin lehl popelem.
V následujících desetiletích se pak postupně přestavoval, zejména za vlády kontroverzního krále Leopolda II. Právě tehdy vznikla majestátní budova, kterou můžeme obdivovat dodnes.
Čtení: Zájezdy do Belgie – srovnání a doporučeníChcete navštívit Královský palác? Vydejte se do Bruselu v létě
Současný Královský palác je jednou z nejkrásnějších budov ve městě, skvost neoklasicistní architektury. Rozkládá se naproti upravenému parku Parc de Bruxelles, ve kterém najdete mimo jiné budovu, v níž sídlí belgický parlament.
Vzhledem k tomu, že král v paláci nebydlí, slouží budova paláce pouze reprezentativním a administrativním účelům – konají se zde audience, slavnosti, hostiny, přijímají se zde cizí delegace. Úřaduje tu hofmistr, vojenský velitel nebo šéf královského kabinetu.
Běžně budovu nemůžete navštívit – výjimkou je však období od 21. července (belgický státní svátek) do začátku září. Tehdy jsou brány paláce otevírány veřejnosti. Návštěva je zdarma a rozhodně stojí za to. Krásné křišťálové lustry, pozlacené štuky, obrazy panovníků a šlechticů… Zkrátka dokonalá královská atmosféra.
Do prvního patra, ve kterém se nacházejí ty nejkrásnější zpřístupněné místnosti, vstupujete po impozantním schodišti z bílého mramoru. Procházíte několika salonky a určitě vás ohromí zejména nádherně vyzdobený Trůnní sál s basreliéfy od známého francouzského sochaře Augusta Rodina.
Zrcadlový sál zdobí více než milion brouků!
Vrcholem prohlídky je pak Zrcadlový sál, ve kterém se konají slavnostní ceremonie. Za jeho výstavbu je zodpovědný především král Leopold II., který chtěl jeho výzdobou evokovat někdejší hlavní belgickou kolonii, africké Kongo.
V roce 2002 byla do této místnosti z iniciativy tehdejší královny instalována poněkud neobvyklá výzdoba. Strop a hlavní lustr jsou pokryty křídly 1,4 milionů thajských brouků zlatohlávků, od kterých se odráží zrcadla. Umělec Jan Fabre a jeho tým pracovali na vytvoření této instalace celé tři měsíce.
Kromě toho v interiérech paláce spatříte třeba tzv. Dlouhou galerii s působivými malbami z konce 19. století, Síň polního maršála s majestátní podobiznou Leopolda I., Goyův pokoj s malbami známého španělského malíře nebo Velkou halu, jejíž stropní malby byly inspirovány výzdobou Versailles a Louvru.
