„Co je vznešenějšího než tyto tmavé chrámy stojící pospolu na jediném náměstí…“ napsal velký ruský básník Lermontov a myslel přitom na Chrámové náměstí v moskevském Kremlu. Toto prostranství obklopené pravoslavnými svatostánky hrálo důležitou roli v historii města i životech ruských carů a careven. Dnes patří k těm částem Kremlu, kterým turisté věnují největší pozornost.
Chrám Nanebevzetí Panny Marie: Místo carských korunovací, z nějž měl prý respekt i Stalin
Nejdůležitějším a nejstarším z chrámů v Kremlu je Chrám Nanebevzetí Panny Marie (Uspenskij sobor), nazývaný též Uspenský chrám nebo Chrám Zesnutí Panny Marie. Tento majestátní kostel z bílého kamene s pěti zářícími zlatými kupolemi byl po staletí korunovačním chrámem ruských carů, a tím také ústředním kostelem ruské říše.
Chrám na tomto místě stával již od roku 1327 a v 15. století se pak Ivan III. Veliký odhodlal k velkolepé přestavbě celého Kremlu, jejíž součástí měla být i renovace Chrámu Nanebevzetí. K tomu byli pozváni dva ruští architekti Krivcov a Myškin – jakmile však začali s opravami chrámu, zhroutila se jim jedna ze zdí. Ivan III. poznal, že architekti nejsou dostatečně zruční a nedokážou se zhostit takového úkolu.
Novější historické prameny však hovoří o tom, že za zřícení zdi možná mohlo zemětřesení. Buď jak buď, vhodné stavitele se Ivan rozhodl hledat v Itálii a na přestavbu chrámu pozval italského stavitele Fioravantiho. Ten nejprve objížděl ruská města, aby se seznámil s místní architekturou. Zaujal ho Uspenský chrám ve Vladimiru a právě podle něj pak začal stavět nový kostel s tím, že do něj přidal italské renesanční prvky.
Ve světlém a prostorném interiéru chrámu, jehož zdi zdobí malované fresky, můžeme vidět hroby řady vysokých představitelů ruské pravoslavné církve. Za povšimnutí stojí dřevěný Monomachův trůn, vyrobený v polovině 16. století pro Ivana Hrozného. Jedná se o nádhernou řezbářskou práci s vyřezávanými výjevy ze života Vladimíra Monomacha z Kyjeva, velkoknížete staré Rusi.
Ikonostas v tomto chrámu je převážně z roku 1652, ale obsahuje i starší ikony, včetně ikony sv. Jiří z 12. století, která patří k jedněm z nejstarších dochovaných v celém Rusku. Poklady tohoto svatostánku zůstaly očím veřejnosti dlouho skryty – v roce 1918 jej bolševici nechali uzavřít a až v roce 1989 byl kostel znovu navrácen církvi a otevřen veřejnosti.
Kolují povídačky o tom, že za druhé světové války během obléhání Moskvy nakázal Stalin v tomto chrámu konat bohoslužby, aby bylo město Němci ušetřeno.
Archandělský chrám: Místo posledního odpočinku ruských panovníků
V jihovýchodním rohu Chrámového náměstí, na samém okraji kremelského pahorku, se tyčí Archandělský chrám (Archangelskij sobor), nazývaný též Chrám Archanděla Michaela. Svatostánek je pojmenovaný po ochránci moskevských panovníků. Než se carové vydali do boje, chodívali se prý do tohoto chrámu k archandělovi modlit.
Jedná se o významné místo, neboť zde odpočívá několik desítek ruských carů. Ti zde byli pohřbíváni v letech 1340–1712, než se hlavním městem země stal Sankt-Petěrsburg. V podzemí je uloženo celkem 46 sarkofágů a odpočívají tu všichni ruští vladaři tohoto období, až na jednoho.
Tělo Borise Godunova, kterého ve své tragédii učinil nesmrtelným velký básník A. S. Puškin, bylo totiž na příkaz Lžidimitrije během vzpoury vyzvednuto z původního hrobu. Dnes Boris Godunov se svojí rodinou odpočívá ve Svatotrojickém klášteře.
Kostel, který původně stával na místě dnešního chrámu, byl vybudován na počátku 14. století Ivanem I. Kalitou. Během italské přestavby Kremlu byl však kompletně přestavěn architektem Alevisiem Novim, který použil mnoho prvků italské renesance. Nový chrám byl dokončen v roce 1509.
Dnes si v jeho interiéru můžete prohlédnout nástěnné malby významného umělce Simona Ušakova ze 17. století nebo úchvatný ikonostas. Původní ikony bohužel zničila Napoleonova armáda v roce 1812, nicméně i tak se některé z nich podařilo zachránit.
Patří k nim třeba ikona věnovaná zázrakům archanděla Michaela, jejímž autorem je nejznámější ruský ikonopisec Andrej Rubljov. Všimněte si také maleb na severní a jižní zdi, které znázorňují hrdinské činy archanděla Michaela – je zde mimo jiné vyobrazen, jak se vztyčeným mečem odráží nájezd Tatarů.
Chrám Uložení roucha Panny Marie: Domácí kostel církevních hodnostářů
Chrám Uložení roucha Panny Marie (Cerkov Rizpoloženia), nazývaný také Chrám Uložení relikvií oděvů Bohorodičky je malý kostelík s jedinou kupolí. Ze všech kremelských chrámů je tím nejskromnějším a vznikl na konci 15. století jako soukromý kostel církevních představitelů, metropolitů.
Je dílem výhradně ruských architektů – pracovali na něm architekti z města Pskov. Uvnitř chrámu si můžeme prohlédnout fresky ze 17. století a také středověké vyřezávané sošky světců.
Chrám Zvěstování Panny Marie: Dvorní kostel velkoknížat a carů s nejkrásnějšími ruskými ikonami
Vedle Velkého kremelského paláce stojí Chrám Zvěstování Panny Marie (Blagovečenskij sobor), který během své historie sloužil coby „domácí“ svatostánek ruských carů. Právě zde se totiž odehrávaly carské a velkoknížecí svatby a křtiny. Budova má celkem devět zlatých kupolí a tento počet není náhodný: Číslo devět je totiž považováno za číslo vítězství od té doby, co devátého dne dobyl Ivan Hrozný Kazaň.
Současná podoba chrámu pochází z konce 15. století. Jeho skutečným pokladem je ikonostas, jeden z těch nejkrásnějších a nejcennějších v celém Rusku. Autory ikon jsou ti největší mistři ruského ikonopisectví – Feofan Grek, Andrej Rubljov a Prochor z Gorodce.
Stěny zdobí malby s historickými a biblickými motivy a podlaha z 16. století je vyhotovena z červeného jaspisu. Za povšimnutí stojí také tzv. schody Ivana Hrozného, ze kterých mohl vladař skrz mříže sledovat bohoslužby, aniž by do chrámu vkročil. Po jeho čtvrtém sňatku mu totiž církev uložila pokání za to, že bere svátost manželskou na příliš lehkou váhu, a tak mu bylo zakázáno vstupovat na církevní půdu.
Vy však do kremelských chrámů vstoupit můžete. Než se vydáte objevovat další poklady Kremlu a Moskvy, posaďte se v některém z kremelských svatostánků a přeneste se na chvíli do doby ruských carů a careven…
