Co se vám vybaví, když se řekne Petrohrad? Benátky severu, jedno z nejrozsáhlejších muzeí na světě – Ermitáž, slavný Dvorcový most, který se za zvuků vážné hudby v noci otevírá, nebo bronzová jezdecká socha cara Petra Velikého? Jedno z prvních míst určitě patří slavnému křižníku Aurora. Spolu s Nelsonovou plachetnicí Victory a londýnským křižníkem Belfast patří k nejznámějším dochovaným historickým lodím, které byly přebudovány na muzeum.
V každé učebnici historie se dočteme, že to byl právě křižník Aurora, který 7. listopadu (25. října podle tehdejšího kalendáře) roku 1917 ve 21:45 odpálil slepý výstřel na Zimní palác, kterým odstartoval Říjnovou revoluci a změnil dějiny Evropy. Letos si Petrohrad připomněl stoleté výročí události a mimo jiné byly poprvé od útoku na Zimní palác nataženy hodiny, které se tehdy zastavily. Co ale předcházelo a jaké jsou nejnovější osudy této lodi?
Jak to celé začalo? A neobvyklí pasažéři
Tento válečný křižník třídy Pallada byl poprvé spuštěn na vodu v květnu roku 1900. Události se účastnil sám car Mikuláš II. s rodinou. Aurora měla dva sesterské křižníky, Palladu a Dianu, ani jeden se však nedochoval. Tradičně byly lodě ruské carské flotily pojmenovávány samotným carem. Mikuláš II. vybral jméno Aurora.
Nebyla to první loď tohoto jména v ruské flotile, jmenovkyní byl trojstěžník z roku 1835. Nedlouho po svém spuštění na vodu se Aurora účastnila válečných akcí. Při bojích v rusko-japonské válce nebyla zasažena nepřítelem, ale vlastními ruskými vojáky, kteří siluetu lodi zaměnili s nepřátelskou a zahájili palbu. Při tomto incidentu byl dokonce jeden člen posádky zabit.
Že osudy Aurory nebyly už od začátku jen tak ledajaké, podtrhuje i to, že na své palubě přivítala poměrně neobvyklé pasažéry. Právě v průběhu této války, kdy se loď pohybovala v exotických končinách, dělali námořníkům Aurory společnost dva krokodýli, chameleon, lemur a hroznýš.
Zvířata na palubě válečného křižníku nečekal ale příliš veselý osud. První z krokodýlů se rozhodl ukončit svůj život skokem přes palubu, druhý nepřežil bitvu u Cušimy, které se křižník účastnil.
Křižník Aurora ve filmu
Víte, že si křižník zahrál i ve filmu?
Deset let poté, co Aurora sehrála svoji roli, díky které se stala symbolem Říjnové revoluce, se měla stát „herečkou“ ještě jednou. A tentokrát doslova. Aurora se objevila v němém sovětském filmu Sergeje Ejzenštejna – Oktjabr, deset dní, které otřásly světem, popisující události Říjnové revoluce. Natočené scény útoku na Zimní palác byly dokonce později vydávány za autentické záběry!
Události 2. světové války
Poslední válečnou akci zažila Aurora během 2. světové války, kdy se účastnila bitvy o Leningrad. I když loď nakonec nedokázala dále odolávat útokům německé Luftwaffe a byla potopena, stala se symbolem obrany města. Po válce bylo rozhodnuto o jejím vyzvednutí a opravě. Nejprve se stala provizorním ubytovacím zařízením pro kadety nově vzniklé Nachimovské školy pro námořní důstojníky a později byla přebudována na muzeum.
Aurora dnes
Dnes slouží křižník jako muzeum
I když křižník Aurora je nyní trvale umístěn na Petrohradském nábřeží před Nachimovským vojenským institutem a je dnes hlavně lákadlem pro turisty, stále se však jedná o válečný křižník ruského válečnictva, který ač notně zastaralý, by stále ještě měl být bojeschopný a má také stálou posádku čítající 570 osob včetně dvaceti důstojníků.
I takto majestátní a významná loď však byla zatažena do několika skandálů. V roce 2011 byli chyceni dva mladíci, kterým se podařilo na stěžně Aurory pověsit pirátskou vlajku. V průběhu divokých 90. let zase na křižníku probíhaly bujaré párty ruských zbohatlíků, a dokonce se zde natočil i pornografický film.
Donedávna byl vstup na křižník zdarma, loď však prošla nákladnou rekonstrukcí, která stála okolo 850 milionů rublů (v přepočtu asi 14 milionů amerických dolarů) a v současné době se zde platí vstupné 600 rublů. Návštěva tohoto symbolu Petrohradu ale rozhodně stojí za to.
