Kudowa-Zdrój je hraniční město, které leží nedaleko českého Náchoda a je stejně jako Kladsko součástí tzv. „Českého koutku“. Češi si toto malebné město bohužel z velké části spojují pouze s polskými trhy, ale je to škoda, protože Kudowa-Zdrój toho svým návštěvníkům nabízí mnohem víc.
Až ke Kudowě-Zdróji sahá krásná přírodní rezervace, jež se u nás nazývá Broumovsko. Celé město je obklopeno borovými a smrkovými lesy, skalními stěnami a nedaleko města dokonce najdete i menší Národní park Stolové hory.
Mimo trhy a přírodu je Kudowa-Zdrój vyhledávána díky malým, ale příjemným lázním a aquaparku „Vodní svět“. Všem návštěvníkům lze rovněž doporučit procházku po hlavní ulici Zdrojowa, která je lemována krásnými starými vilami.
Lázeňské město
Kudowa nesla v historii český název Chudoba, a jelikož se o jejích léčebných pramenech vědělo již od konce 16. století, kdy je pod názvem Čermenské Lázně poprvé zmiňuje kronikář Ludvík z Náchoda, jsou považovány za jedny z nejstarších lázní na území dnešního Polska. Pro doplnění, do Kudowy se za účelem lázeňské rekreace jezdí od roku 1636, kdy zde byly postaveny první dřevěné lázeňské budovy.
Věhlas lázní rozšířil luteránský mnich, který zkoumal léčivé účinky pramenů na lidský organismus, a v jeho době, v polovině 19. století, lázně navštívilo 300 pacientů, o 50 let později už bylo zaznamenáno přes 4 000 pacientů. Dnes v Kudowě-Zdróji vyvěrá devět pramenů, z nichž pět slouží k popíjení a koupání a slouží k léčbě problémů se srdcem, oběhovým systémem a zažívacím traktem.
Během své dlouholeté historie byly lázně Kudowa-Zdrój navštíveny i mnoha známými osobnostmi, mimo jiné Winstonem Churchillem, Johannem Wolfgangem Goethem, Aloisem Jiráskem, Josefem Václavem Sládkem či Karolem Wojtylou. V roce 2007 se zde dokonce natáčela část filmu Letopisy Narnie.
Zajímavosti Kudowy-Zdróje
Hlavními turistickými atrakcemi městečka jsou zejména lázeňské stavby spolu s kultivovaným lázeňským parkem a nedaleká kostnice, která patří mezi evropské unikáty.
Nejzajímavější lázeňskou stavbou je bezesporu sanatorium Zámeček, pocházející z roku 1772. Byl postaven na úpatí menšího Parkového kopce a je ideálním výchozím bodem pro procházky přírodou. Asi 20 minut pěšky po zelené značce návštěvníci dojdou k vyhlídkovému altánku, odkud mají město a celé jeho okolí jako na dlani.
Čtení na podobné témaSanatoria Polonia a Zámeček: unikátní lázeňské domy v Kudowě-ZdrójiPřečíst
V polovině 19. století byl okolo Zámečku vybudován lázeňský Zdrojowy park, v němž narazíte na černé smrky a kalifornské borovice, ale rovněž na vzácné agáve či kaktusy. Park uzavírá jezírko, v jehož blízkosti se nachází veřejnosti přístupný pramen s léčivou vodou.
Druhá výrazná stavba kudowských lázní je Sanatorium Polonia, které bylo vybudováno v roce 1905 pod původním názvem Knížecí dvůr. Uvnitř se nachází velký sál městského divadla.
Místní aquapark nabízí svým návštěvníkům sauny, vířivky, moderní bazény s umělými vlnami i bazény určené k vodním sportům, jako je veslování. Součástí Vodního světa je rovněž 92 metrů dlouhý tobogán, bowlingové dráhy, fitness a pizzerie.
Mezi kudowská muzea patří unikátní Žabí muzeum, v Polsku vůbec první, které je zasvěceno těmto zvířatům. Sbírka obsahuje více než 3 000 exemplářů žab z 20 zemí a 6 kontinentů. Druhým vyhledávaným muzeem je Muzeum hraček, v němž se trochu překvapivě setkáte i s Rumcajsem, Mankou a Cipískem. Hlavním tahákem je však Čechům neznámý medvídek Koralgol.
Čtení: Zájezdy do Polska – srovnání a doporučeníNedaleko Kudowy-Zdróje
V okolí se nachází množství zajímavostí
Jen kilometr od Kudowy se ve vesnici Čermná nachází známá kostnice, kterou zdobí 3 000 lebek a kosti asi 25 000 obyvatel, kteří zde zahynuli během epidemií či válek. Byla vybudována na konci 18. století českým kněžím Václavem Tomáškem, narazil na velké množství lidských kostí, když náhodou začal kopat nedaleko kostelní zvonice.
Spolu s hrobníkem je tedy všechny odkryli a zjistili, že se nejspíš jedná o lidské ostatky z doby třicetileté války a velké epidemie cholery, která na Kladsku zuřila na konci 17. století. Bylo tedy rozhodnuto, že zde bude vybudována kostnice, na níž se pracovalo 20 let. Jsou zde rovněž uloženy kosterní pozůstatky kněze Tomáška.
Zajímavá je také vesnice Pstražna. Nachází se tu skanzen lidové kultury a na počest návštěvy Tomáše Garrigue Masaryka v roce 1903 po něm byla pojmenována místní cyklostezka.
