Ladadika: neutuchající noční život a zašlá sláva multikulturní čtvrti

Při pobytu v Soluni nesmíte vynechat návštěvu jedné z nejpůsobivějších zdejších čtvrtí, i kdybyste sem měli skočit jen na rychlou kávu během dne. Daleko lepší je ovšem zajít sem večer na jídlo, a pokud možno, protáhnout zábavu do nočních hodin...

Při nábřeží, přímo u přístavu a kousek od rušného Aristotelova náměstí, se rozkládá trochu zanedbaná a na první pohled omšelá čtvrť – Ladadika. Libozvučně znějící název dostalo toto místo v osmanském období, neboť zde byla tržnice s malými krámky, kde se prodával především olej (ladi) a související produkty.

Neutuchající noční život

Čtvrť nabízí bohatý noční život

Spleť úzkých uliček, malých náměstíček se zelení a nízkých barevných domků, některých již notně sešlých, v sobě ukrývá nesčetné množství rozličných kaváren, romantických taveren, vynikajících gelaterií (zmrzlinářství), kaváren a ouzerií. Ožívá to tady ale zejména večer, kdy se otevírají také rozmanité bary a diskotéky, v nichž plyne veselá zábava do pozdních nočních či brzkých ranních hodin.

Zašlá sláva multikulturní čtvrti

Nízké barevné domky jako vzpomínka na minulost

Ladadika však není jen synonymem pro bohatý společenský život především mladých Soluňanů, je též symbolem zašlé slávy kdysi výrazně multikulturní čtvrti a památkou na doby, kdy byla Soluň v podstatě židovskou metropolí. Na počátku 16. století byli Židé vyhnáni z Iberského poloostrova a více než 80 000 jich se usadilo právě v Soluni.

V následujících staletích provozovali místní Židé především různé obchody, byla zde tržnice. Nízké barevné domky jsou pozůstatky zástavby z 19. století, která (na rozdíl od jiných podobných soluňských čtvrtí) nepodlehla katastrofálnímu požáru v roce 1917.

Po něm se z bývalé židovské čtvrti stala proslulá čtvrť červených luceren a pochybných barů a nově ožila Ladadika až poté, co v jejím sousedství vyrostlo nové město podle plánů francouzského architekta Ernesta Hébrarda.

Ladadika v současnosti

Dnes je to místo, kde chodí turisté i studenti

Dnes je to jedna z nejvyhledávanějších soluňských lokalit, pod patronátem Ministerstva kultury jako součást kulturního dědictví a hojně navštěvovaná jak místními (zejména studenty), tak turisty. Přes den se sem chodí většinou na něco malého, večer se dosud ztichlé uličky zaplní množstvím židlí různého typu a lidmi, kteří přijdou na večeři, na drink nebo jen tak za zábavou, a život zde tepe dlouho do noci.