Ačkoli Evropanům připadají všechny formy náboženství, respektive filosofie, v Číně stejné, skutečnost je jiná. Nejen v Pekingu, ale i v celé zemi najdeme prvky taoismu, konfucianismu či buddhismu. Dokonce ani ten není úplně jednotný a vyskytuje se v různých formách.
Jedna z tibetských forem buddhismu se nazývá lamaismus. Tento pojem je odvozen od slova „lama“, což je vyšší mnišská hodnost. Lámové se podle tohoto učení neustále reinkarnují. Lamaismus je částečně ovlivněn původním čínským náboženstvím bón a má i vlastní posvátnou literaturu.
Chrám Jung-che-kung obecně
Stejně jako mnoho dalších významných čínských sakrálních staveb, i tento chrám je zasvěcen harmonii a míru. Nachází se v severovýchodní části Pekingu a v současnosti je to největší a nejlépe dochovaný lamaistický chrám v Číně. Patří mezi nejnavštěvovanější památky nejen hlavního města, ale i celé země, a to přesto, že lamaismus nemá v současném socialistickém zřízení příliš dobré postavení. Tato monumentální stavba stojí v každém případě za zhlédnutí.
Trocha historie
Byl budován jako rezidence pro tehdejšího prince
Počátek stavby chrámu se datuje do roku 1694, kdy vládla dynastie Čching. Byl budován jako rezidence pro tehdejšího prince. Roku 1744 se císař rozhodl proměnit rezidenci na administrativní centrum lamaismu, který byl tehdy hlavním čínským náboženstvím.
Začalo období, během kterého se budova změnila v klášter, ve kterém žilo velké množství mnichů. To trvalo do roku 1949, kdy byl klášter prohlášen za kulturní památku a byl pro veřejnost i pro mnichy uzavřen. Znovu otevřen byl v roce 1981 a od té doby slouží jako funkční chrám a je cílem velkého množství turistů, zejména z Číny.
Prohlídka chrámu
Pokud půjdete jižním vstupem, nejprve narazíte na malé prostranství, na jehož konci je červená stěna. Na ní jsou kamenní lvi, kteří měli za úkol chránit císařskou rodinu v době, kdy v tehdejším paláci bydlela. Do vlastního objektu potom můžete projít třemi branami. Vstupů je tam více, ale tento jižní je nejreprezentativnější.
V hlavním paláci, nazvaném Síň harmonie a míru, vás na první pohled zaujmou tři bronzové sochy Buddhy v různých formách. Po obou stranách sálu se nachází osmnáct soch Buddhových učedníků. Nádherná je i malba na západní stěně, která představuje významného buddhistického mnicha.
Na sever od hlavního paláce se nachází Síň nekonečné boží ochrany, která původně sloužila jako obývací pokoj pro prince, dokud palác obýval. Později byl v tomto prostoru pohřben a v současné době zde najdeme i obrovskou sochu dalšího významného lamaisty.
Sousední palác se v překladu nazývá Síní absolutní spravedlnosti. Slouží k přednesu lamaistických textů a různým buddhistickým rituálům. Najdete v něm poměrně velké množství nábytku, který je ukázkou práce tibetských i čínských mistrů. Toto místo sloužilo jako byt císařovny.
Stejně jako v ostatních síních, i zde stojí obrovská socha jednoho z představitelů lamaismu. Zajímavostí tohoto místa je i pět set soch Buddhových žáků, které jsou vytvořeny z pěti materiálů – ze zlata, stříbra, mědi, železa a cínu. Posledním z paláců je Pavilon deseti tisíc blažeností, což je největší ze všech paláců v komplexu. Uprostřed stojí další ohromná socha jednoho z představitelů lamaismu s mnoha vyobrazeními Buddhy okolo.
Praktické informace
Tento chrámový komplex je otevřen denně od 9 hodin. V zimním období se zavírá v 16.00 a v létě v 16.30. Vstupné činí cca 25 juanů, což vzhledem k velkoleposti místa není vysoká cena. Při prohlídce počítejte s tím, že zde strávíte asi 2 hodiny. Pokud máte zájem navštívit chrám individuálně, doporučujeme využít taxi, což bývá vzhledem k jazykové bariéře a komplikovanému cestování po Pekingu nejlepší.
Pokud ovšem mluvíte čínsky nebo jste dobrodružnější povahy, můžete k přepravě využít pekingského metra a jet linkou číslo 2 nebo 5 na stanici Yonghegong (Jung-che-kung) a vystoupit východem C. K místu jezdí i větší množství autobusů, nejbližší stanice se také nazývá Yonghegong. A pokud už budete v této části města, pak určitě navštivte i nedaleký krásný konfuciánský chrám, budovu císařské akademie a ulici Kuej-ťie, na které se nachází mnoho obchůdků s občerstvením.
