Jak už název napovídá, dostali jsme se na konec země. Nejzápadnější bod Anglie je neopomenutelnou položkou při návštěvě Cornwallu. Místní sem často jezdí pozorovat ptáky – a že jich tu není málo: racci, alky, kormoráni, buřňáci a v posledních letech se sem vrátilo i cornwallské kavče. Turisté spíše vyhlížejí tuleně, delfíny a žraloky, kteří se čas od času mihnou pod vysokými útesy.
Nestává se moc často, aby králík přepsal historii. A přesto v lednu roku 2014 pouhých 300 metrů od rušného turistického centra, které každý rok navštíví davy turistů, odkryli divocí králíci při hloubení svých nor 8 000 let staré pazourky a hroty šípů.
Tato neuvěřitelná náhoda podnítila další výzkum, během kterého byl objeven hřbitov z doby kamenné, pohřební mohyly z doby bronzové a hradiště z doby železné. Vědci tak dostali do rukou důkazy o tom, že hranici mezi zemí a mořem žil člověk daleko déle, než jsme tušili. O prehistorickém osídlení Land´s End.
Turistické centrum
První turisté sem přišli v 19. století. Lákalo je magické místo, které bývá spojováno se ztracenou legendární zemí Lyonnese a s příběhy o králi Artušovi. Tehdy se ještě nemuseli k útesům prodírat skrze obchodní centrum připomínající něco mezi Disneylandem a McDonalds.
Dnešní návštěvník musí chtě-nechtě minout množství obchodů se suvenýry, oblečením a cornwallskými dobrotami (vše samozřejmě za skvělé ceny a ve skvělé nabídce!), restaurace, 4D kino promítající kreslený film 20 tisíc mil pod mořem, interaktivní výstavu o dobrodružných hledáních krále Artuše a letos (2014) i nově otevřenou show s ovečkou Shaunem.
Kouzelný výhled
Místní rozeklané pobřeží skýtá krásné výhledy
Když se vám podaří úspěšně projít přes toto rušné a hlučné turistické centrum, budete odměněni nezapomenutelným zážitkem. Před vámi skončí zem a otevře se moře. Z 60 metrů vysokých žulových útesů, omývaných zpěněnými vlnami, uvidíte nekonečný, divoký, k obzoru se táhnoucí Atlantik.
Když je hezké počasí, zahlédnete i 45 kilometrů vzdálené souostroví Scilly a za ním, říká vám váš rozum, tam někde leží Severní Amerika. Kousek blíž od pobřeží, přesně 1,5 kilometru, stojí na skupině skalnatých ostrůvků maják Longships Lighthouse, postavený roku 1873.
Dodnes stále funkční stavba zabránila bezpočtu tragédií. Její bílé světlo, které je viditelné na vzdálenost 20 kilometrů, zablýskne každých deset vteřin pětisekundovým zábleskem a stejnou frekvenci má i zvuk, který ohlašuje mlhu.
Čtení: Zájezdy do Anglie – srovnání a doporučeníNejvětší atrakce
Fotka se slavným směrovníkem nesmí chybět
Vzdálenost k majáku si návštěvník může ověřit na nejznámější místní atrakci – rozcestníku. V 50. letech ho tu vztyčila místní rodina obchodníků. Na jeho čtyřech dřevěných ukazatelích si můžete přečíst, jak daleko je to k majáku i na souostroví Scilly, ale taky do New Yorku a do města John O´Groats.
Do tohoto nejsevernějšího místa Velké Británie se vydává z Land´s End množství lidí na populární dobrodružnou cestu. Vzdálenost 1349 kilometrů překonávají pěšky i na kole, vedou se tu závody a často ji podnikají za charitativním účelem, jako to např. udělal britský hráč golfu Ian Botham.
Jedna ze šipek na rozcestníku je prázdná. Tam majitel této kultovní atrakce za poplatek vyskládá název města, odkud turista pochází, a vzdálenost do něj. I s fotkou za poplatek 10 liber. Jen málokdo si nechá tuto nabídku ujít – vždyť fotka s rozcestníkem je jednou z nezbytností přivezných z dovolené v Cornwallu.
Naučná stezka
Místní příroda a vřesoviště se dá krásně prozkoumat z turistické pěšiny
Po útesech vede 7,3 kilometrů dlouhá naučná stezka, která návštěvníky seznámi nejen s místními přírodními zajímavostmi, ale díky králíkovi je provede časem od megalitu, přes neolit, dobu bronzovou a železnou až ke středověku. Na jejím jižním konci čeká především na děti zrestaurovaná 200 let stará farma, kde mohou pozdravit kozy, ovce, králíky, prasata a poníky. Dospělí tu určitě ocení tradiční dílnu cornwallských řemeslníků, v níž mohou zhlédnout výrobu šperků, keramiky, kožených výrobků či rytí skla.
Krásou tohoto místa se kochají i lidé, kteří sem přijíždí za sportem – na vrcholcích útesů provozují nordic walking, vyhledávány jsou turisty i běžci, kameny u majáku využívají často potapěči. V souvislosti se sportem nelze nezmínit, že Land´s End se stal výchozím bodem pro olympijskou štafetu v roce 2012.
Na Land´s End však stačí jen postát a chvíli jen tak být. Všemi smysly vnímat tu ohromující krásu a pořádně dýchat prostor bez hranic a užívat si tento nezapomenutelný zážitek. Stejný pohled, stejný vzduch, stejné nekonečné moře, jaké si tu užívali naši dávní prapředkové.
