Toto francouzské přístavní město slaví v roce 2017 krásné kulaté výročí – 500 let od svého založení. Celý region byl od nepaměti jedním z nejdůležitějších dopravních a obchodních center a původní přístavy Harfleur a Honfleur brzy přestaly kapacitně stačit. V roce 1517 proto František I. založil přístavní město s případným jménem Franciscopolis.
František I. se rozhodl vybudovat rozsáhlý přístav v deltě Seiny, kudy ve středověku proplouvalo velké množství vzácných komodit, od bavlny přes cukr až po tabák. Samozřejmě zde později kotvily i transatlantické parníky a zaoceánské lodě.
Dějiny města a betonu
Během druhé světové války bylo město víceméně kompletně vybombardováno. Snahy nacistů odříznout Evropu od dodávek zásob po vodě zahrnovaly i bombardování a ničení přístavů, a z původního Le Havre tak zbyly pouze ruiny. V roce 1946 pak započala skoro dvacet let dlouhá celková obnova města.
Pod taktovkou jediného architekta, Belgičana Augusta Perreta, tak vzniklo moderní betonové přístavní město, které však většina průvodců popisuje jako ponuré a odpudivé. Nelze mu však vyčíst nic jiného než masivní převahu betonu. Naopak cit architekta pro rozvržení prostou dal vyniknout hlavním pamětihodnostem města a přeživším kostelům. Perret se řídil heslem „Beton je krásný“, a tak je město dodnes považováno za oslavu modernismu a symbol poválečné energie a optimismu Francie.
Nejslavnější impresionista Claude Monet
Nejslavnější francouzský impresionista se sice roku 1840 narodil v Paříži, ale žil a vyrůstal zde, v Le Havre. Škola ho nebavila, raději trávil čas se skicákem a později si přivydělával prodejem skic a karikatur. Od malování portrétů ho směrem ke krajinám a studiu světla a barev v jeho 15 letech přitáhl Eugène Boudin.
Postupně se v jeho dílech přestaly úplně objevovat postavy a Monet se soustředil právě jen na hru světla a stínu, na barvy a atmosféru momentu. Na počátku 80. let 19. století se s rodinou přestěhoval do Giverny, kde si vybudoval květinovou zahradu, ale především slavný park s jezírkem a lekníny, který od té doby maloval nejvíce a nejčastěji.
Čtení: Zájezdy do Francie – srovnání a doporučeníProcházka městem aneb Co nesmíte minout
Le Havre samotný nepřekypuje památkami tak jako jiná francouzská města, při procházce však objevíte mnoho zajímavých a krásných míst. Samotné centrum je malé, když se dostanete za jeho hranice, asi vás nepřekvapí šedé a uniformní obytné čtvrti, průmyslové zóny a panorama plné jeřábů.
Nedaleko centra se však nachází dva kilometry dlouhá a velmi příjemná městská oblázková pláž, z jedné strany lemovaná rušnou promenádou a z druhé strany překvapivě průzračnou vodou. Přesný opak toho, co najdete uvnitř města.
Samotný přístav je po Marseille druhým největším obchodním přístavem v zemi, co do objemu kontejnerové přepravy je Le Havre největší ve Francii. Ročně přístavem projde na půl milionu cestujících, ať už na soukromých lodích a jachtách či v rámci trajektové přepravy společnosti LD Lines na trase Le Havre – Portsmouth.
Historickému centru dominuje několik významných památek, které jsou od sebe vzdáleny pouhých pár desítek metrů. Jakýmsi středobodem města je náměstí Espace Oscar Niemayer, v jehož středu stojí odvážná moderní budova architekta brazilského původu Niemayera Volcano, které se občas také přezdívá Kelímek od jogurtu.
V roce 1982 bylo toto kulturní centrum města slavnostně otevřeno, v dnešní době už stavba prošla jednou velkou modernizací a rekonstrukcí a najdeme zde nově také sály a mediatéku. Na náměstí je také situována knihovna Oscara Niemayera. Má tvar nízkého kužele a je šikovně schovaná za Volcanem.
Hned v těsné blízkosti Niemayerových děl se nachází tzv. Bassin du Commerce. Původní městský přístav je centrem nočního života. V nádrži bývají často zakotveny lodě, které dnes plní především funkci barů a restaurací.
Typickou ukázku místní městské zeleně najdeme u radnice neboli Hotel de Ville. Tato nízká stavba s plochou střechou měří na délku více než 100 metrů a je obklopena falešným dřevěným podloubím. Protikladem nevysoké radnice je přilehlá sedmnáctipodlažní betonová věž.
Náměstí a centrum města
Náměstí, na kterém se radnice nachází, je osázeno spoustou květin a stromů a je vyzdobeno množstvím kaskádovitých fontán. Samotný architekt Perret by veškerou tuto zeleň neschvaloval, protože ji považoval za zbytečnou dekoraci, která kazí celkový dojem z jeho staveb.
Centru dominují dvě církevní stavby, na kterých je zcela zřejmá odlišnost období jejich vzniku. Katedrála Notre Dame je hlavní církevní stavbou diecéze v Le Havre a zároveň jednou z mála budov, která víceméně přežila bombardování během 2. světové války. Při rekonstrukci a opravách zničených částí katedrály se podařilo zachovat původní architektonické prvky baroka, renesance i gotiky.
Na opačné straně centra města se tyčí snad největší architektonické dílo Augusta Perreta, kostel L'Eglise St-Joseph. Ten sice zvenčí vypadá dost stroze, betonově a nezajímavě, ale interiér vás naprosto ohromí. Krom netypického půdorysu stejnoramenného kříže je zde mnoho zajímavých věcí.
Interiér je spoře osvětlen, dlouhá vitrážová okna zdobí zdi kostela i sto metrů vysokou zvonici. Ta je situována ve věži, která se tyčí přímo ve středu kostela a přímo nad oltářem.
Muzeum MuMa
Milovníci umění nesmí vynechat muzeum moderního umění MuMa (Musée d'Art Moderne André Malraux), jednu z nejslavnějších francouzských uměleckých galerií. Hlavním lákadlem muzea jsou francouzští malíři 19. a 20. století, najdete zde kolekci více než 200 pláten od Eugèna Boudina, práce Raoula Dufyho a vybraná díla slavných jmen jako Monet, Pissaro, Sisley, Legere nebo Courbet.
Le Havre samotný na první pohled nezaujme – je šedý, ponurý a plný betonu. Při bližším zkoumání však člověk zjistí, že krom fascinujícího přístavu, parádní pláže a čisté vody zde najde i ohromující díla moderní architektury, pod kterými jsou podepsáni umělci jako Auguste Perret nebo Oscar Niemayer.
