Víte, že...
V Locorotondu se narodil italský automobilový závodník a bývalý pilot Formule 1 Vitantonio Liuzzi?
Locorotondo je půvabné město v jižní Itálii. Tak jako další města v regionu Apulie i Locorotondo je charakteristické zářivě bílou barvou svých domů. Tak jako jinde v Apulii i tady uvidíte typické domečky trulli. A stejně tak jako jinde v regionu i tady panuje příjemný jižanský klid, pohoda a nikdo nikam nespěchá. Přesto je Locorotondo oproti okolním městům něčím odlišné: je totiž velmi autentické.
Locorotondo leží jen 8 km od věhlasného Alberobella, města s největší koncentrací typických apulijských domečků trullů. Ovšem zatímco v Alberobellu se to turisty jen hemží, v Locorotondu na vás dýchne klid a pokud do města přijedete v době nezbytné italské siesty, pak vás přivítá spíše utichlé, liduprázdné městečko se zavřenými obchůdky.
„Kulaté město” v malebné krajině
Název Locorotondo by se dal přeložit jako „Kulaté místo”, což je pojmenování města podle kulatého půdorysu někdejší osady a dnešního kulatého historického jádra plného úzkých uliček a na sobě nalepených bílých domů. Vymezují ho současné ulice Corso Umberto I a Via Nardelli.
Jméno ale město nezískalo hned při svém vzniku. To se mu říkalo Casale San Giorgio, tedy Osada svatého Jiří, patrona města. Poté se mu říkalo Casale Rotondo, Kulatá osada, následně Luogorotondo, Kulaté místo a teprve roku 1834 se ujal současný, jen mírně obměněný, název Locorotondo.
Původní osada už v 7. století př. n. l. vznikla strategicky na kopci, proto už z dálky dominuje krajině, známé jako Valle d’Itria, plné tmavozelených olivovníků, nízkých bílých kamenných zídek i vinic, kde se pěstují hrozny na výrobu místního vína Locorotondo s ochrannou známkou DOC.
Do pozdějšího města vedly dvě brány – Porta Napoli na východě a Porta Lecce na západě. Městu kdysi také dominoval hrad, který patrně stával na místě současného náměstí Piazza Vittorio Emanuele. Dnes se tu nachází park, ze kterého se naskýtá nádherný výhled do okolní krajiny.
Svatý Roch, svatý Jiří a místní kostely
Současnou dominantou města je kostel Chiesa Madre di San Giorgio, zasvěcený patronovi svatému Jiří. Leží v samém centru historického jádra, které je v současné době celé jednou velkou pěší zónou. Byl vystavěn v letech 1790–1825 na místě původních dvou menších kostelů. Neoklasicistní průčelí kostela zdobí reliéf znázorňující svatého Jiří s drakem a také sochy svatých Petra a Pavla. Centrální kupole vysoká 35 metrů byla kdysi pokryta barevnými terakotovými střešními taškami. Po zásahu bleskem během obrovské bouře v roce 1841 byl kostel poničen a kupole nikdy nebyla upravena do své původní podoby.
Nejstarším kostelem ve městě je kostel Madonna della Greca. Jeho strohou čelní fasádu zdobí velká rozeta. Nedaleko se nachází také kostel Chiesa di San Rocco, zasvěcený svatému Rochovi, dalšímu z ochránců, který město v 17. století zachránil před morem.
Svatému Rochovi tu byl postaven nejenom kostel, ale také jeho socha, která vznikla roku 1700 z podpory místních lidí. V roce 1897 se v Locorotondu poprvé v den svatého Rocha konal velký jarmark, jeden z nejstarších v Apulii, který se tu koná dodnes. A velectěnému ochránci byla v roce 1957 zasvěcena i pyrotechnická přehlídka, jedna z nejstarších v jižní Itálii. I ta se ve městě koná se tu dodnes, vždy v den svatého Rocha 16. srpna.
Zajímavý je také malý kostelík San Nicola, zasvěcený svatému Mikuláši. Vznikl na počátku 16. století a zajímavé je, že se v něm každou třetí středu v měsíci konají ekumenické slavnosti pro všechna existující světová náboženství.
Jen tak se toulat…
Kostelů je ve městě ještě mnohem víc. Návštěvník Locorotonda si tak může udělat představu o jihoitalském způsobu života se vším všudy. A jako žádnému správnému italskému městu nechybí Locorotondu ani trh. Ten místní se koná na náměstí Piazza Antonio Mitrano vždy v pátek dopoledne.
V historickém jádru je k vidění spousta zajímavých paláců, jako je například barokní Palazzo Morelli, který je v soukromém vlastnictví. U radnice stojí hodinová věž Torre dell’Orologio z 18. století, ve které kdysi sídlila jak univerzita, tak vězení. Do sytosti si tu užijete zejména malebných městských zákoutí a pěkných uliček, ve kterých stojí za to se jen tak bez cíle toulat.
Locorotondo má svého charakteristického ducha. Chcete-li alespoň částečně proniknout do tajů klidného jihoitalského života, nenechte si jeho návštěvu ujít.
