Lotyšsko patří spolu s Litvou a Estonskem do soustátí, jež se souhrnně nazývá Pobaltí nebo Pobaltské republiky. Lotyšsko je doslovně tou prostřední z nich – geograficky leží právě mezi Litvou na jihu a Estonskem na severu, jeho rozloha je menší než litevská a větší než estonská, tohle podobně platí i pro počet obyvatel, ale třeba i pro ceny.
Specifikem Lotyšska oproti ostatním dvěma republikám je nejnižší procento domácích obyvatel, v Lotyšsku žije pouhých 62 % Lotyšů. Velkou zajímavostí je, že oproti silně katolické Litvě jsou Lotyši z největší části protestanté a mnozí z nich se nehlásí k žádné víře.
Národ pod neustálou okupací
Území dnešního Lotyšska bylo podobně jako u jeho pobaltských sousedů v hledáčku expanzivních zájmů velkých mocností, zejména Německa a Ruska. O svobodném Lotyšsku můžeme v jeho dějinách hovořit pouze dvakrát – v krátké době meziválečné a od 21. srpna 1991, kdy po litevském vzoru vyhlásilo nezávislost na SSSR.
Období nejkrutější okupace zažilo Lotyšsko v polovině 20. století pod SSSR a Německem. Tomuto smutnému půlstoletí je věnováno rižské muzeum s příznačným názvem – Muzeum okupace.
Ne všichni Lotyši tehdy vnímali toto období negativně, v muzeu si proto můžete prohlédnout propagandistické letáky či sugestivní fotografie, na nichž mladé dívky oděné v lidových krojích nadšeně vítají německé vojáky vjíždějící do Lotyšska. Do atmosféry té doby vás uvede zdařilá rekonstrukce jednoho z baráků sloužícího jako vězení.
Zepelíny
Výroba legendárních vzducholodí Zeppelin nesoucích jméno svého geniálního německého vynálezce byla v průběhu první světové války Němci přenesena do hangárů nedaleko historického centra Rigy.
Těchto výrobních hangárů, z nichž se každý svou rozlohou vyrovná ploše fotbalového hřiště, je hned pět. Pavilony dodnes vypadají stejně jako v době, kdy se zde zepelíny vyráběly, za pozornost stojí zejména nádherná secesní průčelí.
Dnes jsou hangáry přebudovány na tržnici, která je se svými více než 72 000 metry čtverečních největším evropským tržištěm vůbec. K dostání jsou zde zejména zemědělské produkty z celého Lotyšska od sýrů, masa, mořských plodů až po pečivo. Rovněž suvenýry, sladkosti či alkoholické nápoje.
Čtení: Zájezdy do Pobaltí – srovnání a doporučeníHlavní město Riga
Riga je s téměř třičtvrtěmilionem obyvatel nejen největším lotyšským, ale i baltským městem vůbec. O Rize se obecně tvrdí, že je městem s největším kulturním vyžitím v Pobaltí, čímž se stává hlavním centrem celé této oblasti. Se svou jedinečnou secesní výstavbou je rovněž považována za jedno z nejvýstavnějších měst severovýchodní Evropy, které se může rovnat i s Vídní či Petrohradem.
Symbolem Rigy jsou výstavní secesní hanzovní domy na hlavním náměstí. Zajímavostí je, že po Rize je pojmenována malinká planetka objevená v roce 1966.
Památky UNESCO
V Lotyšsku jsou pouze dvě památky zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kromě historického centra v Rize, které se na seznam dostalo v roce 1997 díky největší koncentraci secesních budov v Evropě, jsou na seznamu – stejně jako na Litvě – body Struveho geodetického oblouku.
Tento oblouk se stává ze skupiny mnoha bodů táhnoucích se od severního Norska až k Černému moři a byl vybudován proto, aby napomohl vypočítat přesné rozměry Země kopírováním jednoho z poledníků.
Zámek Rundāle – baltské Versailles
Letní sídlo oblíbence ruské carevny je jedním z lotyšských architektonických skvostů, jenž je skvělou ukázkou barokního zámku a kterému se nejen díky jeho předloze právem přezdívá baltské Versailles.
Zámek si spolu s jeho majiteli prošel zajímavými milníky. Stavbu zámku projektoval stejný architekt jako Zimní palác v Petrohradě a jelikož je lidská přízeň vrtkavá, zvláště pak u těch vysoce postavených, měnil Rundāle majitele docela často.
Dnes je pro veřejnost otevřena asi jen 1/3 zámku, nicméně za procházku rozhodně stojí zámecké zahrady posázené více než 2 400 růžovými keři, z nichž mnohé jsou vzácné a některé také nesou jména slavných osobností.
Letovisko Jūrmala – Největší letovisko na Baltu
Asi 15 kilometrů od hlavního lotyšského města se nachází největší letovisko Pobaltí, jmenuje se Jūrmala, což v lotyštině znamená „pobřeží“. V době carského Ruska byla tato 20 kilometrů dlouhá písečná pláž oblíbeným letoviskem carské rodiny.
Pobřeží Jūrmaly je lemováno borovicemi a dřevěnými vilami ve venkovském stylu odkazujícím na blízký vztah Lotyšů k přírodě.