Víte, že…
Abyste se mohli projít těsně kolem divadelních zdí, bude nutné přijít v otevíracích hodinách (denně, obvykle 9–18 h)? Vstup je zdarma a k divadlu se dostanete jak z ulice Via del Teatro di Marcello, tak z ulice Via del Portico d’Ottavia na opačné straně.
Marcellovo divadlo v Římě je jedním z prvních stálých divadel ve městě. Senátoři Římské republiky se totiž obávali ohrožení dobrých mravů, ke kterému by v divadlech mohlo dojít. První stálé kamenné divadlo místo dosavadních dřevěných, která se po představení rozebírala, se tak odvážil postavit až Pompeius ke konci Republiky.
Jediné dochované divadlo
Pompeiovo ani následné Balbovo divadlo se nedochovalo. Do dnešních dnů můžeme obdivovat až Marcellovo divadlo, jehož stavbu zahájil Caesar a dokončil Augustus roku 11 př. n. l., když budovu zasvětil památce svého zemřelého synovce a dědice Marcella.
Původně třípatrová budova s arkádovým průčelím měla travertinovou fasádu, zdobenou divadelními maskami z mramoru. Vnitřní uspořádání divadla umožňovalo systematický pohyb a rozmístění diváků, kterých se do divadla vešlo až na 15 000.
Dávno pryč už ale byly časy, kdy divadla plnili autoři jako Plautus či Seneca. Obecenstvo, zkažené podívanými z amfiteátru, si žádalo podobnou míru senzace i na jevišti divadel, a tak se tu předváděla především srozumitelná pantomima či prostoduché tragikomedie.
Úpadek a další využití
S postupnou devastací divadla začali sami Římané již ve 4. století, kdy si do Marcellova divadla chodili pro stavební materiál, potřebný pro jiné stavby ve městě. Divadlo tak postihl stejný osud, jako například Forum Romanum či Koloseum. Jako „lom pro získávání materiálu“ sloužilo divadlo až do 12. století, kdy došlo k jeho přestavbě na pevnost, kterou pak využívaly různé zámožné rodiny. Po celý středověk bylo Marcellovo divadlo nejhrozivějším římským opěrným bodem, ze kterého bylo možno ovládat mosty na nedaleký Tiberský ostrov i lidnatou čtvrť Trastevere (Zátibeří) na opačném břehu řeky.
Později byly v horní části divadla postaveny i byty pro běžné obyvatele, a tak můžeme říct, že stavba je další ukázkou soužití Římanů s antickými památkami.
Čtení: Zájezdy do Říma – srovnání a doporučeníDivadlo dnes
V těsné blízkosti divadla dnes uvidíte tři mramorové sloupy s korintskými hlavicemi, které jsou pozůstatkem z tehdejšího Apollonova chrámu. S ním patrně sousedil chrám bohyně Bellony a dochovaly se i další antické „vznešené zbytky“.
Jeviště ani hlediště tu sice už neuvidíte, ovšem již samotný pohled na vnější torzo divadla vám umožní udělat si představu o tom, jak vypadalo jedno ze tří tehdejších kamenných divadel v Římě. Až se budete toulat v okolí, najděte si chvilku a zastavte se u Marcellova divadla, stojí to za to!
