Marlborough Sounds má opravdu co nabídnout. Užijte si dlouhé, před větrem kryté zátoky s průzračnou vodou a odpočiňte si na písečných plážích. Nebo se naopak vydejte na aktivní výšlap lesem v okolí mysu a nechte se okouzlit nádhernými scenériemi.
Marlborough Sounds zahrnuje sto padesát kilometrů úchvatného pobřeží Jižního ostrova o celkové ploše, včetně ostrovů a poloostrovů, 4 000 kilometrů čtverečních. Je souborem prastarých propadlých koryt řek naplněnými vodou Tichého oceánu.
Zalesněné kopce strmě stoupají od moře a písečných zálivů. Není divu, že zde najdete na padesátku přírodních rezervací. Včetně míst, kde hnízdí ohrožená populace novozélandského kormorána.
Zvuky z Marlborough?
Marlborough Sounds v angličtině neoznačuje nějaké zvuky z města Marlborough, jak by se dal název na první dobrou přeložit. Sound znamená v angličtině také průliv. Můžete si všimnout množného čísla v názvu. Marlborough Sounds jsou totiž tvořené čtyřmi, značně odlišnými průlivy nebo chcete-li úžinami.
Jmenují se Queen Charlotte, Kenepuru, Pelorus a Mahau. A všechny mají co nabídnout, ať už jste příznivci plachtění, rybaření, potápění, nebo třeba pozorování mořských živočichů, jako jsou velryby, delfíni nebo tuleni. Pokud potřebujete pryč od civilizace a strávit čas v neposkvrněné přírodě, vydejte se na výšlap scénickou trasou Queen Charlotte Track. Okolí Marlborough Sounds je opravdu velmi řídce osídlené. Přenocovat můžete v některém z ubytování na pobřeží, často dostupných jen lodí nebo dokonce helikoptérou.
Gurmánů ráj
Kromě toho, že je Marlborough Sounds opravdu krásným a obdivuhodným kusem Nového Zélandu, ideálním pro dovolenou, je to taky místo, kde žije (lépe řečeno se chová) téměř osmdesát procent mořských plodů a ryb Nového Zélandu. Není nic lepšího než zapíjet slavného marlborougského lososa ještě slavnějším marlborougským Sauvignonem Blanc.
Cesta do pravěku
Marlborough Sounds vznikly kombinací sesedání půdy a zvyšování mořské hladiny. Oblast se začala formovat před necelými tři sta miliony lety. Do své současné podoby dospěla před sedmi miliony lety.
Za tu dobu se skalní podloží posunulo o padesát tři kilometrů. A posuny, způsobené polohou na hranici tichomořské a indo-australské tektonické desky, stále pokračují. Za rok se masiv posune o 6,6 milimetru severním směrem.
Prvními objeviteli tohoto přírodního divu byli, jak jinak, Maorové. V krásné, ale špatně přístupné krajině jich ale mnoho nežilo, spíše využívali skalní masivy jako úkrytu před špatným počasím během jejich cest po moři nebo místní přírodu jako zdroj obživy.
Příchod Evropanů a zázračná bylina
Evropská historie tu započala na konci osmnáctého století se slavným kapitánem Cookem. Ten na místo připlul v roce 1770. Stejně jako Maorům, i jemu a jeho posádce Marlborough Sounds při jeho plavbě pomohlo.
Objevil zde totiž léčivou rostlinu, která pomohla vyléčit jeho posádku z kurdějí. Nemoc typická pro námořníky vzniká z nedostatku vitamínu C a projevuje se především krvácením z dásní a poruchou krvetvorby. Dnes po něm pojmenovaná bylina Cook's scurvy grass (Cookova kurdějová tráva) je právě na vitamín C velmi bohatá.
Na ostrově Motuara, který je součástí Marlborough Sounds, také Cook prohlásil Jižní ostrov Nového Zélandu za svrchované území Velké Británie.
Nebezpečné proudy
Ačkoli jsou hlavní mořské proudy v Marlborough Sounds velmi klidné a populární u jachtařů, Cookův průliv je nechvalně proslulý svými silnými proudy a nebezpečnými vodami, ve kterých může být těžké se orientovat.
V roce 1986 se tu po srážce se skálou potopila ruská loď Michael Lermontov. Její vrak je teď velmi oblíbeným cílem potápěčů.
