To, čím je pro Čechy katedrála sv. Víta, pro Rusy Kreml a pro Francouze Notre Dame, tím je pro Maďary Matyášův chrám v Budapešti. Jedná se o významnou dominantu města, kterou – stejně jako budovu parlamentu – nejčastěji vídáme v televizi a na pohledech z maďarského hlavního města.
Jedná se o nepřehlédnutelnou gotickou stavbu nacházející se v samém centru města na pravém břehu Dunaje na Hradním vrchu. Prakticky každý návštěvník Budapešti se do blízkosti chrámu dostane, neboť se nachází na místě, kam turisté chodí nejčastěji. A pokud navštívíte Budapešť třeba pracovně a nemáte čas chodit po památkách, tento chrám neopomiňte.
Matyášův chrám nebo kostel Nejsvětější Panny Marie?
Mluvíme-li o tomto kostele, používá se běžně pojem Matyášův chrám, což je i překlad z maďarštiny (v originále se nazývá Mátyás-templom), ale oficiálně je zasvěcen Panně Marii. Název „Matyášův“ je poměrně nový, objevil se až v 19. století a je spojen se jménem uherského krále Matyáše Korvína, jenž nařídil jeho přestavbu. Název „kostel Nejsvětější Panny Marie“ se používá hlavně v církevní terminologii. Veřejnost kostel zná jako Matyášův chrám.
Osobnost Matyáše Korvína
Uherské (resp. maďarské) dějiny jsou úzce spjaty s těmi českými, které Matyáš Korvín významně ovlivnil. Žil v letech 1443–1490, oženil se s dcerou českého krále Jiřího z Poděbrad a stál v čele opozice proti svému tchánovi.
Nechal se dokonce českými a moravskými stavy zvolit českým králem a po smrti Jiřího jednal s papežem o posvěcení této volby. To se mu ale nepodařilo a českým králem se stal Vladislav Jagellonský. S ním také vedl válku o český trůn a později ovládl Moravu. Ač je u nás považován za nepřítele, Maďaři si ho váží a jeho sochy můžeme najít na různých místech.
Historie chrámu
Chrám byl několik upravován a přestavován
První kostel na tomto místě byl založen kolem roku 1015 vládcem Uher Štěpánem. Později byl zničen mongolskými nájezdy a současná gotická stavba je z druhé poloviny 13. století. V chrámu bylo korunováno několik uherských císařů, včetně posledních Rakousko-Uherských, Franze Josefa a Karla.
Matyáš Korvín se zde též dvakrát ženil. V 16. století v době turecké nadvlády budova sloužila jako hlavní mešita a vybavení bylo přesunuto do Pressburgu (dřívější název Bratislavy). Chrám byl několikrát upravován a přestavován, proto na něm můžeme najít mnoho barokních a neogotických prvků. V době druhé světové války byl velmi silně poškozen a jeho kompletní rekonstrukce probíhala až do roku 1970.
Architektura
Tato famózní budova má co nabídnout nejen specialistům na dějiny umění, ale vyrazí dech i laikům, kteří mají aspoň trochu smysl pro krásu. Velmi zajímavá je např. pětipodlažní věž s nádhernými ornamenty pojmenovaná po uherském králi Bélovi.
Ve druhém patře je na její fasádě možno obdivovat obrovskou gotickou rozetu, která byla sice v rámci barokních úprav zakryta a při rekonstrukci v 19. století znovu odkryta. Třetí patro je završeno neogotickým cimbuřím. Obdivuhodná je i západní fasáda s mnoha ornamenty. Velkou historickou hodnotu mají i původní gotické sloupy.
Praktické informace (2017)
Vzhledem k obrovskému významu chrámu je vstup zpoplatněn. Dospělý návštěvník zaplatí cca 1 500 forintů, senioři od 60 let a studenti cca 1 000 forintů. Stejná cena platí i pro výstup na kostelní věž. Děti do šesti let mají vstup zdarma a nad šest let platí 200 forintů. Skupinové ceny jsou samozřejmě jiné.
Při návštěvě platí obecná pravidla pro katolické kostely – je zakázáno kouřit, pít alkohol a vodit dovnitř psy. V kostele je povoleno fotografovat, ale v prostorách muzea v prvním poschodí je pořizování fotek zakázáno. Kostel je pro veřejnost běžně otevřen, ale probíhají zde různé liturgické akce a hudební produkce, během kterých vstup není možný.
