Mauzoleum je obrovská hrobka, do které je pohřben nějaký významný státník popř. duchovní. Pojem vznikl podle Peršana Mauzola II., který má takovou velkou hrobku v Turecku. V současné době je ale tento pojem spojen spíše s tím, že někteří z komunistických vůdců jsou nabalzámováni a jejich těla jsou uložena tak, aby si je mohla prohlížet veřejnost.
Mezi nejvýznamnější mauzolea patří např. slavný Tádž Mahál v Indii nebo mauzoleum císaře Hadriána v Římě. Z těch modernějších je možné prohlédnout si pochovaného Mao ce-tunga, představitele komunistické revoluce v Číně či Kim Ir-sena v severní Koreji.
Osobnost V. I. Lenina
Vladimír Iljič Lenin (vlastním jménem Uljanov) se narodil 10. dubna 1870 a byl to významný politik a revolucionář. Stál v čele bolševické revoluce známé také jako Velká říjnová socialistická revoluce v roce 1917. Do roku 1924 fakticky řídil nově vytvořený Sovětský svaz. Po smrti se stal symbolem socialismu a byly po něm pojmenovány ulice a náměstí téměř v každém městě socialistického bloku, tedy i v Československu.
Historie budovy aneb Výběr vhodného místa pro poslední odpočinek
Budova je umístěna v úplném centru Moskvy, na Rudém náměstí těsně u kremelské zdi. Po pohřbu Lenina v lednu 1924 se začalo hovořit o tom, že tak velký státník by neměl být pohřben na hřbitově mezi ostatními, ale měl by mít nějaké speciální místo odpočinku.
Bylo vybráno toto místo s tím, že kromě Lenina budou u kremelské zdi pohřbívání další představitelé Komunistické strany Sovětského svazu. Již několik dní po pohřbu bylo na základě projektu architekta Šuseva vytvořeno malé dřevěné mauzoleum.
To ale bylo pouze provizorní řešení, proto hned v srpnu 1924 bylo otevřeno nové, kde byl Lenin položen do rakve a samozřejmě tato budova ze železobetonu byla větší a reprezentativnější než ta původní dřevěná. Takzvané třetí mauzoleum bylo dokončeno v roce 1930.
To je celé z kamene doplněné žulovými a mramorovými prvky. Po této rekonstrukci vznikly i tribuny, ze kterých komunističtí vůdci mohli mluvit k lidem. V období druhé světové války bylo tělo Lenina převezeno do města Tjumeň.
Zajímavé je, že v letech 1953–1961 bylo v mauzoleu uloženo i tělo Stalina. Po odsouzení kultu osobnosti ale bylo převezeno. Poté proběhlo ještě několik rekonstrukcí. Po jedné z nich, roku 1974 byla budova zařazeno do seznamu historických památek tehdejší Ruské sovětské federativní socialistické republiky.
Od roku 1990 je budova a nejbližší okolí zapsáno v seznamu kulturního dědictví UNESCO. Poslední rekonstrukce proběhla roku 2013.
Praktické informace (2016)
Vzhledem k naprosto ideální poloze v samém centru Moskvy je velmi jednoduché mauzoleum najít. Jako všude po Moskvě je nejlépe použít metro a dojet na některou z centrálních stanic – Těatralnaja, Ploščaď revoluciji nebo Ochotnyj rjad. Všude jsou ukazatele na Rudé náměstí, jehož dominantou je chrám Vasila Blaženého a právě mauzoleum.
Vstup do budovy a zároveň ke kremelské zdi, kde jsou pochováni další komunističtí představitelé, je bezplatný. Otevřeno je každé úterý, středu, čtvrtek, sobotu a neděli od 10 do 13 hod. Ještě před několika lety stávaly před vchodem obrovské fronty a někteří „obchodníci“ za docela vysoký poplatek zařídili, že jste se posunuli o několik desítek míst dopředu. Nyní již fronty téměř nejsou a je možné se do budovy dostat během pár minut.
Při vstupu probíhají důkladné kontroly. V žádném případě není možné vzít si s sebou fotoaparát ani telefon resp. nic, na čem by bylo možné udělat nějaký záznam. Nelze mít s sebou ani žádná větší zavazadla typu velkého deštníku a podobně. Všechny tašky a další věci můžete nechat v úschově zavazadel.
Po vstupu na pietní území je nutné zachovávat klid a přesně dodržovat pokyny vojáků. Pouští se tam v pravidelných intervalech (několik sekund) a všichni by měli jít stejnou rychlostí. Jakmile se zastavíte nebo přibrzdíte, budete vyzváni, abyste pokračovali. Nejprve se projde po malé části Rudého náměstí, potom vejdete do vlastního mauzolea, kde je trochu temněji a sejdete po několika schůdcích do hrobky.
Tam z uctivé vzdálenosti uvidíte zakryté tělo Lenina, odkryté jsou pouze ruce a hlava. Poté budovu opustíte, projdete kolem kremelské zdi, kde jsou pochováni další představitelé Sovětského svazu, a vyjdete z hlídaného prostoru.
Kremelská zeď
U kremelské zdi bylo pohřbeno velké množství významných komunistů, jejichž náhrobky je možné si prohlédnout i v současné době. Mezi prvními tam byl pohřben např. Sverdlov (po něm bylo určitou dobu pojmenováno město Jekatěrinburk) nebo nechvalně proslulý Džerdžinskij.
Ve 30. letech minulého století zde bylo pohřbeno i několik zahraničních komunistů. Z dalších významných představitelů SSSR jsou zde pochováni např. maršál Žukov, který měl obrovské zásluhy v druhé světové válce, nebo první kosmonaut Gagarin. Samozřejmostí jsou nejvyšší představitelé komunistické strany jako Andropov či Černěnko a další.
