Víte, že...
Oficiálně není mešita turistům přístupná, mimo modlitební časy jsou ovšem uvnitř všichni vítáni. Nutností je vhodné oblečení.
Mešita Banja Baši, někdy označovaná jako Lázeňská mešita, je jednou z mála dochovaných památek dokládajících přítomnost Osmanů v Sofii, která zároveň slouží svému původnímu účelu. V minulosti tomu tak vždy nebylo. Je jednou z nejstarších mešit na celém Balkáně a také jedinou funkční mešitou v Sofii a významným duchovním centrem všech bulharských muslimů. Svůj název získala díky tomu, že byla původně součástí většího lázeňského komplexu.
Současná mešita Banja Baši má čtvercový půdorys s kupolí a byla postavena roku 1576 na místě starší mešity z 15. století podle projektu uznávaného tureckého architekta Mimara Sinana, který navrhoval mešity i pro sultány Sulejmana I., Selima II. a Murada III. Je i autorem legendami opředené Modré mešity v Istanbulu. Neomítnutá budova vypadá zvenčí poměrně stroze, o to působivější je pak vchod do jejího interiéru, kde návštěvníky uchvátí její jemná barevná výzdoba.
Působivá ornamentální výzdoba
Kupole mešity je vyzdobena křehkými ornamentálními motivy
V interiéru na vás ihned dýchne orientální atmosféra. Pod bosýma nohama ucítíte hebký tmavě červený koberec a nad hlavou budete mít kopuli s průměrem 15 metrů, jejíž jemná ornamentální výzdoba příjemně kontrastuje s masivním vzezřením budovy zvenčí. Dominuje bílá barva s tmavě modrými a červenými ornamenty. Interiér je rovněž zdoben umělecky zobrazenými citacemi z Koránu.
Křehce působí i úzký cihlový minaret s kontrastním bílým ochozem pro muezzina, svolávajícího kdysi k modlitbám. K těm mešita nesloužila během protitureckých kampaní v éře socialismu, svému původnímu účelu se ovšem a počátku 90. let 20. století vrátila.
Lázně, kterým mešita vděčí za svůj název, dnes již nefungují, zdravou vodu si lze ovšem stále načerpat v přilehlém parku.
