Jsou turisté, kteří si stěžují, že je už kolem páté ranní budí muezín, který svolává svým halekáním věřící k modlitbě. Další turisté ale pochopí, že to zkrátka patří k islámskému náboženství a že přijet do země s 99 % věřících vyznávající islám znamená přítomnost mešit i s jejich muezíny.
Typy mešit
Druhů mešit je tolik, kolik století se v Turecku budovala tato architektura. Každé období má své zvláštnosti a dají se spatřit rozdíly. Nicméně neméně zajímavé jsou i moderní mešity, které oproti těm starším dávají přednost pestrým barvám a světlu. Starší typy mešit jsou často tmavé, v interiéru najdeme hodně dřevěných prvků a celkové přítmí dodává místu tajemnosti. Vzhledem k dějinám země je řada mešit přestavěna z byzantských kostelů. O tom většinou svědčí půdorys stavby. Zajímavé je i to, jak jsou mešity financovány. Není nic neobvyklého, že si mešitu postaví věřící prakticky sami ze svých zdrojů. Zkrátka se sbírají finanční dary, které jsou mimochodem v islámu víceméně povinné, a z těch se pak sponzoruje výstavba či rekonstrukce starší stavby.
Interiér
V interiéru mešity stojí za povšimnutí hned několik detailů, které jsou diametrálně odlišné od křesťanských staveb. Vždy je uvnitř výklenek zvaný mihrab, který musí být obracen směrem k Mekce (rodišti Mohameda, největšího proroka islámu, městu v Saudské Arábii). Věřící se totiž modlí hlavou směrem k Mekce a výklenek jim pomáhá v této orientaci. V každé mešitě uvidíte nádherné a cenné koberce vyráběné speciálně pro dané mešity. Často mají i dekor, podle kterého poznáte, že modlící stojí či sedí v řadách za sebou a je jim určeno právě jedno místo velikosti průměrné lidské postavy, která klečí na kolenou s hlavou u země. Vždy je v mešitě místo zvlášť (na galerii či v postranních místnostech), kde se modlí ženy, případně děti. Hlavní prostor, spadá do prostoru pod centrální kopulí, je totiž určen výhradně pro muže, kteří nemají ženy v průběhu modlitby vidět kvůli rozptylování při komunikaci s Bohem – Alláhem. V mešitách bývá rozpis modliteb pro ten který den, jelikož časy modliteb se mění podle vycházejícího a zapadajícího slunce. Muslimové se modlí pětkrát denně a každá z těch modliteb má svůj název a přiřazený čas. Průměrně se začíná v pět ráno a končí v deset večer, dle ročního období a polohy mešity.
Čtení: Zájezdy do Turecka – srovnání a doporučeníMuezín a imám
K modlitbě svolává zmiňovaný muezín, člověk který stojí na věži minaretu a je schopen silným hlasem zazpívat nelehkou melodii s textem. Dnes už většinou nepotřebují jen své hlasivky, ale pomáhají jim mikrofony a reproduktory. Kvůli tomu také muezíni nevylézají až na věž, ale halekají z interiéru mešity. Další osoba, kterou můžete v prostoru mešity vidět je tzv. imám, který má funkci správce mešity a hlavního kněze provádějícího věřící hlavní páteční modlitbou. Muslimové mají totiž svůj hlavní modlitební den v pátek, nikoli v neděli jako křesťané. Z toho důvodu je řada mešit, které jsou běžné veřejnosti přístupné, v pátek uzavřeny a uvidíte v jejich blízkosti obrovský počet věřících.
Obřady pouze mimo mešitu
Další zásadní odlišností od křesťanství jsou sváteční obřady. Svatby nemají s mešitou vůbec nic společného a žádný z obřadů se v mešitě nekoná. K tomu slouží radnice. Co se týče pohřbů, v mešitě se koná jen obřad, ale mrtvý je i v průběhu obřadu na prostranství před mešitou a tělo se dovnitř vůbec nenese. Vzpomínky na mrtvé a kondolence se skládají u pozůstalých doma, kam přichází gratulovat zástupy lidí nejen z řad příbuzných.
Důležitý je vhodný oděv
Do mešity musí mít ženy zakrytou hlavu
Poslední zásadní informací k mešitám je vhodné oblečení. Běžně uvidíte muže v Turecku, kteří nosí dlouhé kalhoty a košili. Všimněte si, že to není výsadou jen starších, ale i mladší lidé jsou na tento druh oblékání prostě zvyklí. Vychází to z víry, kdy do mešity mají muži vstupovat v kalhotách a s dlouhým rukávem a místo pokrývky hlavy si sundávají boty. Z toho důvodu uvidíte před mešitami spoustu obuvi ať už na zemi nebo na poličkách k tomu určených. V turistické oblasti se stane, že evropský muž vstoupí do mešity v krátkých šortkách a triku a nikdo na to nebude reagovat. Jiné je to však se ženami. Ženy mají daleko přísnější režim oblékání jak v běžném životě, tak především v muslimském svatostánku. Základním pravidlem je mít zahalená kolena, ramena a hlavu. Muži často pokrývky hlavy nemají, spíše jen ti starší ještě nosí pokrývku zvanou fez. Ženy však musí mít na hlavě šátek bezpodmínečně. Rozhodně se nemůže stát, že by ženě byl vidět dekolt či jiná choulostivá místa na těle. Vše kvůli rozptylování můžu od modlitby a úctě k Alláhovi. Stane se, že před moderními a turistickými mešitami najdete boxy s univerzálními sukněmi a šátky, které můžete v případě nutnosti použít, abyste mohli vstoupit dovnitř. Samozřejmě pro ženy platí sundávání obuvi také.