Asuán je poslední zastávkou plaveb po Nilu v Egyptě, a ačkoli není tak známý jako Luxor, určitě stojí za to ho prozkoumat a poznat. Asuán je totiž městem, jež nenabízí pouze památky dechberoucí starověké egyptské historie, ale rovněž řadu zajímavostí přírodního charakteru a novější historie. Pojďme se proto na Asuán spolu podívat.
Perla na prvním kataraktu
Turistickou atraktivitu Asuánu předurčuje především jeho geografická poloha. Nejenom, že bylo město ve starověku vybudováno přímo na pravém břehu Nilu, ale zároveň v blízkosti prvního nilského kataraktu. Pod pojmem nilský katarakt si můžeme představit mělčinu v Nilu přetkanou většími nebo menšími žulovými balvany. V řece Nil se od Asuánu po hlavní město Súdánu Chartúm nachází šest takových míst. Žulové balvany vytváří v Nilu u Asuánu ostrůvky, z nichž řadu lze navštívit. Do této oblasti se už ale velké lodě nedostanou; zatímco tedy klasická plavba po Nilu v centru Asuánu končí, na ostrůvky se návštěvníci dostanou na motorových člunech nebo na tradičních plachetnicích – felúkách. A co vše lze v Nilu navštívit? Především několik ostrůvků stojí za průzkum.
Mezi nejvýznamnější patří ostrov Elefantína, který byl kdysi významným zdrojem žuly, ale také poznání – staří Egypťané na něm vybudovali dvě stanice měření vody v Nilu, tzv. nilometry. Kromě toho byl na Elefantíně taky chrám zasvěcen bohu Chnumovi, z něhož se zachoval významný starověký kamenný kalendář, dnes k vidění v Asuánském muzeu. Dalším zajímavým ostrovem je Ostrov lorda Kitchenera, jehož vlastníkem byl na začátku 20. století právě tento britský správce Egypta. Ostrov je také známý jako Nabatát, což je arabský výraz pro rostliny – je to v souvislosti s botanickou zahradou, která byla na ostrově lordem Kitchenerem založena. Lord Kitchener sem nechal dovézt exotické rostliny a stromy z Indie a dalších lokalit. Asi nejzajímavější v této zahradě je tzv. královská palma z oblasti Karibiku, dosahující výšky až 25 metrů. Zahrada je asi kilometr dlouhá, a především v horkých letních dnech je oázou klidu a stínu.
Smrt i romantika na Nilu
Ikonický hotel Sofitel na břehu Nilu
Pokud vás návštěva nilských ostrovů unaví, vzpruží vás například džus z tropické guavy, ovoce s jemnou chutí připomínající banán. Ten si můžete vychutnat například na terase ikonického hotelu Sofitel na břehu Nilu. Možná jste o něm slyšeli pod jeho původním jménem – Old Cataract. Byl postaven majitelem nejstarší cestovní kanceláře na světě Thomasem Cookem.
Ten přivedl první skupiny do Egypta již v 19. století, a to zejména do Luxoru a Asuánu, kam turisté dopluli, podobně jako dnes, po Nilu. A pokud vám jméno hotelu nic neříká, tak určitě znáte jméno Agatha Christie – tato britská autorka nejenom hotel ve své době navštívila, ale podle všeho právě v tomto hotelu vznikla větší část notoricky známého kriminálního příběhu Smrt na Nilu. A zatímco budete v Sofitelu vzpomínat na tento temný příběh, z terasy starší části hotelu se vám naskytne romantický pohled na řeku, po níž plují tradiční felúky – ostatně to je ten nejtypičtější obrázek Asuánu.
Čtení: Zájezdy do Egypta – srovnání a doporučeníPrezident Násir a stěhování chrámů
Co má společné prezident Egypta Násir, jenž vládnul v padesátých a šedesátých letech 20. století, se staroegyptskými chrámy? V Asuánu hodně. Pokud navštívíte třeba impozantní chrám Fílae, zasvěcen bohyni Isis, vyslechnete si mimo jiné příběh o jeho stěhování: chrám původně stál na stejnojmenném ostrově. Když se prezident Násir rozhodl vybudovat na Nilu přehradu, znamenalo to mimo jiné, že by řada starověkých památek skončila pod vodou. Egyptští a zahraniční archeologové tehdy dali zelenou velmi odvážnému projektu: stěhování památek na jiné, bezpečnější místo.
Chrám Fílae tehdy našel svůj domov na ostrově Agilkia, kde ho lze navštívit i dnes. Ještě složitější než tento chrám bylo přestěhovat chrámy v Abú Simbel, kam se z Asuánu můžete vydat na výlet: dva do skály vytesané chrámy, postavené slavným Ramessem II., nejenže museli rozřezat na tisíc kousků a přestěhovat, ale museli pro ně také postavit umělý kopec, do něhož chrámy následně opět zasadili. Stavba přehrady na druhou stranu zastavila nekonečný koloběh přírodních záplav a umožnila zefektivnění zemědělství nejenom přímo na březích Nilu, nýbrž také v mnohem odlehlejších pouštních oblastech. A perlička na závěr: Díky přehradě se již nemusíte bát, že vás někde na břehu Nilu napadne krokodýl – všichni jsou v Asuánské přehradě.
Brána do černé Afriky
Asuánu se také říká „brána do černé Afriky“ a symbolem této brány je právě první katarakt. Asuán má rovněž mnohem „afričtější“ charakter, který je umocněn především unikátní kulturou etnické skupiny Núbijců. Núbijci žijí jak v Egyptě, tak v Súdánu a jejich vesničky jsou typické barevně malovanými příbytky. Pokud takový příbytek navštívíte, zjistíte, že v jeho prostředku se nachází velké nádvoří, zatímco pokoje jsou po jeho obvodu.
Tím se zabezpečí proudění vzduchu, které je během horkého léta nepostradatelné. Teplota v Asuánu totiž může vystoupat až k 50 stupňům Celsia! A pokud se horka nebojíte, můžete navštívit například žulový lom, v němž leží nedokončený obelisk královny Hatšepsut. Největší obelisk egyptské historie měl smůlu v tom, že během extrakce prasknul, a proto ho stavitelé zanechali na jeho původním místě. Horko, jež sálá ze žuly v kombinaci s neúprosným sluníčkem, vytváří opravdovou přírodní saunu a nikoho nenechá na pochybách, že se nachází v horké Africe.
