Víte, že...
V areáu budovy Halle Pajol se také nachází Bibliothèque Vaclav Havel, neboli Knihovna Václava Havla?
Většina návštěvníků jezdí do Paříže za památkami. Asi všichni chtějí aspoň jednou za život vidět gotické klenoty Notre Dame a Sainte Chapelle, bělostnou baziliku Sacré Coeur nebo železnou dámu – Eiffelovu věž. Někteří však preferují moderní umění a architekturu 20. a 21. století a spíše než kámen je fascinuje sklo a ocel. I pro takové je v Paříži mnohé k vidění. Nevěříte?
Krom světoznámých památek, jako je Centre Georges Pompidou, La Grande Arche a moderní čtvrti La Défense nebo skleněné pyramidy v Louvru, je v Paříži mnoho jiných fascinujících staveb, které vznikly právě proto, že se tyto budovy u obyvatel města osvědčily. Pojďme si je představit.
1. Philharmonie de Paris
Stavba budovy Pařížské filharmonie začala v roce 2009, slavnostní otevření však proběhlo až v roce 2015. Projekt je jedním z největších projektů v historii a na vzniku filharmonie se finančně podílelo nejen město Paříž a region Île-de-France, ale také vláda. Náklady na stavbu se přitom oproti původnímu plánu více než zdvojnásobily.
Budova filharmonie se nachází v blízkosti parku La Vilette – architekt Jean Nouvel tedy pracoval s charakterem celé oblasti především tak, aby budova filharmonie odpovídala konceptu parku. Původní plány na stavbu koncertní haly a základny pro pařížskou filharmonii byly nedostačující, chyběly prostory pro přidružené aktivity a novinky, které se k provozu filharmonie váží. Vznikl proto tento sál, který pojme skoro dva a půl tisíce návštěvníků.
Součástí budovy je krom velkého sálu také sál pro dočasné výstavy, vzdělávací a konferenční prostory a jako bonus na střeše objevíte fantastickou vyhlídku na Paříž. Zájemci si mohou za cca 14 eur dopřát komentovanou, skoro dvouhodinovou, prohlídku interiéru.
2. Cité de la mode et du Design (Docks en Seine)
V roce 2004 započala stavba tohoto „zeleného červa“ na břehu řeky Seiny na jihozápadě Paříže. Čtvrť Bercy a přilehlé okolí je plné kulturních budov a institucí (Jardin des Plantes, Národní knihovna, AccorHotels Arena nebo Institut arabského světa), a tak bylo zcela přirozené, že v této oblasti vznikla instituce, která zastřešuje jeden z nejdůležitějších pařížských artiklů – módu.
Jedinečnost instituce posilňuje především množství a různorodost událostí, které se na místě pořádají – ať už se jedná o umělecké výstavy, módní přehlídky či retrospektivy, různé konference, semináře, vzdělávací programy nebo proslavené večírky.
Dalším pozitivem je umístění Cité na břehu řeky Seiny – pohled na budovu z paluby lodi je totiž neopakovatelný. Pokud tedy máte rádi módu a design a vše s tím spojené, doporučujeme si na poznávání této instituce vyčlenit celý den – zažijete stylovou moderní Paříž 21. století.
Čtení: Zájezdy do Paříže – srovnání a doporučení3. La Cinémathèque française
Muzeum francouzské kinematografie je považováno za jedno z nejlepších a nejobsáhlejších muzeí filmové historie na světě. Nikde jinde nenajdete takové množství artefaktů, přístrojů a takový filmový archiv jako tady, v sousedství parku Bercy na jihovýchodě města.
Pro milovníky filmu je v budově archiv s více než 40 000 filmy, půjčovna filmů, specializované knihkupectví a několik filmových sálů, kde promítají nové filmy i nestárnoucí klasiku. V areálu budovy jsou vystaveny zejména přístroje, které předcházely boomu kinematografie, rozličné fotografie mapující dějiny filmového průmyslu nebo například scénáře a ručně psané poznámky k jednotlivým filmům.
Muzeum čítá přes šest set kusů jedinečných a často velmi vzácných předmětů. Zajímavostí je, že původně muzeum sídlilo v paláci Chaillot na Trocadéru, po požáru však byl celý ráj kinematografie přesunut do Palais de Tokyo. Na konci 90. let bylo rozhodnuto, že bude Cinémathèque opět přesunuta, a tak byla v roce 2005 společně s Bibliothèque du film (Filmová knihovna) celá instituce přemístěna sem.
4. Ministère de la Culture et de la Communication
Ministère de la Culture et de la Communication
Jen kousek od těch nejkrásnějších historických budov v centru Paříže, hned vedle Palais Royal, se nachází jedno z nejdůležitějších francouzských ministerstev.
Když se na konci devadesátých let minulého století rozhodlo o přeskupení a sdružení všech jednotlivých sekcí ministerstva věnujícího se francouzské kultuře a komunikaci, zjistilo se, že je potřeba najít prostory v centru města, které by byly pro tuto veleváženou instituci dostatečně velké a vhodné.
Architekti měli především za úkol vizuálně přiblížit vzhled budov tomu, co tyto dvě ministerské instituce představují – klasické kulturní hodnoty Francie a rozvoj a modernizaci komunikačních prostředků. Celou budovu proto pokryli laserem řezanou kovovou mříži. Ve dne se budova krásně leskne a svítí, večer je nasvícena tak, že vás hra světla a stínu na kovové mříži naprosto uchvátí.
5. Fondation Louis Vuitton
Budova, která vyrostla na okraji Paříže v areálu Bouloňského lesíka mezi lety 2008 a 2014, je dílem slavného architekta Franka Gehryho. Ten navrhnul i Tančící dům v Praze, Americké centrum v Paříži nebo Guggenheimovo muzeum v Bilbau. Dá se říct, že Gehryho poznávacím znamením jsou futuristicky zaoblené křivky. Mnoha lidem připomíná budova Fondation Louis Vuitton oblaka.
Samotná budova patří koncernu LVMH (Moët Hennessy Louis Vuitton), který zastřešuje velké množství luxusních francouzských značek módy a alkoholu. Cílem a posláním Fondation Louis Vuitton je filantropie a podpora rozvoje kultury, umění a zachování odkazu společnosti.
Jak sama instituce uvádí, jejím nejvyšším cílem je otevřenost a dialog mezi umělci, intelektuály a veřejností a zapojení západních čtvrtí Paříže do kulturního dění ve městě, v celé zemi i v rámci celého světa.
6. Fondation Cartier pour l’art contemporain
Fondation Cartier pour l'art contemporain
Jen kousek od Montparnasského mrakodrapu se nachází centrála nejslavnějšího francouzského klenotnického domu Cartier. Budova postavená ze skla a oceli vznikla podle návrhu Jeana Nouvela, který mimo jiné navrhl výše zmíněnou budovu Francouzské filharmonie.
Budova se může pochlubit více než 1 600 metry čtverečními výstavní plochy, na kterých se konají především výstavy současného umění (od 80. let minulého století do dnešní doby) – ať už se jedná o fotografie, obrazy, módu nebo například různé performance. Za zmínku stojí také zahrada, která vznikla podle návrhu architekta Lothara Baumgartena.
7. Islamic Art Wing Louvre
Mysleli jste si, že skleněná pyramida architekta Pei je jedinou moderní části Louvru? Pravdou je, že není, protože v roce 2012 bylo otevřeno nové oddělení na nádvoří Cour Visconti v křídle Denon, které se věnuje islámskému umění. Netradiční a velmi unikátní prostor rozbíjí klasické linie budov paláce Louvru především tím, že zde nejsou žádné opěrné sloupy, které by podpíraly střechu.
Střecha působí jako závoj ve větru, je zlatá, vlnitá a vyrobená z kovu. Sbírka islámského umění čítá přes sedmnáct tisíc jednotlivých kusů pocházejících z islámských zemí napříč dějinami. Jsou zde k vidění pozůstatky budov, díla z kamene, slonoviny, kovu, skla a keramiky, koberce, gobelíny i rukopisy.
8. Institut du monde arabe
Další z fascinujících budov Jeana Nouvela byla v 80. letech minulého století postavena mezi Jardin des Plantes a ostrovem sv. Ludvíka, na břehu Seiny. Budova vznikla ve spolupráci Francie a dalších osmnácti arabských zemí s cílem spojit tyto dvě odlišné kultury.
Dokonce i architektonicky budova napovídá, co je jejím posláním – severní (západní) strana je elegantní průhledná stěna, vnitřní strany budovy (nádvoří) zase moderním způsobem interpretují klasické mašrabíje – vyřezávané dřevěné stěny.
Množství světla v celé budově je vyřešeno velmi originálně – 1 600 elektronicky se otvírajících a zavírajících hliníkových hranolů reaguje na množství světla a slunečních paprsků a podle toho pouští světlo do budovy. Krom stálých expozic najdete v budově muzeum, knihovnu, koncertní sál, výzkumné centrum a restauraci se střešní terasou, ze které je naprosto fascinující výhled na město.
9. Halle Pajol
Původně to bylo opuštěné skladiště, v roce 2014 se ale změnilo v nový unikátní veřejný prostor, který je jednoznačným příkladem fungující a v současnosti probíhající transformace města. Cílem transformace této konkrétní budovy bylo zachovat původní vzhled domu a jeho okolí a zároveň zde vybudovat environmentálně šetrnou a udržitelnou budovu.
Aby toho docílili, zachovali architekti kostru původního objektu, ale na zbytek použili energeticky šetrné materiály. V objektu dnes najdeme mimo jiné hostel s více než třemi sty lůžky a několik barů, restaurací a bister. Nejzajímavější na budově je však to, že na její střeše se nachází největší městská solární elektrárna ve Francii. Budova je tak energeticky samostatná a nevyžaduje dodávky energie z fosilních paliv.
10. EMI Music France Headquarters
Tato zvláštní budova byla otevřena v roce 2005. Za jejím vzhledem stojí mimo jiné architekt Renzo Piano – toho můžete znát jako jednoho z autorů Centre Georges Pompidou. Budova má představovat novou vizi budoucnosti tohoto gigantu mezi hudebními vydavatelstvími. Krom kanceláří se v budově nachází tři nahrávací studia a koncertní sál.
Budova se nachází v 18. pařížském obvodu, kousek za slavnou bazilikou Sacré Coeur, a dvě její části jsou sestaveny z řad terakotových úzkých budov se špičatou střechou. Mezi těmito dvěma bloky se nachází malá relaxační zahrada.
Každé město, Paříž nevyjímaje, se postupem času rozvíjí, inovuje a mění. S tím také přichází řada změn, přestaveb a růst nových budov v centru města. Trendem posledních několika let je environmentální šetrnost a soulad s přírodou a okolím, což se u těchto staveb víceméně daří. Uvidíme, co dalšího nám budoucnost přinese a jak moc se tím tvář Paříže změní.
