Monako: drahé občanství a monacká kletba

Většina vládnoucích rodů odvozuje svůj počátek od hrdiny. Ať už je to rek reálný či bájný, vždy vykonal nějaké dobro, někomu pomohl či někoho zachránil a získal slávu a obdiv svými hrdinskými činy. Zcela jinak je na tom však Monako – dynastie jeho panovníků začíná lstí a podlým zločinem.

Lstivý úskok na počátku

Na místě bývalého římského přístavu, pojmenovaného Herculus Monoeci Portus, postavili janovští kupci roku 1162 pevnost, která měla za úkol ochraňovat jejich sklady. Právě tato pevnost se stala základem sídelního paláce monackého knížectví a právě jí se ne zrovna čestně zmocnil zakladatel roku Grimaldiů.

Francois Grimaldi byl vyhnán pro podvody z Janova a jedné deštivé noci o Vánocích roku 1297 zaklepal, převlečen za františkánského mnicha, na vrata místního hradu. Vrátnému se nebohého pocestného zželelo a otevřel mu. V té chvíli však Francois vykřikl smluvené heslo „S boží pomocí“ a se svými kumpány, do té doby skrytými, pozabíjeli všechny obyvatele pevnosti a stali se tak vládci Monaka. A toto je počátek nejdéle vládnoucího rodu v Evropě.

Malinké knížectví s neomezeným zdrojem financí

Až do 17. století používali místní vládci titul Signore di Monako, tedy pán Monaka, ale poté ho změnili na malinko pokornější označení kníže.

Během staletí bojovalo knížectví stále o svou samostatnost – občas patřilo Španělům, občas Sardinii, občas Francii,... Katastrofu pro Monako představovalo odtržení měst Mentonu a Requebrune roku 1848, čímž přišlo o 95 % svého území a veškerý zdroj zisku. Karel III. proto zbudoval kasino, které bylo (a stále je) tak úspěšné, že v Monaku mohly být zrušeny daně z příjmu.

Velký podíl na současném vzhledu Monaka má i Rainier III., korunovaný roku 1949. Ten proměnil knížectví ve velký úspěšný byznys a rozšířil jej stavbou mrakodrapů do výšky a navážením půdy do šířky. Navíc to byl právě on, kdo roku 1950 nabídl útočiště podnikatelům, kteří měli ve své zemi problémy s daněmi. A draze zaplacené monacké občanství je stále velmi žádané!

Celé knížectví je vlastně městským státem o rozloze 1,95 km². Jeho rozměry 3,5 km × maximálně 1 km je staví do pozice druhého nejmenšího státu na světě. Žije tu 32 000 obyvatel, takže hustota obyvatelstva dosahuje neuvěřitelných 16 620 osob na km²! A to 20 % území tvoří moře! Obývané je především Francouzi a Italy, neboť jen 7 500 lidí vlastní monacké občanství.

Čtení: Zájezdy na jih Francie – srovnání a doporučení

Evropský totalitní stát

Monako je jediným autokratickým státem v Evropě. Výkonnou moc tu představuje kníže, který využívá jako poradní orgán jedenáctičlennou korunní radu a státní radu s dvanácti členy. Ministr tu stačí pouze jeden.
Zákonodárnou moc má také v rukou kníže, ale funguje zde i osmnáctičlenný parlament. Jeho pravomoc je ovšem velmi omezená.

Monacká kletba

Rod Grimaldiů si však přes veškeré své pravomoci a výhody neužívá příliš štěstí, neboť je pronásleduje tzv. monacká kletba. Ta říká, že příslušníci tohoto rodu nikdy nepocítí manželské štěstí. A historie to pouze potvrzuje. Ve chvíli, kdy se již zdá, že kletba je překonána, příjde katastrofa či zásadní obrat.

Oslnivé manželství knížete Rainiera III. a americké herečky Grace Kelly skončilo roku 1982 její autonehodou, první manžel jejich dcery Caroliny se zabil při závodech motorových člunů a o vztahu současného vládce Alberta s jeho ženou Charlene Wittstock, bývalou jihoafrickou plavkyní, se vedou mnohé spekulace, které nebyly přehlušeny ani narozením jejich dvojčat.

Kde bydlí vládci Monaka

Prohlídku Monaka začne většina turistů na náměstí před Palais du Prince. Založení hradu tu připomíná socha Francoise Grimaldiho v přestrojení za mnicha. Jen kousek dál stojí socha svaté Devot, která se sice narodila na Korsice a tam také byla jako křesťanka popravena, ale holubice, která ve chvíli její smrti prolétla kolem, vedla své následovníky, kteří to brali jako znamení, až sem, kde Devot našla místo konečného odpočinku.

Sám palác stráží monacká garda. V letních měsících jsou tito snědě opálení muži ustrojení v bílých uniformách, v zimě nosí uniformy černé barvy. Nenechte si určitě ujít výměnu stráží, která probíhá každý den po dobu deseti minut a začíná přesně pět minut před polednem. Palác je možné navštívit pouze v nepřítomnosti vládce. Stojí na 300 metrů široké skále a jeho budovy zastupují architekturu každého století od roku 1000.

Když knížete baví oceán

Jen kousek od katedrály se nachází jedno z největších lákadel Monaka – Oceánografické muzeum.

To založil kníže Albert I. ze zisků kasina. On sám byl vášnivým oceánografem – od roku 1875 se na lodích Hirondelle a Princess Alice věnoval výzkumu života v mořích ve Středozemí, v Arktidě a v severním Atlantiku. Jméno jeho rodu proto nese i ryba grimaldichtys profundissimus, kterou vylovil z hloubky 6 035 metrů.

V ohromné budově, jejíž stavba trvala jedenáct let, si dnes návštěvníci mohou prohlédnout více než 4000 ryb v sedmdesáti nádržích. Nikdo si tu nenechá ujít šest metrů dlouhou žraločí lagunu se žraloky, rejnoky a murénami a korálové útesy. V několika malých kinosálech se promítají také filmy Jacquea Yvese Cousteauda, který pracoval ve zdejším výzkumném ústavu.

Grand Prix Monaco

Monako nabízí i mnoho dalšího – nádherný výhled z Exotických zahrad, Růžovou zahradu princezny Grace se čtyřmi tisíci růzovými keři ve 180 druzích, snobské Monte Carlo s proslulým Grand Casino atd. Nejvíce návštěvníků sem však přijíždí v květnu, kdy přichází vrchol automobilových závodů Velká cena Monaka. Na náročném okruhu o délce 3 340 metrů, vedoucím ulicemi města, kde „každá zatáčka je mýtus, každý kilometr legenda,“ se od roku 1929 jezdí jeden z nejnebezpečnějších závodů na světě.

Kromě závodníků se tu sejde místní smetánka, chybět nemůže samozřejmě ani knížecí rodina, celebrity tu lze potkat na každém rohu a hotely jsou na dobu konání Grand Prix beznadějně vyprodány na mnoho let dopředu. Na své si příjdou i majitelé domů kolem trati, kteří mohou svá okna a balkony pronajmout za závratné částky.