V jižní části Bosny a Hercegoviny, na půli cesty mezi Sarajevem a chorvatským Dubrovníkem, leží historické město Mostar. Rozprostírá se na březích smaragdové řeky Neretvy a rozhodně nezapře svůj orientální původ. Právě díky osmanským Turkům se ke konci středověku z původně malé osady stalo významné obchodní a administrativní centrum regionu.
Ani Mostaru se však nevyhnuly běsy bosenské války a značná část jeho historického jádra byla v první půli devadesátých let zničena. Místní obyvatelé se ale svého domova nevzdali a s mezinárodní pomocí město přivedli zpět k životu.
Starý most
Dominantou Mostaru je Starý most (Stari most), kamenný obloukový most, který se elegantně klene nad řekou Neretvou a spojuje oba břehy města. Tento architektonický skvost, který byl původně postaven v 16. století na přání sultána Sulejmana Nádherného, stál na svém místě bezmála 430 let. Za tu dobu přestál řadu konfliktů, včetně vpádu nacistů.
Ostřelování chorvatských sil během chorvatsko-bosňácké války už ale bohužel nevydržel a 9. listopadu 1993 se zřítil do řeky. K jeho slavnostnímu znovuotevření došlo v červenci roku 2004 a dnes je spolu s historickým centrem města zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
Starý most je ukázkovým příkladem islámské architektury na Balkáně. Už ve středověku se stal symbolem tolerance mezi různými náboženskými a etnickými skupinami, které vedle sebe ve městě žily po celá staletí. Součástí mostu jsou dvě věže (Tara a Halebija) a strážcům, kteří z nich na most dohlíželi, se přezdívalo „mostari“. Odtud je také odvozen název města – Mostar.
Během teplých dnů můžete přímo na mostě potkat mladé muže v plavkách, kteří za úplatek skáčou do ledové Neretvy. Jsou to profesionální skokani, kteří se neohroženě vrhají z asi dvacetimetrové výšky (v závislosti na aktuální výšce hladiny řeky) do vody, jejíž teplota ani v létě nepřekročí 8 °C. Vy to ale raději nedělejte. Pokud byste měli nutkání koupání vyzkoušet, můžete si zaplavat kousek pod mostem.
Staré turecké město
Historické jádro města, které tvoří staré turecké město (tzv. čaršija), vás přenese zpět v čase. Ocitnete se uprostřed jednoho velkého orientálního tržiště, na němž seženete, co vás jen napadne: od rukodělných výrobků, jako jsou koberce, nádobí či šperky, přes koření a arabské speciality po laciné kýče, o jejichž ceně se dá smlouvat. Také uvidíte řemeslníky přímo v akci.
Budete se proplétat klikatými uličkami z ochozených dlažebních kostek, na kterých to místy pěkně klouže. Nezapomeňte si proto přibalit pořádné boty. V ulicích narazíte na staré turecké lázně (hamam) nebo na Křivý most, jenž je takovým menším bráchou Starého mostu.
Stojí tady také několik důležitých islámských chrámů. Mešita Cejvan Ćehaj je nejstarší ve městě, Koski Mehmed-Pašova mešita je mnohými považována za nejhezčí ve městě a Karađoz-begova mešita patří k největším a nejvýznamnějším v celé zemi. Nelekněte se, až se z některého z minaretů ozve muezín, který svolává věřící k modlitbám.
Pokud se neradi tlačíte mezi davy turistů, vyrazte na průzkum po setmění, kdy se staré město ukládá k spánku.
Čtení: Zájezdy do Bosny a Hercegoviny - srovnání a doporučeníSymbióza různých kultur
Pojí se zde různé kultury i architektury
V Mostaru se odedávna prolínaly různé kultury, etnika a náboženství. Vedle sebe tady stály (a z velké části stále stojí) mešity, kostely i synagogy, což svědčí o tom, že v regionu spolu po více než čtyři staletí žili Bosňáci (muslimové), římskokatoličtí Chorvaté, pravoslavní Srbové i sefardští Židé.
Směsice vlivů se promítla do místní architektury, gastronomie, umění i každodenního života. Když k tomu přidáte rakousko-uherskou okupaci a období socialistické Jugoslávie, je jasné, že o zajímavý zážitek nemůže být nouze.
Neviditelná hranice stále visí ve vzduchu
Bosenská válka vypukla v roce 1992 (několik měsíců po rozpadu Jugoslávie) a trvala až do listopadu roku 1995. Zahynulo během ní přibližně 100 tisíc lidí a přes 2 miliony lidí bylo vysídleno. Až do války býval Mostar místem jednoty a harmonického soužití všech národnostních menšin. V roce 1993 ale vyeskalovalo náboženské napětí mezi Bosňáky a Chorvaty a přerostlo v samostatný konflikt, který se odehrál právě v Mostaru.
Město je dodnes rozdělené na chorvatskou a muslimskou část. Žádnou zeď ani ostnatý drát tady nenajdete, napětí mezi obyvateli je ale pořád dost citelné. Dokonce jsou zde segregované školy.
Na válku se zkrátka nezapomíná. Stejně jako v jiných částech Bosny a Hercegoviny narazíte na torza poničených budov, prostřílené fasády a opuštěné domy. V centru města stále stojí zpustošená Věž odstřelovačů (Sniper Tower). Pokud byste se o válce chtěli dozvědět přímo od místních, můžete si zabookovat některou ze speciálních komentovaných prohlídek.
Bosenská káva
A pokud na vás náhodou padne splín, není nic lepšího, než zapadnout někam do kavárny a zlepšit si náladu tradiční bosenskou kávou. Díky lehce odlišnému způsobu přípravy má o něco hustější pěnu než káva turecká.
Rozdíl je také v jejím servírování – zatímco v Turecku džezva na stůl nepatří a kávu dostanete rovnou v malém šálku, bosenskou kávu vám naservírují v džezvě, na kulatém kovovém podnose spolu s prázdným kalíškem, sklenkou vody, kostkovým cukrem a želatinovou cukrovinkou rahat lokum (známou také pod názvem Turkish delight).
K tomu se dokonale hodí tradiční arabská baklava, nebo tufahija, což je jablko s ořechovou náplní vařené ve sladkém nálevu, dozdobené šlehačkou a čokoládou.
