Vzít si jednoho z nejmocnějších mužů v Evropě, stát se královnou a matkou a k tomu se pyšnit titulem nejkrásnější evropské královny – to byl zajisté sen nejedné ženy devatenáctého století... Všechno má ovšem svá ale a zmapovat je můžete v Muzeu císařovny Sisi v Hofburgu.
Byla by to idylka, kdyby však osud Alžbětě do života neseslal nekompromisní tchyni, neobvyklou posedlost péčí o svůj vzhled a v neposlední řadě tragickou smrt hned dvou milovaných dětí.
Jaký život legendární císařovna skutečně vedla, jakou manželkou, matkou a panovnicí byla a zda se už za svého života těšila takovému obdivu jako dnes, můžete vypátrat právě v Muzeu císařovny Sisi ve vídeňském Hofburgu.
Dětství jako v pohádce
Ještě než se do muzea vydáte, pojďme si slavnou císařovnu trochu představit. Celým jménem Alžběta Amálie Evženie Bavorská, dnes známá spíše jako Sisi, se narodila na Štědrý den roku 1837 jako čtvrté z devíti dětí do rodiny vévody Maxmiliána Josefa Bavorského z rodu Wittelsbachů a jeho ženy Ludoviky Bavorské.
Přestože pocházela z urozené rodiny, její vzdělání v mládí značně pokulhávalo. Vévodkyně Ludovika se sice snažila svým dětem zajistit kvalitní výuku, z té je ale mnohdy vytrhnul její zcestovalý a volnomyšlenkářský manžel, který při každé příležitosti všechny sourozence brával za dobrodružstvím do přírody.
Bavorská princezna si užívala bezstarostného dětství do svých 15 let, kdy se během rodinné sešlosti v lázeňském městečku Bad Ischl seznámila se svým bratrancem Františkem Josefem I. Matka tehdy 23letého císaře a zároveň sestra vévodkyně Ludoviky, Žofie Bavorská, měla údajně v plánu svého syna seznámit a oženit s Helenou, starší, vychovanější a o poznání vzdělanější sestrou Alžběty.
Císař se ale na první pohled zamiloval právě do nespoutané Alžběty a o rok později, v roce 1854, si v Augustiniánském kostele ve Vídni řekli své „ano“. Z mladičké Sisi se rázem stala předposlední rakouská císařovna a česká, později i uherská královna. Co pro mnohé může znít jako příslib šťastného života, znamenalo pro Sisi bohužel přesný opak.
Nenaplněný život na královském dvoře
Z veselého a bezstarostného děvčete se velmi rychle stala nešťastná žena s komplikovanou povahou. Nikdy si nezvykla na strojený a svazující život u královského dvora ve Vídni, který jí navíc znepříjemňovala i císařova matka Žofie, která Alžbětu neměla zrovna v oblibě a sváděla s ní neustálý mocenský boj.
V letech 1855 a 1856 Sisi porodila první dvě dcery, Žofii a Giselu. Hned po narození jí ale tchyně obě holčičky nelítostně odebrala a sama je odchovala, takže si k nim mladá císařovna nemohla vytvořit pevné mateřské pouto. Podle slov arcivévodkyně Žofie bylo údělem císařovny zplodit svému muži syna, právoplatného následníka trůnu a to své snaše často předhazovala.
Během návštěvy Uher v roce 1857 pak starší z dcer, dvouletá Žofie, zemřela na následky otravy jídlem a Sisi upadla do hlubokých depresí. Začala se až úzkostlivě starat o svůj vzhled, naplno se věnovala sportování a poprvé se u ní objevila anorexie. Přesto se jí v roce 1858 narodil syn Rudolf, na jehož výchovu už babička Žofie neměla tak silný vliv a díky kterému se Alžbětě konečně podařilo upevnit své postavení v rámci celé říše.
O 10 let později se Alžbětě narodila poslední dcera, Marie Valerie, kterou si směla vychovat k obrazu svému a přistupovala k ní jako ke svému vymodlenému jedináčkovi, zatímco její vztah ke starším dětem byl spíše chladný. Stejně tak se postupně odcizila i svému muži, který byl jakožto schopný panovník neustále zaneprázdněn. Jejich vztah měl spíše formální charakter, ačkoliv řada historiků tvrdí, že František Josef svou ženu vždy velmi miloval.
Obrovská rána přišla začátkem roku 1889, když tehdy 30letý Rudolf spolu se svou 17letou milenkou Marií Vetserovou spáchali sebevraždu z nešťastné lásky. Rakousko přišlo o korunního prince a Alžběta se zhroutila.
Od té doby se v Schönbrunnu zdržovala už jen výjimečně, cestovala po celé Evropě, utíkala před svou rodinou, povinnostmi, a hlavně před sebou samou. To se jí nakonec stalo osudným v roce 1898, kdy se při návštěvě Ženevského jezera stala obětí anarchisty Luigiho Lucheniho, který jí vrazil trojhranný pilník přímo do srdce.
Až po její smrti se začaly rojit nejrůznější příběhy a pověsti, ať už oslavné či pomlouvačné, a v polovině minulého století se její životní příběh dočkal několika romantických filmových zpracování. Jak ale sami v muzeu zjistíte, život překrásné Sisi rozhodně nebyl tak pohádkový, jak nám filmy naznačují.
Čtení: Zájezdy do Rakouska – srovnání a doporučeníCo vás v muzeu čeká a nemine
V muzeu na vás čeká několik soukromých císařovniných komnat, ve kterých jsou vystaveny její osobní věci (dochované originály nebo věrné kopie). Kochat se můžete jejími portréty, mezi kterými nechybí slavný obraz mladé Sisi s rozpuštěnými vlasy od F. X. Winterhaltera.
Celý svět dodnes obdivuje také její nádherné vlasy, které sahaly až po zem. Proces jejich umývání, jež probíhalo zhruba jednou za dva až tři týdny a zabralo celý jeden den, je v muzeu popsán dopodrobna a dozvíte se zde i to, jaký zázračný šampón císařovna používala.
Stejně tak si můžete prohlédnout její stylové šaty s proklatě úzkými korzety (například ty z uherské korunovace), překrásné šperky, včetně diamantové hvězdy do vlasů, 63dílnou cestovní lékárničku, bez které na svých toulkách po světě nedala ani ránu, nebo třeba i původní bodnou zbraň, která ukončila její život.
Ne každý pak ví, že se Alžběta ve volných chvílích věnovala poezii. Když nahlédnete do vystavených sbírek, v nichž vystupuje pod pseudonymem Titanie, dozvíte se toho o jejím vnitřním světě opravdu mnoho. Například to, jak nevšední, ale nenaplněný život vedla.
Navštivte Muzeum císařovny Sisi a sami si udělejte jasno v tom, jaká Sisi doopravdy byla a jaký život žila. Součástí prohlídky je i Stříbrná komora, která vystavuje na odiv nejcennější majetek císařské domácnosti a Císařská apartmá, která vám přiblíží soukromý život Habsburků. Muzeum najdete přímo ve vídeňském Hofburgu.
