Vůbec první hranolky na světě údajně vznikly v Belgii a Belgičané jsou na jejich původ náležitě hrdí. Hranolky jsou oblíbenou přílohou jak v řetězcích rychlého občerstvení, tak i v luxusních belgických restauracích. Po celé zemi navíc narazíte na „hranolkárny“ a malebné Bruggy jsou dokonce domovem ojedinělého Muzea hranolek.
Spolu s čokoládovými pralinkami tvoří hranolky dvojici hlavních belgických specialit, kterou při vaší návštěvě rozhodně musíte vyzkoušet. Smažená bramborová pochoutka oblíbená po celém světě chutná prý právě v Belgii vůbec nejlépe.
Ty pravé belgické hranolky jsou silné, ručně krájené a fritují se ve dvou fázích, aby byly správně křupavé. Vegetariáni si musí dát pozor, ke smažení se totiž nejčastěji používá hovězí tuk dodávající hranolkům charakteristickou chuť a šmrnc.
Speciálním podnikům zaměřeným na hranolky se v Belgii říká Friteries, případně Frituurs – záleží na tom, zda se zrovna pohybujete ve francouzsky či holandsky mluvící části země. Kromě hranolek v těchto zařízeních obvykle dostanete také další drobné občerstvení jako fricadelles (uzeniny v těstíčku), masové kuličky, kebaby nebo karbanátky.
K belgickým hranolkům patří obrovský výběr omáček a doplňků, se kterými si je můžete nechat naservírovat – ať již klasicky s kečupem či majonézou nebo třeba s arašídovou omáčkou, vývarem z mořských plodů, kari omáčkou nebo třeba česnekovým dipem. Coby příloha se hranolky v Belgii podávají skutečně téměř se vším, co si dovedete představit, ale především pak s další typickou belgickou specialitou, mušlemi.
V budově dnešního muzea se ve středověku čile obchodovalo
Belgické hranolky mají dokonce svoje oficiální webové stránky (www.frites.be) a v Bruggách vzniklo vůbec první a dosud jediné muzeum hranolek na světě. Provozují ho dvě rodiny, které stojí také za vznikem a provozem bruggského muzea čokolády, tzv. Choco-Story, jehož pobočku mimochodem najdete také na pražské Celetné ulici.
Pokud byste se chtěli v Bruggách dozvědět jak o čokoládě, tak o hranolcích, můžete si do obou muzeí koupit kombinovanou vstupenku, s níž oproti koupi jednotlivých vstupenek podstatně ušetříte.
Muzeum hranolek sídlí v jedné z nejkrásnějších historických budov ve městě. Tato stavba, tzv. Saaihalle, se skládá ze dvou částí. Starší z nich byla postavena již v roce 1399 a v době vrcholného rozkvětu města v ní sídlili a uskladňovali tu své zboží obchodníci z italského Janova.
Novější přístavba pochází z 15. století a původně byla vybudována pro janovského konzula. Zajímavé je, že ve středověkých Bruggách měl své obchodní zastoupení nejen Janov, ale také Benátky a Florencie. Sídla obchodníků z těchto významných italských přístavů přitom obklopovala budovu vlastněnou rodinou Van der Beurse.
V ní se italští zástupci setkávali a domlouvali svoje obchody. Začali tomu místu mezi sebou říkat zkráceně „Beurse“, a z tohoto výrazu snad vzniklo slovo, které přejaly mnohé jazyky, včetně češtiny, a tím je „burza“.
Bramborové zajímavosti aneb „Vdáš se, jen když oloupeš bramboru!“
Jak se dělají belgické hranolky
Vraťme se ale opět k hranolkům. Pokud se rozhodnete navštívit jejich bruggské muzeum, budete si moci nejen prohlédnout interiéry nádherné historické budovy, ale dozvíte se samozřejmě především něco o oblíbené křupavé pochoutce. Celá expozice začíná v přízemí, které je věnováno plodině, bez níž by žádné hranolky nebyly, tedy bramborám. A divili byste se, jak zajímavé věci se o tak běžné věci jako jsou brambory můžete dozvědět.
Jedna část muzea je věnovaná různým odrůdám brambor – brambory mají mimochodem vůbec nejvíce kultivovaných a divokých odrůd ze všech plodin. Velmi zajímavá je třeba odrůda s názvem „yuraq llumchuy waqachi“, která vypadá jako několik malých brambůrek vzájemně slepených k sobě.
V Jižní Americe se údajně tento druh brambor v minulosti používal coby forma zkoušky pro mladé dívky. Pokud byla dívka dostatečně zručná a zvládla bramboru podivného tvaru oloupat, byla ideální adeptkou na vdávání.
Čtení: Zájezdy do Belgie – srovnání a doporučeníVše co jste chtěli i nechtěli vědět o bramborách
V muzeu se dozvíte také o tom, že brambory se poprvé začaly pěstovat v dnešním Peru nedaleko jezera Titicaca. Jak se pak tato plodina dostala z Jižní Ameriky do Evropy, je zahaleno tajemstvím a existují o tom různé teorie.
Jedna z těch nejčastěji citovaných tvrdí, že první brambory byly kolem roku 1565 dovezeny na Kanárské ostrovy a odtud o pár let později do Španělska. Do Belgie je pak snad v 16. století přivezl z Kanárských ostrovů jistý Juan de Molina spolu s limetkami a pomeranči coby dárek pro svého bratra, který žil v Antverpách.
Kromě zajímavé bramborové historie se v tomto úseku muzea přiučíte také něco o pěstování brambor během staletí, o různých nemocech a škůdcích, které brambory napadají, nebo třeba o jejich odkazu v literatuře. Nesmí chybět ani informace o Mezinárodním centru brambory (Centro internacional dela papa, CIP), sídlícím v peruánské Limě.
Jeho cílem je především chránit biodiverzitu brambor a ostatních příbuzných plodin. Genetická banka tohoto centra čítá přes 5000 vzorků bramborových odrůd, které jsou dodávány vědeckým pracovníkům a zemědělcům z celého světa.
Na závěr bramborové výstavy vás pak čekají různé vtípky, ve kterých brambory hrají hlavní roli, a také bramborové a hranolkové rekordy. Věděli jste třeba, že největší vypěstovaná brambora měřila 25 cm a měla průměr více než 70 cm? Nebo že nejdelší hranolku na světě usmažil Stephan Tyvaert z Gentu a byla dlouhá neuvěřitelných 9,794 metrů?
Dokonalá oslava hranolek, během níž nesmí chybět ani ochutnávka
V prvním patře muzea vás pak konečně čeká příběh samotných hranolek a také toho, jak je Belgičané připravují a kdy a jak se tu vůbec začaly smažit. Ke vzniku belgických hranolek sice neexistují žádné vědecky ani historicky podložené důkazy, nicméně nejrozšířenější verzí je to, že první hranolky byly připraveny v belgickém regionu u řeky Mázy.
Tam prý v minulosti místní obyvatelé chytali z řeky malé rybky a smažili si je. Když v polovině 18. století přišly tuhé zimy a řeka zamrzla tak, že nebylo možné rybařit, napadlo obyvatele, že nakrájí na plátky brambory a usmaží podobně jako ryby. A první hranolky tak byly na světě!
V muzeu nechybí ani zmínky o historii a zajímavostech o oblíbených doplňcích hranolek, jakými jsou kečup nebo majonéza. Hlavně dětem se bude nejvíce líbit závěrečná interaktivní část expozice, ve které si budou moci na vlastní kůži vyzkoušet třeba to, jaké je to pracovat v pravé belgické hranolkárně.
A až muzeum pořádně prozkoumáte, samozřejmě v něm můžete hranolky za odměnu také ochutnat. Místní hranolkárna sídlí navíc v atraktivním podzemním sklepení.
