Pod pojmem KGB si většina z nás představí obávanou tajnou policii bývalého Sovětského svazu, která ale stále, i když pod jiným názvem, funguje. Jedná se o velmi specifickou a citlivou záležitost hlavně pro Rusy, proto je i v tomto muzeu cítit zajímavá atmosféra.
Základní informace o muzeu
Oficiálně žádné muzeum KGB neexistuje, ale každý ho pod tímto názvem zná. Jedná se však pouze o 4 sály v sídle Federální bezpečností služby, které se nachází v samém centru Moskvy na náměstí Lubjanka. Tam je možné dojít pěšky buď podél hlavní silnice, nebo po pěší zóně z Kremlu, nebo dojet metrem na stanici Lubjanka.
Sídlo FCB (Federální bezpečnostní služby) se nachází v blízkosti dominanty tohoto náměstí, obchodního domu Dětský svět. Expozice ukazuje historii nechvalně proslulé KGB (Komitět gosudarstvennoj bezopasnosti = Výbor státní bezpečnosti).
Několik slov o vlastní KGB
Tento federální sovětský orgán fungoval od roku 1954 do roku 1991. Oficiálně měla KGB za úkol plnit funkci rozvědky, kontrarozvědky, ochranu státních hranic, ochranu čelních představitelů Komunistické strany Sovětského svazu a vlády a samozřejmě boj s nacionalismem, kapitalismem a dalšími nepřáteli, jako byly např. církve.
Založena byla tehdejším ministrem vnitra SSSR, Sergejem Kruglovem. Známější je však první náčelník, I. A. Serov. Sovětská státní policie měla obrovský vliv nejen v SSSR, ale v celém světě. Významně se podílela na potlačení povstání v Maďarsku roku 1956. I v roce 1968 se KGB účastnila tzv. Akce Dunaj, což v praxi znamenalo okupaci Československa. Klíčovou roli sehrála i v Afghánistánu. Oficiálně přestala existovat 3. 12. 1991.
Historie muzea
Sály, ve kterých je muzeum umístěno, vznikly roku 1984 jako učebny spolupracovníků KGB. V roce 1989 se dveře těchto sálů otevřely všem Rusům, kteří se zajímali o bezpečnostní službu. Později se mohli podívat i cizí státní příslušníci a přišlo i několik oficiálních delegací z oblasti bezpečnostních složek.
Muzeum není příliš navštěvováno veřejností, neboť sami Rusové nemají zájem příliš hodnotit svoji historii. Oni na rozdíl od nás berou dějiny, tak jak byly, a velmi neradi přiznávají nějaké chyby. Pro cizince ze zemí bývalého východního bloku také toto muzeum nepatří mezi TOP památky Moskvy, neboť na toto období neradi vzpomínají.
A cizinci ze západních zemí zase nechápou smysl tohoto muzea. Přesto však stále existuje a je možné ho navštívit.
Exponáty muzea
Co je v muzeu k vidění, se velmi těžko popisuje těm, kteří nemají žádnou zkušenost se socialismem ani s nějakou tajnou službou. V každém případě cílem muzea je ukázat vysokou úroveň profesionality sovětské tajné policie. Mnoho panelů popisuje masové represe a pronásledování ruských občanů v období vlády Stalina.
Na druhé straně je také u některých příběhů ukázána rehabilitace jednotlivých účastníků ať v období vlády Chruščova, nebo později Gorbačova. Jeden sál je věnován činnosti sovětské tajné policie v období Druhé světové války. Část výstavy je též věnována fotografiím, zachycujícím zadržení agentů tajných služeb jiných států.
Nachází se zde kolem 4000 exponátů, které ukazují nejen sovětské období, ale odkrývá něco i ze současného Ruska. Část expozic je věnována těm, kteří zahynuli nebo byli vězněni v pracovních táborech na Sibiři. Pro návštěvníky jsou největším lákadlem makety různých odpalovacích systémů.
Zaměstnanci muzea průběžně doplňují různé archivní materiály, tak je jedna místnost upravena přesně jako kancelář, kde v minulosti probíhaly výslechy.
