Když se řekne Rusko, vybaví se každému něco trochu jiného, ale vždy na jednom z předních míst bude slavná panenka, která v sobě skrývá další o něco menší panenku, a ta zase menší…Panenky jsou korpulentní s různými obrázky. Správně by měly být dřevěné, ale v současné době se vyrábějí z různých materiálů.
Vzhledem k popularitě matrjošek bylo v roce 2001 v centru Moskvy otevřeno hlavně pro turisty Muzeum matrjošky, ve kterém se dozvíte něco o historii a tohoto klasického suvenýru i o jeho výrobě. Matrjoška je jeden z hlavních symbolů ruské kultury.
Trocha z historie muzea
Muzeum bylo otevřeno roku 2001 v budově v Leontěvské uličce, v budově, která dříve sloužila Muzeu řemesel. Místo nebylo vybráno náhodou, neboť právě v tomto domě přišla na svět roku 1898 první ruská matrjoška. Současný vzhled budovy je připisován S. T. Morozovovi, jenž patřil mezi největší mecenáše, sběratele a obdivovatele lidového umění 20. století.
Jak se objevily matrjošky
Matrjoška je tedy ruská dřevěná figurka vypadající jako panenka, ve které se nacházejí menší figurky. Obvykle jich bývá v jedné sérii 3–5. Bývají ve tvaru vejce a skládají se ze dvou částí – spodní a vrchní. Na tradiční matrjošce je nakreslena žena v červeném ruském sarafánu s šátkem. V současné době se objevují i obrázky pohádkových postav, rodin a dokonce i politiků a dalších osobností veřejného života.
První dřevěné figurky se v Rusku objevily v devadesátých letech 19. století, kdy se začalo zvedat sebevědomí ruského národa a postupně se lidé vraceli k minulým úspěšným obdobím a formovaly se prvky ruské národní kultury. S trochou nadsázky můžeme toto období přirovnat k českému národnímu obrození.
Proto v Moskvě vznikl ateliér nazvaný „Výchova dětí“, kde se tvořily různé figurky představující Rusy a Rusky z různých částí země i různého společenského postavení. V tomto ateliéru působil i výtvarník Sergej Maljutin, ke kterému se dostala figurka milého holohlavého staříka, mudrce Fukurami, přivezená z ostrova Honšú v Japonsku.
Tato figurka v sobě skrývala několik dalších, což Maljutinovi vnuklo myšlenku, vyrobit stejný typ figurky s vyobrazením ruské ženy. Jeho první matrjoška představovala zakulacenou rolnici ve vyšívané košilce, sarafánu a barevném šátku, držící v ruce černého kohouta.
Panenka byla nazvána matrjoškou, což je zdrobnělina staroruského jména Matrjona. Toto jméno bylo v 19. století jedno z nejoblíbenějších ženských jmen v Rusku, neboť bylo odvozeno od slova „mater“ = matka.
V současné době se matrjošky vyrábějí v několika místech Ruska. Není však jednoduché pravou matrjošku vyrobit. Měla by být z měkkého dřeva, ideálně z lípy, olše nebo z tradiční břízy. Dřevo se obvykle bere na jaře, těsně pod kůrou a nechává se několik let uležet v ideálních podmínkách.
Když je akorát vysušené, je třeba udělat velké množství operací s tím, že jako první se vyrábí nejmenší matrjoška, která se nedá otevřít. Poté se tvoří druhá nejmenší tak, aby se do ní ta první vešla. Nejprve se vyrábí spodní část. Celý proces se opakuje, dokud se nevyrobí největší figurka. Na konci procesu se všechny figurky nalakují a na úplný závěr se malují temperovými barvami či akvarelem popř. nějakou jinou formou malby.
Na co se v muzeu můžete těšit?
Ač je muzeum nevelké, druhů matrjošek je v něm mnoho. Je možné zde vidět staré i moderní figurky, avantgardní i klasické. Nejmenší matrjoška měří sotva pár milimetrů, zatímco do té největší se vejde 50 menších figurek. Nacházejí se zde panenky ručně vyrobené i ty vyrobené masově. Mnoho z nich má podobu nějaké pohádkové postavy z ruské národní pohádky.
V případě zájmu vám zasvěcený průvodce poví o materiálu, ze kterého je která figurka vyrobena. Prohlídky s průvodcem jsou vedeny formou besedy a hádanek, kdy děti odpovídají na otázky, o jakou pohádkovou postavu se jedná.
V muzeu je vždy připraveno několik figurek, které si návštěvníci mohou sami nazdobit. Průvodce samozřejmě s výzdobou pomáhá a radí. Součástí prohlídky je i malý obchod, kde se dá nejen tento typický ruský suvenýr koupit.
Praktické informace (2016)
Ač to v 21. století vypadá nezvykle, vstup do muzea je bezplatný. Je pravdou, že průvodci většinou hovoří pouze rusky, ale jsou to zapálení nadšenci, takže používají takovou slovní zásobu, které každý Slovan rozumí.
