Víte, že...
Alexandr Veliký měl syna, který byl v mladém věku zavražděn? Jedna z verginských hrobek, tzv. Princova, patří s největší pravděpodobností právě jemu.
Muzeum ve Vergině běžní návštěvníci Řecka asi neznají, přesto jeho návštěva představuje jeden z nejúžasnějších zážitků pro všechny cestovatele do této země. Pod nízkým návrším se před zraky užaslých návštěvníků, kteří při pohledu na mohylu zvenčí mohou jen matně tušit, co skrývá, otevírá unikátní muzeum, jež chrání jeden z největších archeologických pokladů Řecka.
Archeologický průzkum této lokality (ve Vergině je ještě několik dalších nalezišť) pod vedením řeckého archeologa Manolise Andronika, bedlivě sledovaný jak odborníky, tak širší veřejností, trval několik desítek let. Nejvýznamnější nálezy pocházejí z druhé poloviny sedmdesátých let, muzeum se však otevřelo až v roce 1993.
Vzhledem k povaze nálezů a stavu dochování nebylo možné hrobky převážet do nějakého již stávajícího muzea, bylo třeba ponechat je tzv. in situ, tedy přímo na místě nálezu. Dnes je sice část objeveného zlatého pokladu vystavena v Archeologickém muzeu v Soluni, to hlavní (hrobky a nejcennější předměty) však zůstává ve Vergině.
Královské hrobky
Muzeum v sobě ukrývá čtyři hrobky členů makedonské královské rodiny, mezi nimi s největší pravděpodobností i hrobku samotného Filipa II., otce Alexandra Velikého. Hrobky jsou jednoduše očíslovány římskými číslicemi I až IV, mají však i své další, alternativní názvy.
Prohlídkový okruh začíná hrobkou IV, zvanou dórská, která byla vyloupena již ve starověku, a nic bližšího tedy o ní nevíme. Podobným případem je následující hrobka č. I, jíž se též říká Persefonina – dochovala se v ní nádherná a detailně vypracovaná nástěnná malba znázorňující únos Persefony pánem podsvětí Hádem.
Zlatým hřebem a magnetem celého muzea a v podstatě celé lokality vůbec je ovšem nádherná hrobka II přisuzovaná samotnému králi Filipovi II. Makedonskému (kosterní pozůstatky objevené v hrobce vykazují stejná zranění, jaká jsou u Filipa popsána ve starověkých pramenech).
Hrobka zůstala zachována v perfektním stavu díky tomu, že byla zasypána, a unikla tedy řádění lupičů. Dodnes tak můžeme obdivovat dórské průčelí IDEÁLNĚ FOTO TÉTO HROBKY, bohatě zdobené malovanými reliéfy – znázorňují patrně Filipa, Alexandra a jejich družiny na lovu.
Hrobka III byla pravděpodobně postavena pro Alexandrova syna, Alexandra IV., který byl ještě jako mladík zavražděn (říká se jí proto též Princova hrobka). Jeho ostatky nebyly ukryty ve zlaté schránce, ale ve stříbrné váze, která je v muzeu taktéž vystavena.
Zlatý poklad
Mezi nejcennější poklady objevené uvnitř Filipovy hrobky patří zlatá schránka na ostatky (tzv. larnax), jejíž víko zdobí makedonské slunce s šestnácti paprsky – symbol královského rodu. V ní byly nalezeny ostatky makedonského krále, mimo jiné lebka, která nese známky zranění přesně v takovém rozsahu, jaký popsali autoři dobových kronik.
Právě tato lebka, spolu se dvěma drobnými hlavičkami ze slonoviny, které představují Filipa a Alexandra, vedla archeology k připsání hrobky samotnému makedonskému králi. Kromě zlatých schránek z hrobek (vedle té Filipovy byla objevena například i schránka s kosterními pozůstatky a popelem Filipovy manželky) jsou vystaveny další bohaté nálezy – překrásné tepané zlaté věnce, zbroj různého druhu, množství váz a různých nádob, zlaté šperky aj.
Čtení: Zájezdy do Řecka – srovnání a doporučeníŘecká chlouba
Zkrátka až vyjdete z podzemního muzea zpět na denní světlo, bude vám jasné, že jste právě spatřili jeden z největších pokladů starověkého světa. Místo samo o sobě má neuvěřitelně silnou atmosféru a rozhodně stojí za návštěvu, byť by to znamenalo malou zajížďku ze Soluně.
